"Rasista a masový vrah." Sochu Edvarda Beneše někdo posprejoval, Petříček čin odsoudil

Na podstavec sochy bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše v Praze na Loretánském náměstí někdo sprejem napsal, že byl rasista a masový vrah. Policie o tom dnes informovala na twitteru, po pachateli pátrá. Podle mluvčího pražských policistů Jana Daňka se nápis na soše objevil nejspíš v noci na dnešek. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) čin odsoudil.

Socha spadá do správy Galerie hlavního města Prahy. Podle vedoucí jejího PR oddělení Michaely Vrchotové nechá galerie nápis odstranit, škoda zatím nebyla vyčíslena.

Policisté řeší případ posprejování podstavce sochy E. Beneše na Loretánském náměstí. Po pachateli trestného činu poškození cizí věci pátráme. #policiepha pic.twitter.com/IED5rBrmj6

— Policie ČR (@PolicieCZ) September 3, 2020

"Zneuctění sochy Edvarda Beneše považuji za projev hlouposti. Navíc v den výročí jeho úmrtí. Kamerové záznamy z parkoviště MZV již byly předány místnímu oddělení policie, která se případem začala zabývat," sdělil ČTK Petříček.

Zneuctění sochy Edvarda Beneše považuji za projev hlouposti. Navíc v den výročí jeho úmrtí. Kamerové záznamy z parkoviště @mzvcr již byly předány místnímu oddělení policie, která se případem začala zabývat. pic.twitter.com/76JffUulX7

— Tomáš Petříček (@TPetricek) September 3, 2020

Socha druhého československého prezidenta stojí od května 2005 před pražským Černínským palácem, kde Beneš působil jako meziválečný šéf československé diplomacie a kde i dnes sídlí ministerstvo zahraničí. V minulosti se nápisy objevily i na několika jiných sochách v Praze.

Letos v červnu někdo na podstavec sochy bývalého britského premiéra Winstona Churchilla v Praze 3 napsal, že byl rasista, a Black lives Matter (Na životech černochů záleží). K odpovědnosti se přihlásily autorky na internetovém deníku Alarm. Uvedly, že nápisem chtěly vyvolat debatu o roli někdejšího britského premiéra v dějinách a vyjádřit solidaritu nynějším bojům za rovnoprávnost. Protesty proti policejnímu násilí a rasismu v USA i jiných zemích rozpoutala smrt černocha George Floyda při policejním zásahu v americkém Minneapolisu koncem letošního května. Doprovázely je útoky na sochy politiků a dalších osobností kritizovaných kvůli rasismu.

Cílem sprejerských útoků byla v poslední době v Praze zejména socha sovětského maršála Ivana Koněva na náměstí Interbrigády v Praze 6. Tamní radnice sochu vojevůdce, který se podílel na osvobození Prahy od nacistů, ale i na krvavém potlačení protikomunistického povstání v Maďarsku v roce 1956, nechala loni v létě zakrýt plachtou a počátkem letošního dubna odstranit. Ruská diplomacie proti tomu protestovala.

Edvard Beneš (1884 až 1948) patří k nejvýznamnějším i nejdiskutovanějším českým státníkům minulého století. Politik a diplomat, jenž se zasloužil o vznik Československa v roce 1918 i jeho obnovení po druhé světové válce, dodnes budí vášně. Především svojí rolí v temném období před německou okupací i o dekádu později při převzetí moci komunisty v únoru 1948. Docent filozofie a doktor práv Beneš byl dlouholetým blízkým spolupracovníkem Tomáše Garrigua Masaryka. S Benešovým jménem jsou spojeny také dodnes diskutované dekrety, které v letech 1940 až 1945 vydával v londýnském exilu i po návratu do vlasti a které se týkaly mimo jiné majetkových záležitostí a odsunu zejména Němců z československého území, potrestání kolaborantů a znárodnění.

Benešova socha na Loretánském náměstí vznikla odlitím originálu sochy od Karla Dvořáka, která byla v minulosti v hlavní budově Národního muzea. Na přímý zákrok tehdejšího komunistického ministra Zdeňka Nejedlého byla odstraněna. Původně se uvažovalo o návratu sochy z depozitáře do muzea, nakonec se rozhodlo o jejím umístění venku. Odhalení sochy v Praze v roce 2005 kritizoval šéf sudetských Němců Bernd Posselt či tehdejší bavorský premiér Edmund Stoiber (CSU).

Související

V Česku se konají pietní akty připomínající sedmidenní válku o Těšínsko. Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 
Beneš, Edvard

Bylo by třeba objasnit roli Beneše v přípravách atentátu na Heydricha, míní historik

Role někdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše v přípravách atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha je i po 80 letech od atentátu nejasná. Je otázkou, zda se k přípravě této akce stavěl po celou dobu souhlasně. V rozhovoru s ČTK to řekl historik Stanislav Kokoška z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a Ústavu pro studium totalitních režimů.

Více souvisejících

Edvard Beneš Tomáš Petříček vandalství Praha Sochy

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně

Až letos v červenci odstartuje nová sezóna tuzemské nejvyšší fotbalové soutěže, už se v jejím názvu neobjeví jméno sázkové kanceláře Fortuna, ale jejího konkurenta Chance. Právě tato sázková kancelář totiž vyhrála výběrové řízení na titulárního partnera první fotbalové ligy a díky tomu si tak tuzemský profesionální fotbal od příští sezóny dalších pět let přijde na čtvrtmiliardy ročně.

včera

Papežův zákon

RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu

Poté, co byl u nás snímek Papežův zákon uveden v rámci nesoutěžní sekce karlovarského festivalu, se dostává i do široké distribuce. Italský film se noří do temné historie církve a skrze příběh na základě skutečných událostí reflektuje krutost lidské manipulace, společenskou rozštěpenost i individuální osudy na pozadí velkých dějin.

včera

včera

Michal Koudelka

Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.

Příprava výstavby obnovitelných zdrojů energie ve vybraných lokalitách by v Česku neměla trvat déle než rok. K dosažení tohoto cíle má přispět vymezení tzv. akceleračních zón určených pro jejich výstavbu podle pravidel, která schválila vláda na středečním jednání. Navrhla také povýšení šéfa BIS Michala Koudelky do hodnosti generálmajora. 

včera

včera

Charles Leclerc

Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO

Neuvěřitelné se stává skutečností. Ferrari je jediným týmem, který nepřetržitě závodí v přední motoristické disciplíně od založení formule 1 v roce 1950. Žádný tým nezastává takovou tradici jako Scuderia. Tradice – kterou nyní Italové (částečně) boří.

včera

včera

Petr Rada, trenér

Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný

Původně vyslovený trest ze strany disciplinární komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) pro kouče druholigové pražské Dukly Petra Rady za rasistickou urážku vůči již bývalému kouči Brna Tomáši Poláchovi vyvolal velké debaty ve veřejném prostoru. Byl totiž rekordní, konkrétně osmiměsíční. Po verdiktu odvolací komise se ale bude moci pětašedesátiletý kouč vrátit na lavičku již po třech měsících. Zkrácení trestu i pro Duklu znamená, že se bude muset obejít bez Rady až do konce právě probíhající sezóny, jelikož zákaz činnosti mu nově vyprší až začátkem sezóny příští.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Krycí jméno ukrajinského vojáka „Niemachny“.

V ruském zajetí: Psi žijí lépe. Ztratil jsem jakoukoli naději a vůli žít

Ukrajinský voják přezdívaný „Niemachny“, který strávil 13 měsíců v ruském zajetí, promluvil o tom, co všechno prožil, když padl do zajetí po bojích o Azovstal v Mariupolu. „V kasárnách nás bylo hodně. Byla tam dvě patra a asi půl stovky plus-minus lidí. Spali jsme vlastně na sobě, na podlaze,“ vzpomíná. A dodává hned na začátku „Rusové se snažili přimět Ukrajince střílet do vlastních zajatců.“

včera

včera

včera

včera

Vzpoura zaměstnanců RTVS: Chceme svobodnou veřejnoprávní instituci

Situace na Slovensku se rychle mění. Zaměstnanci RTVS vydali protestní prohlášení a to krátce po schválení zákona o STVR Ficovou vládou.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy