Většina politických stran, které volební modely favorizují ve sněmovních volbách, považuje za jeden z hlavních problémů tuzemského zdravotnictví nedostatek lékařů a sester a nízkou elektronizaci zdravotnictví. Liší se v názorech na to, jak dostat do systému více peněz. Vyplývá to z ankety ČTK.
Všechny strany, které ČTK oslovila, zmiňují mezi hlavními problémy dlouhodobý nedostatek lékařů a sester nebo jejich nerovnoměrné rozmístění v regionech. V návrzích, jak to řešit, se už ale liší. Vládní ANO, které nyní má ministra zdravotnictví, vidí cestu v dotacích na vznik a udržení ordinací v regionech, navýšení počtu mediků na školách, dobrých nástupních podmínkách i kampaních, které mají motivovat ke studiu na zdravotnických školách. Podle Pirátů a STAN by se mělo změnit vzdělávání mladých lékařů tak, aby zbytečně neodcházeli. Úhrady pojišťoven by podle nich měly podporovat regionální dostupnost. Také podle poslance Jiřího Běhounka (za ČSSD), který vidí problém v nedostatku zdravotnické péče na periferii, je řešením úprava motivace a financování péče v regionech a také omezení smluv poskytovatelů s pojišťovnami v aglomeracích.
Hnutí Přísaha chce otevřít diskuzi o rezidenčních místech, která by zajistila obsazení v regionech a specializacích. Cestu vidí i ve zlepšení pracovních podmínek pro zdravotníky. SPD chce zatraktivnit zdravotnické a lékařské studijní obory. Poslanec TOP 09 Vlastimil Válek se domnívá, že by pomohlo zjednodušit postgraduální vzdělávání lékařů. Pro navýšení počtu mediků a zkrácení atestací je Miroslav Havrda z Trikolóry. Podporuje přijímání lékařů ze zemí EU i z Ukrajiny, Moldavska a Ruska. Komunisté by byli pro srovnání rozdílných příjmů zdravotníků v nemocnicích s různými zřizovateli.
Dalším problémem, který chtějí některé strany řešit, je nízká elektronizace zdravotnictví. Podle koalice Pirátů a STAN je potřeba nastavit standardy, které zajistí, aby spolu jednotlivé systémy komunikovaly. "Dostupná anonymizovaná data na úroveň poskytovatele péče, abychom věděli co se v systému zdravotnictví reálně děje a mohli hledat cesty, jak jej zlepšit," uvedli ve společné odpovědi poslankyně Olga Richterová (Piráti) a odborník na zdravotnické právo Ondřej Dostál. Také podle vládního hnutí ANO je ČR v elektronizaci zatím na chvostu Evropy. Pro větší elektronizaci, ale zároveň i pro zvýšení bezpečnosti zdravotnických zařízení před kybernetickými útoky je rovněž koalice Spolu, tvořená ODS, lidovci a TOP 09. Podle Válka se nyní v úhradách zdravotnických výkonů s hrazením elektronizace a kyberbezpečnosti vůbec nepočítá.
Strany se také zpravidla shodnou na tom, že je potřeba dostat do zdravotnictví více peněz. Opět se ale liší v návrzích, jak toho dosáhnout. Vláda v posledních letech opakovaně zvyšovala platbu za státní pojištěnce, čímž zajistila růst příjmů systému v řádech desítek miliard korun. Pro pravidelnou valorizaci plateb za státní pojištěnce je KSČM. SPD by chtěla poslat více peněz do zdravotnictví z daní z prodeje alkoholu a cigaret.
Koalice Spolu, Piráti a STAN a také Trikolóra vidí cestu ve změnách zdravotního pojištění a větším zapojení zdravotních pojišťoven. "Rozhodně je nutné umožnit existenci individuálních pojistných plánů," napsal ČTK Válek (TOP 09). Pojišťovny by podle něj měly více hlídat, aby nedocházelo k plýtvání. Umožnit pojišťovnám nabízet i další pojistné produkty, nikoliv jen jeden balíček shodný pro všechny, chce koalice Pirátů a STAN. Pojištěnci by se podle nich také měli více podílet na řízení pojišťoven. Posílit roli pojištěnce chce Trikolóra, podle ní by měl mít se svojí pojišťovnou smlouvu o zdravotní péči. "Základní povinné pojištění by bylo podobné jako dnes, ale další pojištění by mělo být individuální. Za důchodce a děti by měl stát platit do systému adekvátní částku včetně povinné valorizace," napsal ČTK Havrda z Trikolóry.
Sociální demokraté by spíše hledali úspory na straně výdajů. Podle nich úspory může přinést digitalizace, omezení počtu návštěv u lékařů či zvýšení prevence. Také podle Pirátů a STAN může elektronizace zajistit větší kontrolu nad financemi. Komunisté a hnutí Přísaha vidí úspory ve slučování zdravotních pojišťoven. Významným zdrojem příjmů bude podle hnutí ANO rovněž financování některých projektů z národních investic a EU.
Kritikem nynějšího financování péče z veřejného zdravotního pojištění prostřednictvím úhradové vyhlášky jsou Piráti a STAN, ČSSD, SPD i Trikolóra. "Je to pokřivený systém, kdy poskytovatelé totožného typu dostávají za stejné služby zaplaceno násobně odlišně. Tento zvyk by měl být změněn," uvedla pro ČTK poslankyně SPD Karla Maříková. Koalice Spolu upozorňuje, že úhradovou vyhlášku napadlo několik senátorů u Ústavního soudu a ještě letos by v této věci mohlo padnout rozhodnutí.
Podle vládního ANO systém není dokonalý, lepší řešení ale zatím není. Dlouhodobě se mluví o tom, že by pojišťovny měly poskytovatelům péče platit za diagnózu. Dokončení tohoto projektu nazývaného DRG považuje Spolu za prioritu. Také podle ČSSD by mělo nastavení plateb pokračovat tímto směrem, podporu má DRG i u komunistů.
Podle ANO, ČSSD, komunistů i Trikolóry, která utvořila formaci společně se Svobodnými a Soukromníky, bude příští ministr zdravotnictví i nadále muset řešit epidemii covidu-19. Podle komunistů a Trikolóry je potřeba zlepšit legislativní práci ministerstva zdravotnictví tak, aby opatření na omezení šíření epidemie nebyla rušena soudy. Podle ČSSD je kvůli tomu potřeba přepracovat zákon o krizovém řízení nebo pandemický zákon. ANO podporuje vznik nové instituce po vzoru Institutu Roberta Kocha v Berlíně, která by zajišťovala odborné zázemí a uměla podobné hrozby v budoucnu řídit. Piráti by spíše reformovali už fungující Státní zdravotní ústav. Pro posílení hygienických stanic je kromě ANO i koalice Pirátů a STAN, komunisté či Trikolóra.
Související
Britským zdravotnictvím zmítá krize. Na ošetření čekají miliony lidí, systém se stabilizuje za 10 let
Fiala a Válek zažehnali potíže ve zdravotnictví. Platy porostou až o 15 tisíc korun
Zdravotnictví , lékaři , politici
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Pobřeží Řecka zasáhlo silné zemětřesení
před 53 minutami
Neopodstatněná vulgarita nemá smysl, v improvizaci ale na diváka funguje, říká herec Bořek Čermák
před 1 hodinou
Nasazením jednotek na Ukrajině by se státy NATO nestaly účastníky války s Ruskem, tvrdí experti
před 2 hodinami
Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu
před 3 hodinami
Strůjci útoku v Moskvě dostali finanční podporu z Ukrajiny, tvrdí Rusko
před 4 hodinami
Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko
před 5 hodinami
Počasí: Výhled slibuje pokračování trendu i po Velikonocích
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
včera
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
včera
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
včera
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
včera
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
včera
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
včera
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
včera
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
včera
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
včera
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
Téměř třetina obyvatel Německa má obavy z přechodu na letní čas a vnímá to jako hrozbu pro své zdraví, uvádí průzkum německého institutu Forsa. Téměř každý pátý zaměstnaný uvádí, že se v důsledku časové změny zpozdí do práce.
Zdroj: Libor Novák