ANKETA - 17. listopad 1989 stál na začátku změn, které po desítkách let umožnily uspořadání svobodných voleb. V posledních parlamentních volbách před dvěma lety se do Poslanecké sněmovny dostalo 9 stran. Jak hodnotí jejich předsedové uplynulých 30 let?
Redakce serveru EuroZprávy.cz požádala ve dnech předcházejících 17. listopadu předsedy nynějších parlamentních stran o odpověď na dvojici otázek. Na naši výzvu zareagovali do uzávěrky ankety čtyři z devíti předsedů. Dotazy zněly následovně:
1) Jak jste prožíval 17. listopad 1989 a sametovou revoluci?
2) Jak hodnotíte uplynulých 30 let s ohledem na myšlenky a hesla sametové revoluce? Považujete uplynulé tři dekády za úspěch?
Ivan Bartoš
předseda Pirátské strany, třetí ve volbách v říjnu 2017 se ziskem 10,79 %
1) V této době mi bylo pouhých devět let a musím říci, že to kromě debat v rodině šlo hodně mimo mě. V prvních letech jsem tedy celou změnu vnímal spíše z pohledu společensko-kulturního, zejména v dostupnosti hudebních kapel domácích i zahraničních, filmové produkce, uvolněné nálady, ale i možnosti cestování s rodiči k jinému než studenému moři a do hor jinam než do Tater. Musím říci, že ze školních lavic ta změna zas až tak nevypadala, jenom zmizela všeprostupující propaganda, fotky státníků a nástěnky. Učitelé byli ti samí. Začal jsem se navíc k ruštině učit angličtinu a francouzštinu.
Až v dospívání, a také díky studijním pobytům v zahraničí, kam mě posílali rodiče, jsem si pak začal události od pádu berlínské zdi přes změny v jednotlivých zemích sovětského bloku až po rozpad SSSR dávat do kontextu světových změn a podobných dějinných zvratů.
2) Společenská transformace, která nastala, nebyla dotažena. Není to jen změna v politickém systému, ale v myšlení lidí. Zda tato transformace a potenciál byly uměle brzděny nebo se někde v průběhu 30 let na lidi a jejich svobody opět jaksi zapomnělo, nezáleží na mém hodnocení. V politice jsme s Piráty právě kvůli polistopadovému vývoji. Kdyby Česká republika skutečně nabrala liberálně-demokratický směr v 90. letech, nejen v těch slibech, ale i v kvalitě života, např. v porovnání se západním Německem, tak bychom třeba do politiky nemuseli vůbec vstupovat.
Ale my Piráti jsme vznikli proto, že jsme nebyli spokojeni se stavem naší země a s politiky, kteří této zemi v po roce 1989 vládli.
Je mi nyní čtyřicet a já chci dělat politiku, která bude mít vliv na Českou republiku za dvacet let. My nejsme projekt 2020, ale spíš 2050. A takový projekt nebo spíše cíl nemůžou nést lidé minulosti, kteří měli svůj podíl podle mě na ne úplně dobře odvedené politické práci v polistopadové historii, se kterými ještě stále sedíme v českém parlamentu.
Tomio Okamura
místopředseda PS PČR a předseda hnutí SPD, čtvrtého ve volbách v říjnu 2017 se ziskem 10,64 %
1) Jelikož jsem byl ve třetím ročníku střední průmyslové školy chemické v Křemencově ulici v Praze hned vedle Národní třídy, tak jsem se přímo i osobně účastnil následných událostí. Svobodu a demokracii jsem znal ze svých návštěv Japonska, takže jsem snahu o změny uvítal.
2) Svoboda není samoúčelná a v posledních třiceti let se bohužel nestala nástrojem k prosazení spravedlnosti pro všechny. Je tady obrovské množství lidí postižených chudobou. Mnoho lidi trpí také důsledkem špatných zákonů např. v oblasti exekucí či lichvy. Svobodu využili také lidé, kteří okradli tuto zem a své spoluobčany. Máme životní úroveň krytou veřejným dluhem a řízení naší země stále více přechází do rukou nadnárodních zájmů.
Občané ztrácí pocit, že rozhodují o sobě a své zemi. Došlo ke zpochybnění tradičních hodnot společnosti, které nahrazuje agresivní neomarxistická ideologie bezbřehého liberalismu.
Nenaplnily se také sliby z doby sametové revoluce týkající se prosazení zákona o referendu a přímé demokracie. Současné elity naopak zavedení referenda a přímé demokracie brání. Totalitní režim nahradila stranická oligarchie. Pokud tento vývoj bude pokračovat tak promrháme oběti těch, kteří bojovali proti totalitě, ale také těch, kteří se obětovali za nezávislost a suverenitu České republiky.
Jan Hamáček
ministr vnitra a předseda ČSSD, šesté ve volbách v říjnu 2017 se ziskem 7,27 %
1) Z televize mi i jako dítěti tehdy došlo, při přenosech z Letné nebo záběrech vypískaného Miroslava Štěpána, že se děje něco velkého. Pamatuji si, že když jsme v době generální stávky nemuseli do školy, tak jsme se sestrou stavěli sněhuláka.
2) Listopad 1989 byla jednoznačně pozitivní událost, vždyť bez něj by ČSSD nebyla. Vrátili jsme se do Evropy, máme svobodu, demokracii, jsme bohatší. Tím spíš nesmíme zapomínat na ty, kteří jsou nemocní, staří nebo prostě mají smůlu.
Vít Rakušan
předseda hnutí STAN, devátého ve volbách v říjnu 2017 se ziskem 5,18 %
1) Bylo mi jedenáct, byl jsem malý kluk, který ještě přesně nechápe, co se kolem něj děje. Táta už od soboty seděl u Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy. V neděli volala teta, která v roce 1968 utekla z okupovaného Československa do USA a říkala nám, co se ví za oceánem. Moje babička brečela, když viděla v televizi Alexandra Dubčeka.
Chápal jsem nicméně, že se něco mění. Ve škole byla jiná atmosféra, ze soudružek učitelek byly náhle paní učitelky, začalo se diskutovat. A pak první výjezd na „Západ“, do Vídně a nahlédnutí do úplně jiného světa.
2) Pro nás to tehdy byl zázrak, start svobody slova, svobody vyjadřování a názorů. Mám zato, že přes všechny problémy je těch třicet let svobody to nejšťastnější období, které náš národ prožil. O svobodu a demokracii musíme bojovat stále, měli bychom mladým lidem vysvětlovat, že to, co oni mají za samozřejmost, do čeho se narodili, tehdy zřejmé nebylo.
Související
Slováci se rozcházejí s odkazem sametové revoluce, kladně ji hodnotí méně než polovina národa
K účastníkům Koncertu pro budoucnost promluvil hologram Václava Havla
17. listopad 1989 , Ivan Bartoš (Piráti) , Tomio Okamura , Jan Hamáček , Vít Rakušan (STAN) , 17. listopad , politika , sametová revoluce
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Zimní počasí opět udeří. Místy může napadnout až 10 centimetrů sněhu
před 28 minutami
Většina zbraní z amerického balíčku pro Ukrajinu je již v Německu a Polsku ve skladech
před 1 hodinou
ANO by v březnu vyhrálo volby. Ze Sněmovny by vypadly dvě vládní strany
před 2 hodinami
Americký Senát schválil balíček pomoci pro Ukrajinu. Biden slíbil rychlé doručení
včera
Týdenní výhled filmů: Tělesností pulzující Rivalové, aktivistický šaman i vrah z televizní soutěže
včera
Ruské jaderné odpalovací zařízení míří k hranicím NATO. Odborníci: Jde o přípravu na válku
včera
NATO nerozmístí jaderné zbraně v jiných zemích, říká Stoltenberg
včera
Greta Thunbergová čelí obvinění z občanské neposlušnosti
včera
Dezinformátor Zítko se hledá. Policie vyhlásila pátrání
včera
Pokles cen potravin? Naopak, většina z nich v dubnu zdražila, tvrdí ČSÚ
včera
Deset tisíc vojáků NATO v Polsku. Aliance své členy bránit bude, vzkázal Rusku Stoltenberg
včera
Speed Marathon 2024: Policie eviduje tisíce přestupků, rozdala pokuty za miliony
včera
Gerhskovich zůstává ve vazbě. Rusové ho hodlají soudit kvůli údajné špionáži
včera
Rusko zesílí útoky na ukrajinské sklady se západními zbraněmi, slíbil Šojgu
včera
Na Tachovsku zasahovala policie ve škole. Zadržela jednu osobu
včera
Černý kašel se v Česku nadále šíří. Nejvíce mezi náctiletými
včera
Finsko: Moskva je nyní nepřítel č. 1 a proto roste vysoký plot na hranici
včera
Mrazivé počasí na většině území na jednu noc odezní. Výstraha ale platí dál
včera
Německo zatklo muže za špionáž v europarlamentu pro Čínu. Peking reaguje
včera
Hackeři propašovali na web ČTK smyšlenou zprávu o atentátu na Pellegriniho
Zpravodajský web České noviny, který provozuje tisková agentura ČTK, se v úterý stal terčem hackerského útoku. Na stránkách se objevily smyšlené texty o údajném atentátu na nově zvoleného slovenského prezidenta Petera Pellegriniho. Případem se zabývají příslušné úřady.
Zdroj: Jan Hrabě