Ústavní soud (ÚS) zamítl návrhy prezidenta Miloše Zemana a poslanců ANO na zrušení části zákona o střetu zájmů přezdívané lex Babiš. Členové vlády tak nadále nemohou provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Norma zároveň znemožňuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Tři ústavní soudci zůstali v menšině, navrhovali zrušit alespoň část zákona, jež se týká vlastnictví médií.
Podle většiny ústavních soudců zákon neodporuje ústavě a sleduje veřejný zájem na férovém vedení politické soutěže. "Ekonomická moc může přispět k získání moci politické, která potom může být zpětně synergicky využita k posílení moci ekonomické, například získáním veřejných zakázek nebo omezováním konkurence," stojí v nálezu ÚS.
V nálezu také zaznívá, že volby v demokratickém právním státě mají být řádně vedenou soutěží o důvěru voličů, nikoli o ovládnutí státu za účelem využití či dokonce zneužití jeho kapacit a zdrojů vítězem voleb. Stát není podnik, stojí výslovně v nálezu. Podle ÚS je povinností právního státu vytvořit veřejnému funkcionáři takové podmínky, aby mohl svou funkci řádně vykonávat, ale také zamezit tomu, aby svěřenou moc mohl využívat k prosazování vlastních zájmů.
ÚS také řekl, že zákon o střetu zájmů je dostatečně obecný, netýká se jen premiéra Andreje Babiše (ANO). Podobně jako premiéra limituje tisíce dalších veřejných funkcionářů. Soudci poukázali i na to, že srovnatelnou právní úpravu střetu zájmů veřejných funkcionářů má řada dalších států. V pojetí se sice liší, ale jinak Česko není žádnou výjimkou.
Soudce zpravodaj Jan Filip zároveň v závěru odůvodnění řekl, že zákon byl přijat způsobem, který je na "hranici akceptovatelného". Poukázal tak na způsob, jak se o novele a pozměňovacích návrzích chaoticky diskutovalo ve Sněmovně.
Novela zákona vstoupila v platnost v roce 2017 i přes odpor hnutí ANO a veto prezidenta. Podpořily ji tehdejší vládní strany ČSSD a KDU-ČSL spolu s většinou opozice. Zákon dopadl hlavně na tehdejšího ministra financí a nynějšího předsedu vlády Andreje Babiše (ANO), který poté vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů.
Návrh na zrušení série sporných ustanovení podali k ÚS před třemi lety jednak prezident Zeman, jednak skupina poslanců, převážně z hnutí ANO. Soud obě řízení spojil do jednoho. Zeman pak délku řízení kritizoval.
Prezidentův návrh z února 2017 označoval kritizovaná ustanovení za nepřiměřená, případně rovnou neúčinná. Podle poslaneckého podnětu zákon nepřiměřeně zasahuje do vlastnických práv členů vlády a omezuje jejich právo podnikat, a to nepředvídatelně, během výkonu funkce. Poslanci kritizovali také údajně zmatečný legislativní proces a nepřiměřené, místy absurdní dopady právní úpravy. Zdůraznili i to, že sporná část zákona byla přijata kvůli konkrétnímu člověku - Babišovi. Postrádá tedy podle nich všeobecnost, důležitý rys právního předpisu.
Otázkou, jestli Babiš není nadále ve střetu zájmů, se zabývají i orgány Evropské unie. Konečnou zprávu týkající se dotací ze strukturálních fondů vyplácených Agrofertu poslala Evropská komise českým úřadům koncem listopadu 2019. Podle auditu Babiš porušil české i evropské předpisy o střetu zájmů, protože nadále Agrofert ovládá. Babiš střet zájmů odmítá a kritizuje to, že komise podle něj interpretuje české právo.
Odlišná stanoviska k dnešnímu nálezu zaujali soudci Radovan Suchánek, Jaroslav Fenyk a Josef Fiala. Zůstali však v menšině. Za účastníky řízení přišel vyslechnout vyhlášení nálezu jen Michael Bartončík, advokát skupiny poslanců. Novinářům řekl, že je zklamaný, ale že nález je nutné respektovat.
Související
Pavel navrhl dva kandidáty na ústavní soudce, je mezi nimi Jiří Přibáň
Boj o vyšší rodičovský příspěvek. Lednovým navýšením se bude zabývat Ústavní soud
Ústavní soud ČR , Andrej Babiš , zákony , Miloš Zeman , Hnutí ANO , Poslanecká sněmovna
Aktuálně se děje
před 57 minutami
Gerhskovich zůstává ve vazbě. Rusové ho hodlají soudit kvůli údajné špionáži
před 1 hodinou
Rusko zesílí útoky na ukrajinské sklady se západními zbraněmi, slíbil Šojgu
před 2 hodinami
Na Tachovsku zasahovala policie ve škole. Zadržela jednu osobu
před 2 hodinami
Černý kašel se v Česku nadále šíří. Nejvíce mezi náctiletými
před 2 hodinami
Finsko: Moskva je nyní nepřítel č. 1 a proto roste vysoký plot na hranici
před 4 hodinami
Mrazivé počasí na většině území na jednu noc odezní. Výstraha ale platí dál
před 5 hodinami
Německo zatklo muže za špionáž v europarlamentu pro Čínu. Peking reaguje
před 5 hodinami
Hackeři propašovali na web ČTK smyšlenou zprávu o atentátu na Pellegriniho
před 5 hodinami
Známe volební čísla pro eurovolby. O 21 mandátů usiluje 30 subjektů
před 5 hodinami
V Letech se otevřel Památník holokaustu Romů a Sintů na místě bývalého tábora
před 5 hodinami
Cameron: Rusko využívá střední Asii k obcházení sankcí
Aktualizováno před 5 hodinami
Sunak: Putin se na polských hranicích nezastaví. Britové posílají Ukrajině rakety Storm Shadow
před 6 hodinami
Bartoška ocení Trojana na letošním karlovarském festivalu, oznámili organizátoři
před 6 hodinami
USA viní Čínu z podpory války proti Ukrajině. Pomáháte obcházet sankce, tvrdí Britové
před 7 hodinami
Nejde o špatná jablka, ale prohnilý strom Hamásu. Izrael se bouří proti zprávě o neutralitě UNRWA
před 8 hodinami
Pokud KLDR použije jaderné zbraně, její režim skončil, varuje Jižní Korea
před 8 hodinami
Izraelská armáda se chystá na evakuaci Rafáhu před plánovanou vojenskou ofenzívou
před 9 hodinami
Americké jednotky v Iráku a Sýrii se staly terčem několika útoků
před 10 hodinami
Kupka s Početím je novým rekordmanem českých aukčních síní
před 10 hodinami
Kreml: Svět je na pokraji konfliktu mezi největšími jadernými velmocemi světa, může skončit katastrofou
Rusko v pondělí prohlásilo, že vojenská podpora Ukrajiny ze strany USA, Británie a Francie posunula svět na pokraj přímého konfliktu mezi největšími jadernými velmocemi světa, který by mohl skončit katastrofou.
Zdroj: Libor Novák