Ministerstvo financí představilo návrh daně z mimořádných zisků

Ministerstvo financí navrhne daň z mimořádných zisků od ledna 2023 na dobu tří let pro společnosti z energetiky, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv. Zvláštní daň bude fungovat jako 60procentní daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk těchto firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeným o 20 procent.

Na tiskové konferenci to dnes oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Návrh dnes představil i stínové ministryni financí hnutí ANO Aleně Schillerové, která ho chce nejprve prostudovat.

Od daně si slibuje výnos do rozpočtu 85 miliard korun v roce 2023. Dalších 15 miliard korun mají v příštím roce přinést evropské cenové stropy pro výrobce energií podle návrhu Evropské komise. V roce 2024 by měl příjem činit 39 miliard korun, v roce 2024 pak 25 miliard korun. Dopad daně proti vysokým cenám energií v uvedených letech očekává celkově "rozpočtově neutrální".

Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO a Stanjurova předchůdkyně v čele ministerstva Schillerová se dnes odpoledne s minitrem sešla, aby jí návrh daně představil. "Myslím si, že jsem dostala na spoustu otázek odpovědi," řekla ČTK. Protože však návrh dnes viděla poprvé, potřebuje ho nejprve prostudovat, a to v řádu dnů. Poté sdělí Stanjurovi nejen své připomínky, ale i způsob, jak by se mohl návrh ve Sněmovně projednávat. Zda půjde o nový zákon, nebo o pozměňovací návrh k už projednávané předloze. "Ocenila jsem tu schůzku, kdy pan ministr přišel a prezentoval zákon z dílny ministerstva financí pod jeho vedením," dodala.

Ve Sněmovně je před druhým čtením balík daňových změn, který kromě jiného zvyšuje práh pro povinnou registraci plátců daně z přidané hodnoty na dva miliony korun. Zasahuje i do dalších zákonů, včetně zákona o daních z příjmů. Jednou z možností je, že by poslanci vložili vládní návrh právě do něj jako pozměňovací návrh. Nejbližší řádná schůze Sněmovny začne příští týden.

Účinnost nové daně je nastavena na roky 2023 až 2025, už příští rok se budou platit zálohy na tuto daň spolu se zálohami na daň z příjmů právnických osob. Výnosy ze zvláštní daně díky tomuto mechanismu budou příjmem státního rozpočtu už v příštím roce, dodal ministr.

Návrh je reakcí vlády na aktuální potřebu získat dočasné dodatečné příjmy pro státní rozpočet na vyplácení mimořádných výdajů spojených zejména s kompenzacemi vysokých cen energií pro občany a firmy. "Válka na Ukrajině generuje nové výdaje za vysoké desítky, možná dokonce stovky miliard korun a ty nemůžou jít jen na vrub schodku státního rozpočtu. A vedle toho máme oblasti ekonomiky, jako je energetika, bankovnictví či petrolejářství, které generují vysoké nadměrné zisky ne z důvodu inovací či poskytování kvalitnějších služeb zákazníkům, ale v důsledku externích faktorů. Třeba kvůli rychlému růstu úrokových sazeb nebo cen energií a energetických surovin,“ uvedl Stanjura.

V bankovním sektoru takzvaná windfall tax dopadne na firmy s čistým úrokovým příjmem nad šest miliard korun za předcházející rok. U výroby a distribuce energií se budou posuzovat celé holdingy. Pokud má daný holding z dotčené činnosti více než dvě miliardy korun ročně, bude se na jeho společnosti s činností v daných oblastech tato daň aplikovat. "Vytvořením příjmového testu sledujeme záměr zacílit windfall daň skutečně jen na velké firmy a nezvyšovat daňovou zátěž malým a středním podnikům. Posuzováním celých holdingů v energetice chceme eliminovat nežádoucí efekt přelévání zisků k mateřským společnostem,“ uvedl Stanjura. V petrochemii, těžbě fosilních paliv a velkoobchodu s pohonnými hmotami podléhají podle něj nové dani v důsledku evropských pravidel v podstatě všechny činné firmy.

Návrh Evropské komise explicitně hovoří o zavedení této daně v sektoru energetiky a těžbě, zpracování a distribuce fosilních paliv a jejich produktů. Národní vlády mají možnost doplnit si vlastní mimořádnou daň o další obory ekonomiky podle vlastního uvážení. "My jsme se rozhodli zapojit také bankovnictví. Český bankovní sektor vykazuje rekordní ziskovost i v mezinárodním srovnání. Těchto zisků banky dosahují kvůli opakovaně rostoucí sazbě centrální banky, což jim výhodně úročí peníze uložené u ČNB. Výhodné úročení ale už tolik nepromítají do bankovních produktů pro své klienty s výjimkou hypotečních a dalších úvěrů, kde naopak úrokové sazby narůstají,“upozornil Stanjura.

Evropská komise doporučila členským zemím EU určitou formu mimořádného zdanění zisků dočasně zavést v březnu 2022. Podle aktuálního nařízení Evropské komise pak mají windfall tax nebo ekvivalentní opatření zavést všechny členské státy. Některé země v čele s Itálií a Španělskem tak podle MF už učinily a například Německo, Rakousko či Belgie zavedení daně aktivně připravují. Mimořádné daně jsou uvalovány na energetický průmysl a odvětví ropy a zemního plynu, v některých státech platí i pro bankovní sektor.

Experti příliš nevěří v odhadovaný výnos daně

Experti, které oslovila ČTK, příliš nevěří tomu, že se díky dani z mimořádných zisků, kterou dnes představilo ministerstvo financí, podaří vybrat příští rok do rozpočtu 85 miliard korun. MF navrhne daň z mimořádných zisků od ledna 2023 na dobu tří let pro společnosti z energetiky, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv. Zvláštní daň bude fungovat jako 60procentní daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk těchto firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeným o 20 procent.

"Pozastavil bych se především nad částkou 85 miliard korun, které chce vybrat vláda za rok 2023. Konkrétně u bankovního sektoru bych odhadoval, že bude výběr mimořádné daně složitější. Některé bankovní domy mají sídlo v zahraničí, kde budou dělat maximum pro to, aby snížily základ pro výpočet daně," řekl ČTK analytik XTB Štěpán Hájek. Je to podle něj možné přes různé konzultační objednávky nebo zvýšení úroků na spořicích účtech. "Nesmíme také zapomenout, že zhoršujeme pro podobné firmy prostředí pro podnikání v tuzemské ekonomice," dodal.

Daňový expert PwC ČR Tomáš Hajdušek je skeptický, zda se podaří představené parametry a cíle této daně jasně a srozumitelně přepsat do zákona. Bude to podle něj muset vyjít "na první pokus" a prakticky bez standardního připomínkového řízení. Další otázkou je, zda se podle takto napsaného zákona opravdu podaří vybrat 85 miliard Kč ročně. "Osobně si myslím, že se mohlo postupovat třeba cestou dočasného progresivního zdanění všech právnických osob. Především ale doufám, že se u této daně vyhneme nějakým dlouholetým daňovým sporům, které by musely řešit soudy," dodal.

Takzvaná windfall tax se historicky jeví jako funkční nástroj, ale občas je opravdu obtížné prokázat intenzitu jejího vlivu, míní expert na digitalizaci účetnictví z Digitoo David Homola. "Samotná daň nás z krize určitě nedostane, částečně nejspíše pomůže," podotkl. Navíc je ale spojena i s negativními faktory, firmy nemohou tyto peníze investovat třeba do efektivnějších zařízení a úsporných opatření. "Částečně tedy narušuje tržní mechanismus a je otázkou, do jaké míry krátkodobý přínos do státní pokladny převýší dlouhodobý dopad neinvestovaných peněz," poznamenal.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) si od daně slibuje výnos do rozpočtu 85 miliard korun v roce 2023. Dalších 15 miliard korun mají v příštím roce přinést evropské cenové stropy pro výrobce energií podle návrhu Evropské komise. V roce 2024 by měl příjem činit 39 miliard korun, v roce 2024 pak 25 miliard korun.

Související

důchody

Bude na důchody? Nová zpráva ukázala, jak stát hospodaří s penězi důchodců

Loni skončil systém důchodového pojištění se schodkem ve výši 72,8 miliardy korun, což je dosud největší propad. Celkové výdaje na penze a správu dosáhly přes 692,3 miliardy korun. Na starobní, invalidní a pozůstalostní důchody bylo vyplaceno o 97,2 miliardy korun více než v roce 2022, čímž se penzijní výdaje zvýšily téměř o 17 procent. 

Více souvisejících

Ministerstvo financí Zbyněk Stanjura Daně

Aktuálně se děje

před 29 minutami

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 4 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 9 hodinami

I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě

Vědci z novozélandského Národního institutu pro výzkum vody a atmosféry (NIWA) varují, že novozélandské ledovce tají stále rychleji. Odkazují se na nedávný letecký průzkum nazvaný "sněžná čára", který se konal v novozélandských horách.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy