KDU-ČSL posbírala po celé republice už kolem 20.000 podpisů pod petici za ústavní ochranu vody a půdy. Nejvíce je jich z Jihomoravského kraje, kde se podepsalo přes 5000 lidí. Místopředseda KDU-ČSL a náměstek brněnské primátorky Petr Hladík ČTK řekl, že na konci května lidovci předloží petici k vyjádření vládě.
Lidovci navrhovali ústavní ochranu vody už v první půli roku, ale neuspěli. Na druhou stranu v říjnu doporučili experti z Právnické fakulty Karlovy univerzity, aby se pro zvýšenou ochranu vody přijal samostatný ústavní zákon. Na jeho potřebě se shodli ministři zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) a životního prostředí Richard Brabec (ANO). Připravit by ho mohlo ministerstvo zemědělství. Tomanova iniciativa obsahuje například princip, že voda a její ochrana jsou vždy veřejným zájmem nebo že povrchové zdroje pitné vody bude vlastnit pouze veřejný sektor.
KDU-ČSL sepsala petici na konci prázdnin poté, co vláda odmítla její návrh na ústavní ochranu vody. Má už kolem 20.000 podpisů. "Jako celostátní vedení jsme rozhodli, že budeme sbírat podpisy dál. Na konci května je předložíme do schvalovacího procesu tak, aby se k tomu vyjádřila vláda i sněmovní petiční výbor a aby se ty věci projednávaly," uvedl Hladík.
Podle něj je možné, že pokud svůj návrh předloží ministr Toman, návrhy se sloučí. "Jde nám o to prosadit logickou věcně správnou věc jako ochranu vodních zdrojů a půdy. Jak to má být zformulované, o tom jsme připraveni se bavit se zástupci politických stran," řekl Hladík.
Podle něj je důležité ochránit vodu před jinými zájmy. "Teď se to nedaří. Ochrana vody ustupuje těžbě štěrkopísku, výstavbě průmyslových center a skladišť či ukládání nebezpečného odpadu. To je ale špatně, protože štěrku se nenapijeme," zdůraznil Hladík. Narážel tak na situaci, kdy se firma u Moravského Písku snaží získat povolení k těžbě štěrkopísku, zatímco u těžby existuje riziko znečištění pátého největšího zdroje pitné vody v republice Bzenec-komplex, který slouží zhruba pro 100.000 lidí.
Nejvíce lidí podepisuje petici v Jihomoravském kraji a ve Zlínském, jen na Hodonínsku ji podepsalo 2000 lidí, Hodonínska se týká právě problém kolem zdroje Bzenec-komplex.
Související
KDU-ČSL se distancuje od Cyrila Svobody. Vadí vyjádření či angažmá u Babiše
Lidovci by mohli vyloučit exministra Svobodu, navrhne to Hladík
KDU - ČSL , petice , Voda , ústava čr
Aktuálně se děje
před 12 minutami
Izrael zaútočil na Írán, tvrdí média. Úřady zatím mlčí
před 1 hodinou
Fico otočil a podporuje Ukrajinu. Anebo ne?
před 1 hodinou
Předpověď počasí do konce týdne: Do hor se vrátí zima, spadne až 40 cm sněhu
včera
Tusk: Situace je kritická. Nadcházející týdny mohou rozhodnout o osudu Ukrajiny
včera
Česko našlo způsob, jak využít peníze ze slovenské sbírky na munici, řekl Fiala
včera
Rada Evropy obvinila Rusko ze smrti Alexeje Navalného. Putina označila za nelegitimního prezidenta
včera
Julia Navalná se dostala na seznam 100 nejvlivnějších lidí světa časopisu Time
včera
Írán čelí novým západním sankcím i hrozbě izraelské odvety
včera
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
včera
Hrozil atentát na Zelenského? Polsko odhalilo muže, který dával informace Rusům
včera
Škola Michael vychovává špičku současné mladé fotografie
včera
Írán vyhrožuje Izraeli útokem na jaderná zařízení
včera
Vilu Putinovy bývalé manželky Ljudmily Francie zabavila. Kreml je rozhodnutím pobouřen
včera
Zaměstnanci UNRWA tvrdí, že po zadržení je izraelská armáda mučila
včera
Kyjev: Pokud Ukrajina padne, nastane třetí světová válka
včera
Rusové od napadení Ukrajiny zabili nejméně 543 ukrajinských dětí. Zranění utrpělo 1 296
včera
Izraelem to neskončí? Napětí kvůli válce v Pásmu Gazy může vyústit v masivní konflikt
včera
Ukrajina poprvé vyrobí deset samohybných houfnic Bohdana na podvozku Tatra
včera
Ukrajina potvrdila zásah vojenského letiště na Krymu
včera
WHO je znepokojena šířením ptačí chřipky. Případy nákazy se potvrdily i u lidí
Světová zdravotnická organizace (WHO) je znepokojena šířením ptačí chřipky (H5N1) na nové živočišné druhy a lidi. Podtyp H5N1 vedl v posledních čtyřech letech k úmrtí desítek milionů kusů drůbeže, přičemž nakaženo bylo i volně žijící ptactvo a suchozemští či mořští savci.
Zdroj: Lucie Podzimková