Vládní komunikace v období pandemie covidu-19 by podle politologa Miloše Gregora měla být upřímná, empatická a založená na doporučeních odborníků. Chyby se během minulých 12 měsíců dělaly prakticky všude na světě, ale v zemích, kde se za ně vlády dokázaly rychle omluvit, si udržely důvěru veřejnosti. Vývoj v Česku je v tomto směru unikátní - politická reprezentace zvládla velmi dobře první vlnu, pak ale začala chybovat, uvedl Gregor v rozhovoru s ČTK.
Politolog zdůraznil význam upřímné komunikace, spočívající například v realistickém informování o pravděpodobném vývoji pandemie. Lepší než opakovaně přesvědčovat veřejnost, že musí vydržet ještě další dva tři týdny, je říkat věci na rovinu, byť to nezní líbivě.
"Když se lidé opakovaně zklamou, vyhodnotí politickou reprezentaci jako neupřímnou a samozřejmě pak klesá ochota dodržovat opatření," řekl Gregor, který působí na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Jako jeden ze čtyř editorů se podílel na knize Politická komunikace a covid-19, která vyšla v britském nakladatelství Routhledge. Gregor je také spoluautorem kapitoly věnované dění v Česku.
Na pandemii byly podle Gregora nejlépe připravené asijské státy, které měly z dřívějška zkušenost se šířením virů SARS a MERS. Dobře reagovala například Jižní Korea nebo Japonsko. I Česko přijalo před rokem velmi rychle tvrdá opatření a minimalizovalo šíření nového koronaviru. Podle Gregora čeští politici viděli, co se děje v zahraničí, třeba v Itálii, a dokázali se semknout a spolupracovat.
Zvládnutí první vlny v Česku by Gregor hodnotil známkou jedna minus. Později se ale objevily chyby. Přišly další, mnohem razantnější vlny šíření viru a Česko se v Gregorově hodnocení politické komunikace propadá někam na čtyřku. Příčin je podle politologa více. V létě si premiér Andrej Babiš (ANO) začal připisovat zásluhy za zvládnutí covidu-19 a ochota opozice spolupracovat poklesla. Česko se také stalo svým způsobem obětí prvotního úspěchu. Země neměla bezprostřední zkušenost typu Bergama v Itálii, kde loni na jaře kolabovaly nemocnice. Svou roli pak sehrály i krajské volby, před kterými vláda nechtěla přitvrzovat. Co se na jaře udělalo rychle a důsledně, v září a říjnu přicházelo pozdě a mírně.
Z hlediska politické komunikace spatřuje Gregor problém také v tom, že se premiér často nechoval jako státník, ale sledoval své politické zájmy. Také projevy empatie jsou selektivní. Vláda podle Gregora dokáže vystupovat empaticky k důchodcům nebo zaměstnancům, méně pak k živnostníkům a dalším skupinám, ze kterých se nerekrutují voliči vládní koalice.
Kniha zmiňuje také fenomén infodemie, tedy šíření fake news, dezinformací a fám, v tomto případě o viru nebo očkování. V Česku chybí infrastruktura pro boj s dezinformacemi. Na vládní kampaň k očkování se stále čeká, přestože vakcinace už trvá tři měsíce. "V ČR bohužel nedokážeme témata systematicky vysvětlovat," míní Gregor.
Nová kniha v jednotlivých kapitolách ukazuje specifika politické komunikace kolem covidu-19 v různých státech. Případové studie například naznačují, že autoritářské režimy jsou v jistém smyslu flexibilnější, dokážou rychleji zavádět opatření omezující svobody. Vliv na chování veřejnosti má také politická kultura a dlouhodobá důvěryhodnost politiků. Problémy byly a jsou v zemích, kde vládnou politici s populistickým stylem komunikace. "Tyto typy politiků polarizují společnost. Její velké části pak a priori odmítají opatření dodržovat, protože přichází od daného politika," popsal Gregor.
Politolog zdůraznil také důležitost komunikace vlády s odborníky, což je podle něj v Česku dlouhodobý problém. "Třeba Češi, kteří působí na zahraničních univerzitách, byli připravení radit a pomáhat, ale zjistili, že vláda na jejich rady nedbá, případně je využívá jako nějakou zástěrku," uvedl Gregor. Vláda by si podle něj měla vybrat skutečné odborníky, naslouchat jejich doporučením a prostřednictvím politické komunikace je srozumitelně předávat veřejnosti.
Související
Vláda chce, aby pokračovala podpora firem exportujících na Ukrajinu
Pavel se těší největší důvěře mezi vrcholnými politiky, zjistilo CVVM
Aktuálně se děje
včera
Tusk: Situace je kritická. Nadcházející týdny mohou rozhodnout o osudu Ukrajiny
včera
Česko našlo způsob, jak využít peníze ze slovenské sbírky na munici, řekl Fiala
včera
Rada Evropy obvinila Rusko ze smrti Alexeje Navalného. Putina označila za nelegitimního prezidenta
včera
Julia Navalná se dostala na seznam 100 nejvlivnějších lidí světa časopisu Time
včera
Írán čelí novým západním sankcím i hrozbě izraelské odvety
včera
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
včera
Hrozil atentát na Zelenského? Polsko odhalilo muže, který dával informace Rusům
včera
Škola Michael vychovává špičku současné mladé fotografie
včera
Írán vyhrožuje Izraeli útokem na jaderná zařízení
včera
Vilu Putinovy bývalé manželky Ljudmily Francie zabavila. Kreml je rozhodnutím pobouřen
včera
Zaměstnanci UNRWA tvrdí, že po zadržení je izraelská armáda mučila
včera
Kyjev: Pokud Ukrajina padne, nastane třetí světová válka
včera
Rusové od napadení Ukrajiny zabili nejméně 543 ukrajinských dětí. Zranění utrpělo 1 296
včera
Izraelem to neskončí? Napětí kvůli válce v Pásmu Gazy může vyústit v masivní konflikt
včera
Ukrajina poprvé vyrobí deset samohybných houfnic Bohdana na podvozku Tatra
včera
Ukrajina potvrdila zásah vojenského letiště na Krymu
včera
WHO je znepokojena šířením ptačí chřipky. Případy nákazy se potvrdily i u lidí
včera
Muž nepřežil napadení v pražském autoservisu, na místě je policie
včera
Sopka v Indonésii se probudila. Úřady varují před hrozbou tsunami
včera
V metru na Floře spadl člověk do kolejiště. Vlaky hodinu nejezdily
Pád osoby do kolejiště ve stanici Flora zastavil ve čtvrtek dopoledne provoz linky A pražského metra. Vlaky nejezdily zhruba hodinu, zatímco na místě zasahovaly složky integrovaného záchranného systému. Vážně zraněný muž byl převezen do nemocnice v umělém spánku.
Zdroj: Jan Hrabě