Zastropování cen energií asi nebude na celou spotřebu, řekl Síkela. Podle Fialy se ale nic nemění

Do návrhu souboru opatření Evropské komise proti vysokým cenám energií by mohlo ještě přibýt prodloužení dočasného krizového rámce pro velké firmy a jednat se ještě bude i o změně způsobu stanovení cen elektřiny. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (za STAN). Řekl také, že zastropování cen se zřejmě nebude týkat celé spotřeby.

O návrhu opatření mají v pátek jednat evropští ministři zodpovědní za energetiku. Podle Síkely by se do něj do té doby mohla ještě některá opatření zapracovat.

Podle Síkely se nyní diskutuje o tom, že by se zvlášť určovala cena pro plynové elektrárny, kde elektřina vychází kvůli vysoké ceně plynu nejdráž, a zvlášť pro ostatní levnější zdroje. To, o čem se teď jedná, je oddělení plynu a ostatních zdrojů. Cena by se počítala průměrem cen jednotlivých zdrojů a jejich objemem (podílem na celkové výrobě). Tím pádem by nastalo dramatické snížení cen. Takže by byl zvlášť trh pro energii z plynu a zvlášť pro jiné zdroje, například uhlí, uvedl Síkela.

Bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) řekl, že podle něho tento návrh na půdě EU neprojde. Podle něj by se měl změnit systém určování cen na evropské burze a také alespoň dočasně zbavit výrobce elektřiny zátěže z emisních povolenek. Podle bývalého šéfa ČEZ Jaroslava Míla to ale zachovává nefunkční systém evropské energetické burzy a model, který způsobil současnou krizi.

Komise před týdnem představila soubor návrhů, který počítá mimo jiné s využitím nadměrných zisků elektráren využívajících levnější zdroje než plyn a producentů fosilních paliv. Podle Bruselu by členské státy měly díky tomu získat přes 140 miliard eur (3,43 bilionu Kč). Unijní exekutiva navrhla také povinné pětiprocentní úspory elektřiny v nejvytíženějších hodinách, což má eliminovat nasazení drahých plynových zdrojů, které slouží pro pokrytí těchto špiček.

Podle Síkely je v návrhu také například průlomové zastropování cen energií pro domácnosti i pro malé a střední podniky, které umožní pomoc velkému množství firem, aniž by bylo porušeno unijní právo.

Síkela ale očekává, že při jednání v EU bude stanovena horní hranice pro kompenzace firmám i domácnostem na základě jejich předchozí spotřeby. "Formulace u domácností je, že by to nemělo být na úplně celou spotřebu, to znamená, že by tam měl být nějaký úsporný element," řekl s odkazem na předběžnou dohodu. V Česku to podle ministra půjde lehce, protože domácnosti už začaly s energiemi šetřit. Premiér Petr Fiala (ODS) nepředpokládá, že by vláda pro tuto zimu využila možnost omezit zastropování cen energií, o kterém se nyní na úrovni EU hovoří. "Rozhodnutí zastropovat ceny elektřiny a plynu bude platit tak, jak bylo oznámeno, tedy v plné výši pro všechny domácnosti," sdělil ČTK.

K podpoře českých firem Síkela uvedl, že podniky žádající příspěvek na energie v nižší výši nebudou dále prověřovány. "Kdo prokáže, že má zvýšené náklady na energie a bude žádat pouze o tu nižší částku, to znamená do 45 milionů korun na jeden subjekt, tak tam bude jakési zrychlené řízení," řekl ministr.

Na dva projekty, které by měly snížit závislost Česka na plynu a ropě z Ruska, vláda podle Síkely počítá téměř s deseti miliardami korun. "Osm miliard (korun) v tuto chvíli máme předběžnou představu na Stork II a zhruba miliardou a půl bychom se mohli vejít do rozšíření kapacity TAL," uvedl ministr. Plynovod Stork II by měl propojit Česko a Polsko, Transalpinský ropovod (TAL) přivádí do České republiky ropu z italského Terstu.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy z Trinity Bank se jedná o poměrně zásadní zvrat v rétorice vládních představitelů. "Dosud z jejich výroků plynulo, že v případě domácností by mělo být zastropování bez omezení. Zastropování se tak mělo vztahovat k celému rozsahu spotřeby. Takové řešení ale bylo problematické, na což experti upozorňovali. Zastropování v dosavadní podobě totiž nijak nemotivovalo k úspornému jednání. Motivovat měla pouze tak jako tak zvýšená cena, což se částečně už letos opravdu děje. Spotřeba energií letos kvůli jejich zvýšené ceně totiž vskutku znatelně klesá," uvedl v komentáři zaslaném serveru EuroZprávy.cz.

"Vláda ovšem nakonec i pod zmíněným expertním tlakem svůj původní postoj přehodnocuje, což je ekonomicky rozumné, zřejmě však z politických důvodů posečkala s oznámením přehodnocení až do povolebního období. Pro domácnosti její přehodnocení totiž znamená, že jejich úspora nebude taková, s jakou mohly počítat hned po zveřejnění záměru zastropovat ceny. Neplatí tedy tímto ani výpočty ve vládním dokumentu, jenž se zastropování týká a který vypočítává výši úspory pro modelové domácnosti. O zastropování pouze části spotřeby není ve vládních výpočtech zmínka," dodal.

Související

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Minimální mzda se má po roce 2024 valorizovat, rozhodla vláda. NBÚ povede Čuřín

Minimální mzda by se v blízké budoucnosti měla valorizovat pravidelně na základě výpočtu stanoveného zákonem, a nikoli ad hoc rozhodnutím vlády. Počítá s tím návrh novely zákoníku práce, který dnes odsouhlasil. Kabinet rozhodl také o navýšení příspěvku zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením a jmenoval nového ředitele Národního bezpečnostního úřadu.

Více souvisejících

Energetika Jozef Síkela

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 50 minutami

před 1 hodinou

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 2 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Naše vojáky na Ukrajině nechceme, řekli rozhodně Poláci. Jednotky NATO taky ne

Více než 70 procent Poláků neschvaluje vyslání svých vojáků ani vojáků Severoatlantické aliance na Ukrajinu. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který provedl institut IBRIS pro polský deník Rzeczpospolita.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy