Kongres Poláků v České republice žádá premiéra Andreje Babiše (ANO), aby vláda přehodnotila omezení spojená s překročením česko-polské hranice. Mezi zeměmi se sice po uvolnění koronavirových opatření hranice znovu otevírají, výjimkou je ale Slezské vojvodství sousedící s Moravskoslezským krajem. Při cestě z této lokality budou i nadále povinné negativní testy na covid-19, nebo karanténa.
Podle kongresu je opatření z epidemiologického hlediska neefektivní a zároveň mimořádně tíživé pro řadu obyvatel. Navíc poškozuje dobré česko-polské vztahy. V dopisu premiérovi to uvedl předseda kongresu Mariusz Wałach.
Ještě na začátku června řadilo ministerstvo celé Polsko do zemí s nízkým rizikem nákazy. Slezské vojvodství z této kategorie ale úřad nakonec vyňal kvůli skokovému nárůstu počtu nakažených. Podle Wałacha kongres kvůli tomuto rozhodnutí okamžitě obdržel desítky podnětů od rozhořčených občanů.
"Bohužel, část společnosti vnímá toto rozhodnutí jako politické a nedostatečně epidemiologicky zdůvodněné. Ačkoliv jsme si vědomi skutečnosti, že epidemiologická situace ve Slezském vojvodství v Polsku je vážná, obdobně závažná je tato situace také v okrese Karviná, který dosud nebyl odříznut od zbytku republiky," uvedl Wałach.
Podle něj jsou v obou oblastech řádově srovnatelné hodnoty nemocných covidem-19 na 100.000 obyvatel. Mírně horší situace ve Slezském vojvodství může být podle Wałacha způsobena plošným testováním v průmyslových areálech v této oblasti.
"Jen obtížně lze pochopit, jak by mohlo zabránit šíření nákazy ze Slezského vojvodství předkládání PCR testů, které mohou být až 30 dnů staré a uzavření jen některých hraničních přechodů, které občané mohou objet přes Slovensko nebo použít jiné hraniční přechody s Opolským vojvodství," uvedl Wałach.
Připomněl, že oblast Těšínského Slezska je velmi specifická a nemá v Česku obdoby. Oblast byla po první světové válce rozdělená mezi Českou a Polskou republiku. I přes toto rozdělení je ale silně propojená rodinnými, pracovními, obchodními i kulturními vazbami. Výrazným příkladem toho je podle předsedy kongresu město Těšín rozdělené na území dvou států.
Kongres Poláků v ČR zastupuje zájmy Poláků žijících v Česku. Organizace sdružuje více než 20 polských spolků působících v ČR.
Související
Polští farmáři zablokovali hranici s Ukrajinou. Nepouští ani osobní auta
Kontroly na hranicích se Slovenskem skončily. Vláda je zavedla v říjnu
hranice , Vláda ČR , Ostrava , Andrej Babiš , Polsko
Aktuálně se děje
před 14 minutami
Izrael zaútočil na Írán, tvrdí média. Úřady zatím mlčí
před 1 hodinou
Fico otočil a podporuje Ukrajinu. Anebo ne?
před 1 hodinou
Předpověď počasí do konce týdne: Do hor se vrátí zima, spadne až 40 cm sněhu
včera
Tusk: Situace je kritická. Nadcházející týdny mohou rozhodnout o osudu Ukrajiny
včera
Česko našlo způsob, jak využít peníze ze slovenské sbírky na munici, řekl Fiala
včera
Rada Evropy obvinila Rusko ze smrti Alexeje Navalného. Putina označila za nelegitimního prezidenta
včera
Julia Navalná se dostala na seznam 100 nejvlivnějších lidí světa časopisu Time
včera
Írán čelí novým západním sankcím i hrozbě izraelské odvety
včera
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
včera
Hrozil atentát na Zelenského? Polsko odhalilo muže, který dával informace Rusům
včera
Škola Michael vychovává špičku současné mladé fotografie
včera
Írán vyhrožuje Izraeli útokem na jaderná zařízení
včera
Vilu Putinovy bývalé manželky Ljudmily Francie zabavila. Kreml je rozhodnutím pobouřen
včera
Zaměstnanci UNRWA tvrdí, že po zadržení je izraelská armáda mučila
včera
Kyjev: Pokud Ukrajina padne, nastane třetí světová válka
včera
Rusové od napadení Ukrajiny zabili nejméně 543 ukrajinských dětí. Zranění utrpělo 1 296
včera
Izraelem to neskončí? Napětí kvůli válce v Pásmu Gazy může vyústit v masivní konflikt
včera
Ukrajina poprvé vyrobí deset samohybných houfnic Bohdana na podvozku Tatra
včera
Ukrajina potvrdila zásah vojenského letiště na Krymu
včera
WHO je znepokojena šířením ptačí chřipky. Případy nákazy se potvrdily i u lidí
Světová zdravotnická organizace (WHO) je znepokojena šířením ptačí chřipky (H5N1) na nové živočišné druhy a lidi. Podtyp H5N1 vedl v posledních čtyřech letech k úmrtí desítek milionů kusů drůbeže, přičemž nakaženo bylo i volně žijící ptactvo a suchozemští či mořští savci.
Zdroj: Lucie Podzimková