Nebude-li zákon o volbách upraven včas, zákonodárnou moc převezme Senát

Pokud by se Parlamentu nepodařilo do července schválit změnu volebního zákona, sněmovní volby by se nemohly uskutečnit v říjnu a zákonodárná moc by po skončení současné Sněmovny přešla na Senát. ČTK to potvrdil to politolog Lukáš Valeš ze Západočeské univerzity v reakci na dnes oznámený verdikt Ústavního soudu, který části volebního zákona zrušil. Senát zákonným opatřením nesmí podle ústavy schválit volební změny.

Senát ČR, ilustrační foto
doporučujeme

Úpravy volebního zákona je třeba přijmout mezi květnem až červencem, aby se sněmovní volby mohly uskutečnit v ohlášeném termínu 8. a 9. října, shodovali se dnes poslanci i senátoři. Nejpozději 3. srpna totiž musí být odevzdány kandidátní listiny pro říjnové sněmovní volby a začnou plynout i další zákonné lhůty pro volební úkony.

"V době, kdy Poslanecká sněmovna neexistuje, existuje Senát, může přijímat zákonná opatření," řekl v České televizi předseda sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS). Sněmovna by pak po svém obnovení musela zákonná opatření dodatečně schvalovat. Toto ústavou předjímané řešení bylo využito v Česku zatím jen jednou, a to v důsledku rozpuštění Sněmovny v roce 2013.

Zákonná opatření smí Senát projednávat podle ústavy v případě neexistence Sněmovny výhradně na návrh vlády i v případě, že by to byl kabinet v demisi. "Ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona," uvádí ústava. Opatření se podle ní nesmějí týkat ústavních změn, státního rozpočtu, státního závěrečného účtu, mezinárodních smluv a volebního zákona. Proto by se Sněmovna měla nejpozději před uplynutím svého funkčního období na konci října dohodnout se Senátem na volební novele, aby mohla být alespoň dodatečně naplněna. V opačném případě podle politologa Josefa Mlejnka z Karlovy univerzity hrozí ústavní krize, kdy skončí mandát současné Sněmovny a nová nebude moci být zvolena.

Zrychleně jedná horní komora o zákonných opatřeních za ohrožení státu a válečného stavu. Výbory je neprojednávají, Senát o nich musí rozhodnout do 72 hodin od předložení. Jednací řád pro tyto případy také omezuje délku a počet vystoupení senátorů v rozpravě. Zákonná opatření, stejně jako běžné zákony, podepisuje prezident. Podpis pak připojuje taky premiér.

Senát na podzim roku 2013 po rozpuštění Sněmovny schválil čtyři zákonná opatření, která se týkala zvýšení plateb za státní pojištěnce do systému zdravotního pojištění, daňových úprav a veřejných zakázek. Dolní komora na konci listopadu platnost všech čtyř opatření schválila.

Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Začal platit nový nouzový stav. Potrvá měsíc

27.02.2021 07:53 V Česku ode dneška platí nový nouzový stav, plynule navazující na předchozí. Kvůli epidemii nemoci…

Poslanci odmítli prodloužit nouzový stav. Vláda vyhlásila nový

26.02.2021 22:05 Aktualizováno Vláda na dnešním večerním zasedání schválila vyhlášení nového nouzového stavu kvůli koronavirové…

Sněmovna neschválila příspěvek lidem v karanténě. O postizích firem…

26.02.2021 21:28 Aktualizováno Sněmovna neschválila příspěvek až 370 korun denně lidem v nařízené karanténě. Pro jeho prosazení…

Hamáčka vyzvali, aby zveřejnil skutečného dodavatele testů

26.02.2021 18:57 Poslanec Lukáš Bartoň (Piráti) vyzval ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD), aby zveřejnil, kdo je…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama