Rok 2021 je tady. Rostou důchody a končí superhrubá mzda, Česko čekají volby

Pokračování boje s epidemií covidu-19, její dopady na ekonomiku a sněmovní volby, ve kterých by měly hnutí ANO vyzvat mimo jiné dva bloky opozičních stran, budou určovat dění roku 2021 v Česku. Letošek přináší také úpravy v daňové oblasti. Daňový balíček z konce loňského roku znamená, že se přestane používat tzv. superhrubá mzda, sazba u daně z příjmu fyzických osob klesne na 15 procent a stoupne sleva na poplatníka. Fungovat začíná také stravenkový paušál a menší podnikatelé dostávají možnost využívat paušální daň. Pokud uspěje ČSSD se aktuálním sběrem podpisů kvůli formulaci prezidenta k návrhu takzvaného daňového balíčku, změny ale ještě posoudí Ústavní soud.

V Česku bude i v novém roce kvůli koronaviru nejméně do 22. ledna platit nouzový stav, který byl loni vyhlášen na jaře a poté 5. října. Republika do nového ruku vstoupila s opatřeními, která odpovídají pátému nejvyššímu stupni protiepidemického systému PES a rekordními počty nově nakažených. Vláda plánuje epidemii dostávat pod kontrolu kombinací očkování a využití antigenních testů.

S očkováním Česko začalo 27. prosince, určeno je nejdříve pro zdravotníky, hospitalizované seniory či lidi v domovech sociální péče. Veřejnost z řad seniorů a mladších vážně nemocných se bude moci očkovat pravděpodobně nejdříve v únoru, na zbytek lidí by se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohlo dostat koncem března. Celkem má ČR objednáno 15,9 milionu dávek vakcíny pro téměř devět milionů osob, do čísla přitom není započtena nová možnost z jednoho balení vakcíny firem Pfizer a BioNTech získat šest dávek namísto dosavadních pěti.

Stát má v roce 2020 hospodařit se schodkem 320 miliard korun. Rozpočet však nepočítá s úpravami, které Sněmovna schválila těsně před Vánoci v daňovém balíčku. Ten bude podle ministerstva financí stát rozpočet téměř 99 miliard korun. Vedle zrušení superhrubé mzdy počítá se snížením sazby daně z příjmů fyzických osob na 15 a 23 procent. Dosud činilo efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta.

O 3000 korun se také letos a znovu v příštím roce zvýší sleva na poplatníka. Fungovat začne stravenkový paušál jako alternativa ke stravenkám. Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné s ročními příjmy do milionu korun mohou také využívat tzv. paušální daň. Zahrne odvod na sociální i zdravotní pojištění a daň z příjmu. Snižuje se také spotřební daň z motorové nafty o korunu na litr.

Pokud to dovolí epidemie, mohly by se letos uskutečnit volební sjezdy pěti sněmovních stran. Na jaro plánují sněm Starostové a odložený sjezd chce uskutečnit vládní ČSSD. Už od loňského dubna odkládají konání sjezdu komunisté, kteří budou vybírat nástupce končícího předsedy Vojtěcha Filipa. Na podzim čeká volba nového vedení SPD, vládní ANO přesunulo lednový sněm zatím na neurčito.

Podzimní sněmovní volby, jejichž termín prezident Miloš Zeman vypsal krátce před Silvestrem, by mohly být ve znamení souboje vládního hnutí ANO a dvou bloků opozičních stran. Piráti a Starostové budou o dohodnuté koaliční smlouvě hlasovat příští týden, koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09 má v plánu vypracovat smlouvu do konce ledna a program do konce února. Vývoj epidemie bude rozhodující pro to, zda volby doprovodí mimořádná opatření jako loni krajské, kdy existovala například možnost hlasovat z auta.

Tématem bude pravděpodobně i otázka střetu zájmů premiéra Babiše, který podle europoslanců potvrzují závěry auditu Evropské komise. Pokračuje i vyšetřování v kauze dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo, kde je Babiš obviněným. Premiér dlouhodobě odmítá střet zájmů s odkazem na to, že koncern Agrofert v roce 2017 vložil do svěřenských fondů, stejně tak popírá i jakékoliv nezákonné chování v kauze kolem Čapího hnízda.

Od začátku roku je účinná mimo jiné novela zákona o bankách, která umožní občanům využívat pro ověřený přístup k elektronickým službám veřejné správy identitu z internetového bankovnictví. Novela tzv. liniového zákona má podle vlády urychlit přípravu výstavby dálnic a technické infrastruktury. Účinnosti nabude i nový odpadový zákon či novela zákoníku práce, která zavádí sdílená pracovní místa a mění pravidla pro stanovení dovolené.

Od letoška skončila superhrubá mzda, zvyšuje se daňová sleva

Zaměstnancům se od letošního roku po 13 letech přestanou zdaňovat jejich příjmy jako takzvaná superhrubá mzda. Daňovým poplatníkům se také zvýší jejich daňová sleva o 3000 korun ročně na 27.840 korun. V příštím roce se zvýší o dalších 3000 korun. Zaměstnanci budou mít k dispozici také stravenkový paušál, který bude sloužit jako alternativa k dosavadním stravenkám. Tyto a další změny přináší daňový balíček, který dnešním dnem vstupuje v účinnost.

Superhrubá mzda fungovala od roku 2008. Základem daně z příjmů zaměstnanců byla hrubá mzda navýšená o odvody zaměstnavatele na povinné pojistné, ale se sazbou 15 procent. Nově bude základem pouze hrubá mzda se sazbou 15 procent a příjmy zhruba nad 141.000 korun měsíčně budou podléhat sazbě 23 procent.

Se zrušením superhrubé mzdy přišel ve Sněmovně loni na podzim premiér Andrej Babiš (ANO). Tato daňová změna připraví státní rozpočet asi o 52 miliard korun. Státní rozpočet schválený se schodkem 320 miliard s tím ale nepočítá.

Nově zavedený stravenkový paušál bude dobrovolný. Zaměstnavatelé ho budou moci poskytnout jako další možnost vedle závodního stravování nebo stravenek. Příspěvek na stravování bude na straně zaměstnanců osvobozen od daní i pojistných odvodů do zákonem stanovené výše.

Od dnešního dne se také snižuje sazba spotřební daně z motorové nafty, a to o korunu na litr. "Snížení spotřební daně z motorové nafty bude mít pozitivní efekt v celé ekonomice, neboť dopravní náklady vstupují do produkce prakticky všech sektorů," uvádí ministerstvo financí.

Podnikatelé také budou moci uplatnit rychlejší odpisy majetku, který si pořídili od loňského 1. ledna do konce letošního roku. Trvale se zvýší hranice pro odepisování hmotného majetku z dosavadních 40.000 korun na dvojnásobek.

Od února pak vstupuje v účinnost ta část daňového balíčku, která zvyšuje spotřební daně z tabákových výrobků a zahřívaného tabáku.

Všechny důchody se dnes zvyšují, průměrná penze roste o 839 Kč

Starobní, invalidní a pozůstalostní penze se ode dneška zvyšují. Všichni důchodci a důchodkyně dostanou 60 korun navíc a k tomu se jim o 7,1 procenta zvedá zásluhová část jejich důchodu. Průměrný starobní důchod tak roste celkem o 839 korun. O nižší částku si přilepší lidé, kteří pobírali dosud měsíčně méně než 14.449 korun. Navýšení penzí upravuje vládní nařízení, které začíná dnes platit. Podle schváleného rozpočtu by do důchodů mělo letos putovat téměř 537 miliard korun. Je to zhruba 30 procent výdajů státu.

Navýšení penzí nařizuje vládě zákon. Podle něj se mají důchody zvyšovat pravidelně vždy od ledna o růst cen a polovinu růstu reálných mezd. Kabinet tentokrát upravuje penze přesně podle zákonných pravidel.

Důchod se skládá ze solidární pevné části a ze zásluhové procentní výměry podle odpracovaných let a odvodů z výdělků. Pevná část je pro všechny stejná a má odpovídat desetině průměrné mzdy v zemi. Letos se zvedá právě o 60 korun na 3550 korun. Zbývající část přidání putuje do procentního dílu, který roste o 7,1 procenta. Průměrná starobní penze by tak měla podle ministerstva práce činit 15.336 korun. Vláda tak plní slib, že průměrný důchod do letošních podzimních sněmovních voleb dosáhne 15.000 korun.

Stejně jako procentní výměra se zvyšují i příspěvky k penzi pro odbojáře, vězně komunismu a pozůstalé po nich. Rostou také o 7,1 procenta.

Na letošní valorizaci je potřeba podle dřívějších informací asi 29 miliard korun. Ministerstvo práce v podkladech k nařízení neuvedlo, kolik peněz bude navýšení penzí v tomto roce stát. Zmínilo pouze, že "ekonomické důsledky jsou zahrnuty do výdajů na důchodové pojištění v návrhu státního rozpočtu na rok 2021". Podle rozpočtu by se na důchodovém pojištění mělo vybrat zhruba 490,66 miliardy korun a na penzích by se mělo vyplatit 536,78 miliardy.

Podle expertů i některých politiků je nynější rozpočet s celkovým schodkem 320 miliard korun nereálný. Počítá totiž s vyšším ekonomickým růstem a nezahrnuje daňový balíček. V prvním čtvrtletí se očekává novela. Penzí se to ale nedotkne. Patří mezi takzvané mandatorní výdaje, které stát musí vyplatit.

Drobní podnikatelé mohou od letoška začít využívat paušální daň

Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné budou moci od letoška platit dobrovolně takzvanou paušální daň. Zahrne odvod na sociální i zdravotní pojištění a daň z příjmů. Využít ji budou moci podnikatelé s ročními příjmy do jednoho milionu korun. Dnes totiž účinnosti nabývá novela zákona o dani z příjmů, která možnost paušální daně pro drobné živnostníky zavádí. Podnikatelé, kteří budou chtít paušální daň využívat, to musí oznámit finanční správě do 10. ledna.

Pro letošní rok bude paušální daň činit 5469 korun za měsíc. Z toho 2976 Kč činí platba na důchodové pojištění, 2393 Kč na zdravotní pojištění a 100 korun záloha na daň. Živnostníkům má ušetřit papírování a podle ministerstva financí také odpadne důvod k většině kontrol.

Měsíční zálohy je třeba platit do 20. kalendářního dne každého měsíce. Podle přechodného ustanovení v zákoně ale platí jiná lhůta pro zálohu za leden 2021. V tomto případě je třeba lednovou zálohu zaplatit do 22. února.

Podle odborníků je paušální daň nejvýhodnější pro živnostníky s výdajovým paušálem, kteří ale zároveň neuplatňují daňové slevy na děti a manželku. Podle Lenky Froschové z poradenské společnosti BDO bude kvůli zvýšení základní slevy na poplatníka v daňovém balíčku, který je také účinný ode dneška, paušální daň výhodná ještě pro menší část OSVČ, než bylo původně zamýšleno. "Nicméně i tak zůstává hlavní výhodou tohoto režimu úspora administrativních nákladů," uvedla.

Součástí novely je také změna rozpočtového určení daní, která na popud Senátu zajistí vyšší příjmy krajům a obcím. Mají získat více peněz ze záloh na daň z příjmů fyzických osob. Budou mít nárok na příslušný podíl z celého celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob, nikoli jen z 60 procent záloh na tuto daň. Samosprávy by tak mohly navíc získat až 700 milionů korun ročně, což by jim než kompenzovalo odhadovaný úbytek příjmů v souvislosti s paušální daní.

Související

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

Více souvisejících

Česká republika důchody mzdy / platy 2021 Volby

Aktuálně se děje

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy