Ředitel výzkumné agentury STEM Martin Buchtík tvrdí, že člověka v rozhodnutí, koho bude volit, může kromě kampaně či preferencí ovlivnit i návštěva restaurace. „U piva nás může kamarád přesvědčit, že právě názory jeho favorita se nám zamlouvají a volbu máme vyřešenou. Studie spíše zjistily, že mnohem častěji víme, koho nebudeme volit, protože nás ovlivňuje sociální prostředí, ve kterém vyrůstáme, z něhož pocházíme,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz sociolog Martin Buchtík.
Vypozoroval, že nálady ve společnosti nyní hodně ovlivňuje předvolební kampaň. Ředitel výzkumné agentury STEM a sociolog Martin Buchtík ji vnímá jako negativně laděnou. „Veřejnost je teď více než kdykoli jindy svědkem, jak politici vymýšlejí různá témata a tvrdí, že hájí její zájmy. Vytváří se takové jeviště, na které se populace musí dívat. Někoho ale ani toto divadlo neovlivní, vždyť víme, že jedna pětina společnosti se až čtrnáct dní před volbami rozhodne, komu finálně vhodí hlas, anebo zda vůbec k urnám půjde,“ konstatuje expert.
Absolvent Fakulty sociálních věd na Univerzitě Karlově se zaměřením na metodologii sociologického výzkumu je přesvědčený, že tuzemská populace se už dostala z nejhlubší krize za posledních třicet let, v níž se ocitla letos na jaře při koronavirovém lockdownu. „Tehdy byli lidé zavření doma, nemohli cestovat z okresů do okresů a k tomu viděli, že čísla nákazy se nelepší, příbuzní, kamarádi i nadále umírali, ačkoli nikam nechodili. Proto byla společnost podrážděná a nervózní. Mnozí se navíc báli, aby nepřišli o práci. Stav se ale změnil. Pomohlo, že nezaměstnanost nestoupla.“
Odborník, který v minulosti mimo jiné řídil CVVM i tým sociálního a politického výzkumu v MEDIANu, připomíná, že lidé obecně žijí v klamu, když si myslí, že politika byla bezprostředně po revoluci slušnější, než je nyní. „Ale dost často zapomínáme, že ani v devadesátých bouřlivých letech nebylo vše ideální. Stačí si vzpomenout na opoziční smlouvu mezi ČSSD a ODS, která znechutila a otrávila hodně voličů. Když ale porovnáme data z té doby a současnosti, zjistíme, že zájem o politiku ze strany občanů nepoklesl.“ Muž, který v posledních deseti letech realizoval řadu výzkumů a sociologických studií, spojených zejména s kvalitou života, životním stylem a formováním veřejného mínění, překvapivě konstatuje, že panuje takzvaná spokojenost s politikou.
ZÁJEM O POLITIKU OD REVOLUCE VÝRAZNĚ NEPOKLESL
Pane doktore Buchtíku, co přesně ovlivňuje výkyvy nálad ve společnosti nyní krátce přes sněmovními volbami?
V současné době na lidi útočí akční, tvrdá, negativně laděná předvolební kampaň, která se pochopitelně do nálady promítá. Veřejnost je teď více než kdykoli jindy svědkem, jak politici vymýšlejí různá témata a tvrdí, že hájí její zájmy. Vytváří se takové jeviště, na které se populace musí dívat. Někoho ale ani toto divadlo neovlivní, vždyť víme, že jedna pětina společnosti se až čtrnáct dní před volbami rozhodne, komu finálně vhodí hlas, anebo zda vůbec k urnám půjde. Předvolební kampaň je opravdu pro většinu hnacím motorem a v lidech odráží spokojenost či rozčarovanost.
Jak byste jako sociolog zhodnotil stav společnosti? Pro Deník.cz jste v červnu uvedl, že je v nejhlubší krizi za 30 let. Trváte na svém verdiktu i nyní?
Situace se změnila. Když jsem vyřkl vzpomínané hodnocení, vycházel jsem z jarních nálad, kdy kvůli koronavirové pandemii vrcholil lockdown. Tehdy byli lidé zavření doma, nemohli cestovat z okresů do okresů a k tomu viděli, že čísla nákazy se nelepší, příbuzní, kamarádi i nadále umírali, ačkoli nikam nechodili. Proto byla společnost podrážděná a nervózní. Mnozí se navíc báli, aby nepřišli o práci. Stav populace je nyní už úplně jiný. Některé sice může trápit obrovský schodek státního rozpočtu, ale vesměs všichni pozitivně vnímají, že evropské ekonomiky do pracovních míst nalily obrovské prostředky a tím nezaměstnanost nestoupla. A tak lidé mají pocit, že krize odeznívá. Nejpozitivněji je ale společnost vždy naladěna bezprostředně po volbách.
Podle čeho se vlastně voliči rozhodují, koho podpoří?
Ohledně výběru kritérií byly už napsány stovky prací i knih. Pokusím se být stručný, neboť se jedná o velice obsáhlé téma. Setrvale existuje třetina elektorátu, která volí stejnou stranu, anebo mezi dvěma subjekty stereotypně přepíná. Pokud odpověď přenesu do anekdotické roviny, tak názor člověka může ovlivnit i typická návštěva v hospodě či restauraci. U piva s kamarádem budete rozebírat současnou politickou situaci a on vás přesvědčí, abyste se rozhodl pro jeho favorita a sdělí vám argumenty, proč jej máte podpořit. S jeho názorem se ztotožníte a volbu máte vyřešenou. Studie spíše zjistily, že mnohem častěji víme, koho nebudeme volit, protože nás ovlivňuje sociální prostředí, ve kterém vyrůstáme, z něhož pocházíme. Je to stejné jako v životě. Pokud nám nejde matematika, anebo čeština či jiné jazyky, nepůjdeme na vysoké školy, kde jsou tyto předměty primární.
Nejsou lidé už z politiky obecně unavení či dokonce vyčerpaní. Mají o ni vůbec ještě zájem?
Obecně žijeme v klamu a myslíme si, že dříve byla tráva zelenější, politici byli slušnější a svět byl po revoluci lepší než nyní. Ale dost často zapomínáme, že ani v devadesátých bouřlivých letech nebylo vše ideální. Stačí si vzpomenout na opoziční smlouvu mezi ČSSD a ODS, která znechutila a otrávila hodně voličů. Vím, že jsem pro mladou generaci nyní uvedl příklad, který pomalu patří do učebnic dějepisu, ale na něm lze demonstrovat, že rozladěnost byla vždy. Když ale porovnáme data z té doby a současnosti, zjistíme, že zájem o politiku ze strany občanů výrazně nepoklesl. A co se týče spokojenosti s politikou, ta se po zásahu Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu na Úřadu vlády ČR z června roku 2013, který vedl k pádu Nečasova kabinetu, ustálila. Tehdy lidé nemohli pochopit, co se vlastně stalo. A dodnes jsem přesvědčený, že by takový příběh nevzali ani v Hollywoodu, neboť by nevěřili, že se reálně mohl odehrát. Spokojenost s politikou se po této kauze zvedla, překreslila se politická mapa a lidé od té doby už nebyli svědky žádné tak velké turbulentní události.
LIDÉ PREFERUJÍ USKUPENÍ, KTERÁ MÍŘÍ DO SNĚMOVNY
Jste ředitelem agentury STEM, což je Ústav empirických výzkumů. Proto se chci zeptat, zda se lidé ve svém rozhodování koho volit, řídí předvolebními průzkumy?
Částečně ano. Předvolební výzkum díky číselné hodnotě vytváří okamžitou představu o tom, jak si daná strana či hnutí vede. Ale voliči se mohou rozhodovat i na základě rozhovoru s určitým politikem, anebo je může ovlivnit i jeho vystoupení, rétorika. I podle těchto aspektů se rozhodují, kdo je jejich favoritem. Veřejnost ale hodně ovlivňuje předvolební průzkum. Například uskupení, které se dlouhodobě pohybuje pod volitelnou pětiprocentní hranicí, může těžko očekávat vzedmutí přízně, protože každý volič chce, aby jeho hlas byl reprezentativní a vedl k tomu, že jeho zásluhou se strana či hnutí dostane do Poslanecké sněmovny. Zatímco o uskupení živořící na hranici pěti procent není zájem, pak je zde opačný efekt, a to svézt se na vítězné vlně, když se někomu náhle začne dařit. Takovým příkladem jsou poslední volby na Slovensku, v nichž OBYČAJNÍ ĽUDIA a nezávislé osobnosti (OĽANO) se stalo fenoménem a porazilo hnutí SMER. Ovšem je otázkou, jak moc tehdejší rozhodnutí Slováků ovlivnily předvolební průzkumy, anebo se tamní lidé dostali do situace, kdy volili proti někomu, kdo je podle nich ohrožoval a představoval nebezpečí. Obecně ale platí, že výzkumy či komentáře posilují mínění veřejnosti.
Čeho konkrétně se v dnešní době lidé bojí?
Záleží na tom, kde žijí. Začnu koronavirem. Naše společnost už jej tolik neřeší, dost občanů je už naočkovaných a několik stovek nakažených za den ji nemůže rozhodit, když jsme tady měli nárůst za čtyřiadvacet hodin kolem osmnácti tisíc nakažených. Současná čísla jsou proto zanedbatelná a nenahánějí takovou hrůzu. Jiná situace je ale v dalších částech Evropy a především v USA, kde je proočkovanost velice nízká a brzy se zde zase může zahltit nemocniční kapacita. Tady je populace ve střehu a pořád počítá s variantou, že pandemie může opět vyběhnout. Lidé ze zemí Visegrádské čtyřky (Česká republika, Polsko, Maďarsko a Slovensko – pozn. red.), která je zatím na mapě hezky zelená, mají zase jiné starosti. Ano, bylo by nenormální, pokud by neřešili, zda se znovu díky covidu-19 nemohou zavřít školy, práce či služby, ale třeba u nás je mnohem u mladší generace aktuálnější otázka dostupnosti vlastního bydlení, starší zase řeší, zda po odchodu Američanů a jejich spojenců z Afghánistánu nehrozí teroristické útoky. Každá generace má své trápení.
Když byste měl říci, jak si v české společnosti žijeme, jakou rétoriku byste zvolil?
Celkový pohled, respektive hodnocení, vyznívá velmi optimisticky. Nemáme v zemi extrémní chudobu, kojenecká úmrtnost je velice nízká a život se neustále prodlužuje. Obavy o budoucnost či nejistota, zda znovu neudeří pandemie, jsou vždy na místě, ale oproti jiným částem světa si žijeme dobře.
Související
Českým domácnostem klesá životní standard, krizové scénáře se ale nenaplnily, říká sociolog Martin Buchtík
Pokud se s pravidly ztotožníte, pak nařízení ani jako restrikce nevnímáte. Pro odpůrce budou vždy nespravedlivá, říká sociolog
Martin Buchtík , rozhovor , Volby , politika
Aktuálně se děje
před 42 minutami
Hamás zvažuje krok, který by dále ohrozil jednání s Izraelem
před 1 hodinou
Čaputová pochválila Slováky za sbírku na munici pro ukrajinskou armádu
před 1 hodinou
Počasí: Zima udeřila v plné síle. Na Šumavě spadlo přes 20 centimetrů sněhu
před 2 hodinami
Počasí přinese do Česka o víkendu zimu. Místy napadne sníh
včera
Před budovou soudu, kde probíhá proces s Trumpem, se zapálil muž
včera
EU chystá další sankce proti Rusku. Zaměří se na osoby, které obchází ty stávající
včera
Spor o "sestřelený" bombardér: Letadlo útočilo na Dnipro a Kryvyj Rih, tvrdí Kyjev
včera
WHO objevila virus ptačí chřipky v mléce infikovaných zvířat
včera
Von der Leyenová: Rusko chce migrací destabilizovat Finsko
včera
Andrej Babiš a Monika Babišová se po 30 letech oficiálně rozcházejí
včera
Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany
včera
Opravdu Ukrajina sestřelila ruský bombardér? Média zpochybňují tvrzení Kyjeva
včera
USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli
včera
Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel
včera
Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí
včera
Lavrov: Dali jsme Izraeli jasně najevo, že Írán nechce eskalaci napětí
včera
Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?
včera
Vražda v Praze: Policie pokročila v případu napadení v autoservisu
včera
"Je pro nás důležitým symbolem." Ukrajina udělila nejvyšší státní vyznamenání Alainu Delonovi
včera
Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat
Nejsilnější opoziční hnutí ANO se nehodlá zúčastnit dalšího jednání o důchodových změnách, které pořádá prezident Petr Pavel. V pátek o tom informovala Kancelář prezidenta republiky v tiskové zprávě. Hnutí expremiéra Andreje Babiše považuje jednání za bezpředmětné.
Zdroj: Jan Hrabě