Výročí 17. listopadu 1989 vždy vede společnost k bilanci toho, co se od tohoto přelomového data podařilo anebo naopak – mírně řečeno – nepovedlo podle plánu. Letošní kulaté výročí je příležitostí k zamyšlení se poněkud většímu a hlubšímu. Jak je na tom Česká republika a její obyvatelé po třiceti letech od Národní?
Česká společnost a Česká republika je v kulatém výročí po Sametu nepopiratelně po materiální stránce v lepším stavu a bohatší než v roce 1989. Většina obyvatelstva si může pořídit to, o čem v roce 1989 mohla jen marně snít a jet tam, odkud se za vlády Miloše Jakeše a jeho předchůdců daly prohlížet jen obrázky v časopisech. Lidé mohou jet a žít tam, kde chtějí, aniž by je na hranicích zadržel nebo rovnou zastřelil bdělý pohraničník. Nikdo už si nepamatuje, co je fronta před obchodem na základní životní potřeby. Dnes se stojí maximálně při akcích v supermarketech anebo před úřady na dotace.
V nemocnici neexistují dvojí oddělení pro privilegované a neřeknou vám, že vaše léky došly a vy máte smůlu. Stejně tak neexistuje školství a vysokoškolské obory jen pro vyvolené. Ekologický stav země se zlepšil, a děsivé emise a znečistění jsou i v místech, které byly jimi zvláště postiženy, jako Teplice, jen pomalu zapomínanou noční můrou. Existuje svoboda slova. Nikdo se nemusí bát, že bude za názor, který je kritický a má hlavu a patu, popotahován po policii a výsleších.
Přesto je společnost rozdělena. Je tvrdou a neoddiskutovatelnou realitou, že mnozí na revoluci vydělali. A je i pravdou, že se často získávalo bohatství velmi nečestnou formou. Na druhou stranu často nevidíme, že se vedle „hochů se špičatými botami“, prosadili i slušní podnikavci, kteří jsou oporou a kořením země a táhnou ji vzhůru. Dříči, kteří se dostali nahotu poctivě. Krok po kroku a v noci mohou v klidu spát. To jsou vítězové revoluce.
Jsou zde však i poražení. Lidé, kteří dnešek a jeho nástrahy nezvládají. Budeme asi těžko vyprávět o výhodách plurality, volného trhu a možnosti cestovat desetině našich spoluobčanů žijících na hranici nebo rovnou v chudobě. Stejně tak tyto pojmy neocení mnozí ti, co se často nevlastní vinou ocitli mezi 863 000 lidmi v exekuci. Nemluvě o 40 000 bezdomovcích. Tito zapomenutí rozhodně nepatří mezi ty, kterými by se demokracie a vlády po roce 1989 chlubily.
Jenže ti, kteří tak často připomínají rozdělení společnosti, nemají na mysli materiální a sociální rozdíly, ale politické. Pokud nesouhlasíte naprosto s některými názory, polemizujete s naším členstvím v EU nebo NATO, a dokonce si dovolíte zpochybňovat vývoj po roce 1989 a některé jeho aktéry, můžete se dočkat, že budete označeni za nepřátele a ohrožení demokracie.
Ovšem nemylme se. To stejné hrozí i v opačném gardu. Časté je škatulkování lidí podle toho, koho volili. Zapomíná se na to hlavní. To je jedna z věcí, kterou demonstranti a revolucionáři roku 1989 chtěli. Konec vedoucí role jedné strany, svobodné volby a pluralitu politických názorů. Demokratická společnost je názorově rozdělena. O tom nelze diskutovat. To je prostě fakt!
Ovšem o čem je nutné diskutovat je, jak vypadá celospolečenská politická debata a stav politiky. Je nutné o politice nejen diskutovat a vést půtky, ale také do ní vstupovat a převzít za ní a za sebe a své názory zodpovědnost a realizovat je. Což po hříchu ti, co často kritizují politiky, prahnou po kultivaci politického života a morálce, odmítají. Je třeba nejen jim, ale všem občanům, připomenout jedno z hesel roku 1989, které je více než příhodné i pro dnešek: „Kdo, když ne my, kdy, když ne teď!“
Ano, je to tak. To, co se stalo před třiceti lety nám dalo do rukou náš osud. Mnozí se samozřejmě rádi vymlouvají, když něco nejde nebo jim není po vůli na Brusel nebo na svoje zabedněné spoluobčany, kteří tu vše kazí, ale faktem zůstává, že směřování a osud naší země je především v rukách nás všech. A to je to největší a nejdůležitější dědictví událostí roku 1989. O tom kam, bude směřovat vývoj naší země, už nerozhoduje jedna strana, ale voliči v demokratických a svobodných volbách. A i proti jejich výsledku se lidé mohou bez obav ozvat. Zodpovědnost svobody je na nás všech. A za tuto svoboda bychom měli být vděčni a vážit si ji.
Související
Slováci se rozcházejí s odkazem sametové revoluce, kladně ji hodnotí méně než polovina národa
K účastníkům Koncertu pro budoucnost promluvil hologram Václava Havla
17. listopad 1989 , politika , Česká republika , sametová revoluce , společnost , komentář
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Vláda schválila novelu zákona o zbraních, která reaguje na střelbu na FF UK
včera
Hamás zveřejnil video rukojmí, na důkaz, že přežil zranění ze 7. října
včera
Hamás ukázal jednoho z rukojmích. Izrael je chce v Rafáhu všechny osvobodit
včera
Putinův sluha Lukašenko: Nikdy jsme si nežili tak dobře, jako nyní
včera
Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně
včera
RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu
včera
Rusko a Ukrajina si vymění 48 vysídlených děti
včera
Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.
včera
Tragická Rallye Šumava: Česko sbírá peníze na pohřeb zesnulé Aleny Krejčíkové. Co měla, investovala do auta
včera
Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO
včera
WHO ocenila přínos očkování v posledních 50 letech. Zachránilo miliony životů
včera
Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný
včera
Šojgu ztrácí vliv v Kremlu? Zatčení jeho náměstka něco signalizuje
Aktualizováno včera
Izrael dá brzy zelenou ofenzivě do Rafáhu. Satelitní snímky odhalily přípravy
včera
Joe Biden učinil rozhodnutí v rámci americké pomoci Ukrajině
včera
V ruském zajetí: Psi žijí lépe. Ztratil jsem jakoukoli naději a vůli žít
včera
Útok nožem na škole ve Walesu: Mezi zraněnými je údajně i učitelka
včera
Peskov hrozí: Pokud Ukrajinci dostanou rakety ATACMS delšího doletu, zatlačíme je hlouběji
včera
Pekarová Adamová se poprvé vyjádřila k potvrzení trestu pro Feriho
včera
Vzpoura zaměstnanců RTVS: Chceme svobodnou veřejnoprávní instituci
Situace na Slovensku se rychle mění. Zaměstnanci RTVS vydali protestní prohlášení a to krátce po schválení zákona o STVR Ficovou vládou.
Zdroj: Radek Novotný