Protestní strany kritika vládních opatření neposílila, míní politolog

Politickým stranám, které nesouhlasí s tvrdými protiepidemickými opatřeními, jejich přístup zatím nepřinesl rostoucí voličské preference. Nedá se tak pravděpodobně očekávat větší úspěch nových hnutí, která jsou zakládána právě v souvislosti s pandemií. Vyplývá to ze slov politologa Petra Justa z Metropolitní univerzity v Praze.

Záměr ucházet se ve volbách o hlasy voličů, kteří nesouhlasí s vládními nařízeními spojenými s epidemií, oznámilo či zvažuje téměř rok po začátku pandemie několik subjektů. V jejich čele jsou většinou lidé, kteří jsou aktivní i při svolávání demonstrací.

Just ČTK řekl, že potenciál hnutí vznikajících v souvislosti s pandemií koronaviru je v současné době obtížně měřitelný, protože zatím nejsou zahrnuty v průzkumech voličských preferencí. "Ale ze zkušenosti, které máme u ostatních hnutí, tak bych jim velké šance nedával," poznamenal. Odkázal tak například na hnutí SPD, kterému preference oproti minulým volbám zásadně neposilují, a to i přes rétoriku odmítání plošných vládních opatření. Podobně je na tom Trikolóra, poznamenal Just. Výtěžek z vymezování k protiepidemickým opatřením tak pro tyto strany je podle něj minimální nebo žádný.

Podobnou situaci předpokládá i u nových subjektů, které jsou zakládány v reakci na dlouhodobá omezení. Očekává tak pouze přesun hlasů v již existující voličské základně a ne získávání nových voličů. Výhodu by ale těmto hnutím podle Justa mohl přinést rozsudek Ústavního soudu, který zrušil vysoké hranice potřebné pro vstup koalicí do Sněmovny. Mohly by tak uspět, když se přidají k již existujícímu subjektu, například ke Svobodným, Straně soukromníků České republiky, SPD či Trikolóře.

Mezi vznikajícími stranami je viditelná především iniciativa Chcípl pes, mezi jejímiž zakladateli je například bývalý výrazný člen pražské ODS Jiří Janeček. Hnutí nedávno oznámilo úmysl kandidovat ve sněmovních volbách. Jako důvod uvádí postup současné vlády při zvládání epidemie. Iniciativa například vystupuje za znovuotevření restaurací a vleků, za návrat dětí do škol a bojuje proti nouzovému stavu.

Na začátku února se ke kandidatuře do Sněmovny přihlásili i další kritici vládních opatření ze sdružení Manifest.cz, kteří oznámili založení politického subjektu Pravá svoboda a prosperita (PSP). O hlasy voličů se chtějí ucházet jako liberálně pravicová strana.

Stejně jako Chcípl pes jsou představitelé PSP aktivní při protivládních demonstracích, které se konají v Praze, ale i dalších českých městech. Některých protestů se zúčastnily tisíce lidí včetně některých známých osobností, například bývalého prezidenta Václava Klause nebo zpěváka Daniela Landy. Landa tento týden za petici Blanický manifest představil desatero, kterým by se lidé a stát měli podle jejich názoru řídit při zvládání pandemie. Petici podepsalo asi 17.000 lidí. Vstup do politiky zatím zpěvák neoznámil, ve vyjádřeních v médiích je k této možnosti zdrženlivý, jasně ho ale nevyloučil.

Veřejně se proti uzavírání podniků či nošení roušek vymezuje i bývalý prezident Klaus. Serveru iDnes.cz nedávno v souvislosti s debatou o prodloužení nouzového stavu řekl, že pokud politici nebudou reprezentovat většinové mínění občanů, je připraven do politiky výrazně vstoupit.

Související

PhDr. Petr Just, Ph.D., český politolog a vysokoškolský pedagog vyučující na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a dalších vysokých školách. Rozhovor

25 let od pádu Klausovy vlády. Příběh o „zradě“ zcela zastínil podstatu celé krize, soudí politolog Just

Před pětadvaceti lety, 30. listopadu 1997, podala demisi druhá vláda Václava Klause. Vyvrcholila tím rychlá a velmi dynamická krize koaličního kabinetu ODS, KDU-ČSL a ODA, která se nejvíce odvíjela od odhalených nesrovnalostí ve financování první uvedené strany, jejímž byl Klaus předsedou. I z důvodu, že se jednalo o první větší tuzemskou vládní krizi od listopadu 1989, měla značný dopad na další vývoj české politiky, a to ve více rovinách, uvádí politolog Petr Just v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Vedoucí katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha v něm rovněž přiblížil další faktory pádu vlády i to, jak Klausem vytvořená a následně v mediálním prostoru vytvořená teze o zradě jeho nejbližších spolupracovníků otočila interpretaci tehdejších událostí. 
PhDr. Petr Just, Ph.D., český politolog a vysokoškolský pedagog vyučující na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a dalších vysokých školách.

Minář chce založit novou stranu, politologové varují: Opozice se roztříští ještě víc

Založení nové politické strany Mikulášem Minářem by oslabilo a roztříštilo opozici. Vyplývá to z názorů politologů, které oslovila ČTK. Podle některých z nich by takový krok posílil především předsedu hnutí ANO, premiéra Andreje Babiše (ANO). Minář dnes oznámil, že odchází z čela spolku Milion chvilek. Chce se rozhodnout, zda založí vlastní politickou stranu.

Více souvisejících

Petr Just Svoboda a přímá demokracie (SPD) Trikolóra hnutí občanů Chcípl PES

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 39 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

Mléko

WHO objevila virus ptačí chřipky v mléce infikovaných zvířat

Ve velmi vysokých koncentracích byl virový kmen A ptačí chřipky H5N1 detekován v syrovém mléce infikovaných zvířat, informovala ve svém pátečním prohlášení Světová zdravotnická organizace (WHO). Zatím není známo, jak dlouho může virus v mléce přežít, uvedla agentura AFP s odkazem na WHO.

včera

včera

včera

Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany

Členské státy Severoatlantické aliance se v pátek dohodly, že Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany. Po online konferenci ministrů obrany zemí NATO s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v rámci zasedání Rady NATO - Ukrajina to oznámil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg.

včera

včera

Anthony Blinken

USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli

Spojené státy v pátek na zasedání ministrů zahraničí seskupení G7 informovaly, že od Izraele dostaly "na poslední chvíli" informace o dronovém útoku v Íránu. Oznámil to v pátek italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Šéf americké diplomacie Antony Blinken se k tomu odmítl vyjádřit.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel

Opoziční hnutí ANO se rozhodlo zrušit svou účast na pondělním jednání o reformě důchodového systému na Pražském hradě. Důvodem bylo opakované prohlášení nejvyšších představitelů vlády, že reformu prosadí bez ohledu na stanovisko opozice. Prezident Petr Pavel vyjádřil zklamání nad postojem ANO a uvedl, že další rozhovory v současném formátu jsou bezpředmětné.

včera

Lidé volí ve volbách.

Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí

Všech 30 registrovaných uskupení bylo připuštěno k účasti v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu v České republice. Ministerstvo neodmítlo žádnou z přihlášených kandidátních listin, s výjimkou jedné, která byla podána po uplynutí stanovené lhůty. Volby se budou konat 7. a 8. června.

včera

včera

Bývalý americký prezident Donald Trump a jeho gesto na chodbě před soudní síní u Manhattanského trestního soudu v New Yorku (18. dubna 2024).

Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?

V soudním procesu s Donaldem Trumpem byla celá porota zkompletována, ale její výběr předcházely jisté obtíže. Dva z předchozích porotců byli nahrazeni. Jedna osoba byla omluvena, protože prozradila, že její osobní údaje byly zveřejněny. Druhý byl propuštěn kvůli obavám, že nebyl upřímný ve vyplněném dotazníku. Výsledkem je, že v porotě zasedne sedm mužů a pět žen. Případ sleduje zpravodajská služba PBS News.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat

Nejsilnější opoziční hnutí ANO se nehodlá zúčastnit dalšího jednání o důchodových změnách, které pořádá prezident Petr Pavel. V pátek o tom informovala Kancelář prezidenta republiky v tiskové zprávě. Hnutí expremiéra Andreje Babiše považuje jednání za bezpředmětné. 

včera

Počet obětí útoku ruské armády v Dněpropetrovsku roste. Zelenskyj žádá o akutní posílení protivzdušné obrany

Na devět se zvýšil počet obětí nočního útoku ruské armády na Dněpropetrovskou oblast na jihu Ukrajiny. Mezi mrtvými jsou tři děti a zranění utrpělo více než 10 osob. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy