Česká republika a okolní státy přitvrzují protikoronavirové restrikce. Velmi přísná omezení života, která z velké části míří na neočkovanou část populace, byla před necelými dvěma lety v liberálních demokraciích nemyslitelná. Násilí, které v posledních dnech vidíme v některých evropských městech, například v Rotterdamu a Bruselu, naznačuje úskalí tohoto přístupu: výsledkem může být další polarizace společnosti a prohloubení krize důvěry.
Rakousko nejprve vyhlásilo lockdown pro neočkované, následně ve světle rekordního nárůstu nákaz virem SARS-CoV-2 i lockdown plošný. V některých spolkových zemích Německa se neočkovaným zapověděla většina služeb, ve hře je omezení využívání veřejné dopravy. Omezení služeb a hromadných akcí hlásí Nizozemsko. Na Slovensku se neočkovaní nepodívají ani do obchodů. Výčet restrikcí není ani zdaleka konečný, vydal by na dlouhý seznam.
Také v České republice vláda v demisi zpřísnila omezení, když neočkovaným zakázala využívat prakticky veškeré služby a účastnit se kulturních či sportovních akcí. Nepokrytě přitom přiznává, že hlavním cílem je znepříjemnit neočkovaným život a donutit je k vakcinaci. Ta přitom - na rozdíl od plánů u jižních sousedů - zůstává formálně dobrovolná. Přiznejme si, že ve skutečnosti tomu tak není a mnoho lidí podání očkovací látky jako povinné nyní vnímá.
Význam očkování nelze v obecné rovině zpochybňovat, to není v žádném případě cílem tohoto textu. V historii zachránilo bezpočet lidských životů. Díky vakcinaci se podařilo vymýtit nebo alespoň dostat pod kontrolu tak závažné nemoci jako pravé neštovice či tuberkulóza. I v případě covidu-19 je zřejmé, že vakcíny zabránily úmrtí velkého množství lidí, především seniorů a chronicky nemocných. Zároveň bychom měli pokorně přiznat, že se naneštěstí nenaplnily původní senzační zprávy, které hovořily o zcela bezprecedentní, až čtyřiadevadesátiprocentní efektivitě některých anticovidových vakcín proti symptomatické nákaze. Právě upřímnost je totiž v boji s nejrůznějšími hoaxy důležitá.
Začátkem loňského října jsem upozorňoval, že pandemie je široký, nejen zdravotní problém. To se během uplynulých čtrnácti měsíců potvrdilo. Šířící se covid-19 si nevyžádal pouze velké množství životů, ale výrazným způsobem ovlivnil společnost a ekonomiku. V politické rovině se zásadní otřes nekonal a nedávné volby naštěstí nepotvrdily, že by v tuzemsku zesílily antisystémové nálady. Strany a uskupení, které se vůči systému vymezují, zůstávají marginální. Alespoň prozatím.
Stávající restrikce vůbec poprvé nepřistupují ke společnosti jako k celku, ale dělí ji na striktně vymezené skupiny, v zásadě na očkované a neočkované. Kategorie osob, které covid prodělaly, je jen dočasná. Po uplynutí půlroční lhůty tito jedinci nevyhnutelně spadnou mezi očkované, či neočkované. Podle nedávných sociologických průzkumů ale v české společnosti nachází přinejmenším 16 % lidí, kteří se očkovat nechtějí. V mladších věkových kategoriích je to ještě více. Je otázka, jak na aktuální nevybíravý tlak zareagují.
Škála důvodů, proč tito jedinci očkování proti covidu-19 odmítají, je zjevně široká, od zcela bizarních a iracionálních po takové, nad nimiž nelze s čistým svědomím jen mávnout rukou. Na jednom konci stojí stoupenci konspiračních teorií, na druhém osoby, které nemoc prodělaly a s ohledem na objektivně nízký výskyt reinfekcí soudí, že jsou dostatečně imunní. Není vyloučeno, že část z nich tlak na očkování vyhodnotí jako útok systému na právo nakládat s vlastním tělem. Výsledkem může být zvýšený zájem o konspirační teorie a růst radikalismu.
Tyto obavy posilují reportáže z aktuálních mnohahodinových front před očkovacími centry. Z úst respondentů zaznívají slova o nátlaku a přinucení ze strany státu. Liberálně demokratického státu, který v mnoha ohledech proklamativně pasuje osobní volbu a zodpovědnost jedince na jednu ze svých klíčových hodnot. Nucení k vakcinaci - byť ta může být pro mnoho lidí život zachraňující faktor - tedy v praxi oslabuje narativ, který patří mezi nosné pilíře současného zřízení.
V souvislosti s neochotou části populace podstoupit očkování proti covidu-19 se často zmiňuje krize důvěry ve stát a jeho instituce. Drtivý nátlak na neočkované a selektivní lockdowny ji však pouze dál prohloubí. Zůstává otázkou, zda je to adekvátní cena za dosažený výsledek. Jak upozornil sociolog Daniel Prokop, stávající restrikce totiž míří především na mladou, aktivní část společnosti. Seniorní populace, kterou je podle odborníků nutné doočkovat primárně, jelikož tvoří drtivě největší počet obětí covidu-19 a vyčerpává kapacity nemocnic, zapovězené služby využívá v mnohem menší míře. To potvrzují záběry z víkendových front: senioři v nich víceméně absentovali.
Pandemie není zdaleka u konce. Krom stoupajícího počtu mrtvých začínáme pociťovat i její další důsledky, například nezvyklou inflaci, narušení globálních dodavatelských řetězců a četné ekonomické problémy. Není vyloučeno, že jde o pouhou předehru hlubší a dlouhodobější krize. Z historie přitom víme, že velké krize usnadňuje státům zvládnout semknutá a soudržná společnost. Prohlubovat za této situace polarizaci je to poslední, co Česká republika potřebuje.
Autor je historik
Související
Muž se nechal naočkovat proti covidu. Celkem 217krát
Bílý dům jako jeden z posledních na světě zrušil pandemická opatření
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , očkování , demokracie
Aktuálně se děje
včera
Před budovou soudu, kde probíhá proces s Trumpem, se zapálil muž
včera
EU chystá další sankce proti Rusku. Zaměří se na osoby, které obchází ty stávající
včera
Spor o "sestřelený" bombardér: Letadlo útočilo na Dnipro a Kryvyj Rih, tvrdí Kyjev
včera
WHO objevila virus ptačí chřipky v mléce infikovaných zvířat
včera
Von der Leyenová: Rusko chce migrací destabilizovat Finsko
včera
Andrej Babiš a Monika Babišová se po 30 letech oficiálně rozcházejí
včera
Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany
včera
Opravdu Ukrajina sestřelila ruský bombardér? Média zpochybňují tvrzení Kyjeva
včera
USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli
včera
Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel
včera
Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí
včera
Lavrov: Dali jsme Izraeli jasně najevo, že Írán nechce eskalaci napětí
včera
Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?
včera
Vražda v Praze: Policie pokročila v případu napadení v autoservisu
včera
"Je pro nás důležitým symbolem." Ukrajina udělila nejvyšší státní vyznamenání Alainu Delonovi
včera
Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat
včera
Počet obětí útoku ruské armády v Dněpropetrovsku roste. Zelenskyj žádá o akutní posílení protivzdušné obrany
včera
Počasí: Zima se vrátila do Česka. Meteorologové upřesnili platná varování
včera
Írán popřel zprávy o útoku Izraele. Za výbuchy stály drony z vnitrozemí
včera
CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje
Ukrajina může do konce letošního roku přehrát válku s Ruskem, pokud jí Spojené státy neposkytnou další vojenskou pomoc, varoval ve čtvrtek šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bill Burns.
Zdroj: Libor Novák