Schodek státního rozpočtu ke konci srpna stoupl na 231,1 miliardy Kč z červencových 192,7 miliardy Kč. Loni ke konci srpna rozpočet vykázal schodek 298,1 miliardy korun, což byl nejhorší srpnový výsledek od vzniku ČR. ČTK o tom dnes informovalo ministerstvo financí.
Vláda koncem července schválila novelu letošního rozpočtu se schodkem 330 miliard korun. V březnu Sněmovna schválila letošní rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Příjmy novelizovaného rozpočtu činí 1,678 bilionu korun, výdaje 2,008 bilionu korun. Sněmovna by novelu rozpočtu měla projednat v září. Vláda má v dolní komoře většinu 108 z 200 hlasů, dá se tak předpokládat, že návrh rozpočtu projde.
Celkové příjmy rozpočtu ke konci srpna meziročně stouply o 8,1 procenta na 1,023 bilionu korun. Celkové výdaje rozpočtu meziročně vzrostly o 0,8 procenta na 1,254 bilionu Kč. Příjmové straně pomohly podle MF daňové výnosy, které byly meziročně vyšší o 15,5 procenta, naopak výdaje prohloubily mimořádné valorizace důchodů, navýšené dávky na bydlení a hmotné nouze, jednorázový příspěvek na dítě či humanitární pomoc.
"Z pohledu evropských peněz je aktuální plnění rozpočtu meziročně zkreslené zhruba o 17 miliard korun, které by měly v průběhu druhé poloviny roku vylepšit saldo státního rozpočtu. Na výdajové straně máme dodatečné náklady na mimořádné důchody a sociální dávky na pomoc skupinám občanů ohroženým zdražováním. I přesto sledujeme v posledních měsících pozitivní trend výrazně rostoucích kapitálových výdajů, které jsou aktuálně téměř o 20 procent silnější než v loňském roce, nepřekvapivě s největším podílem do dopravní infrastruktury," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Po relativně dobrém červnu a červenci přišel srpen s deficitem 38 miliard Kč, řekl ČTK analytik Deloitte Václav Franče. Výdaje i daně se vybírají podle něho více méně podle plánu, zaostávají naopak nedaňové příjmy, zejména příjmy z EU. "V srpnu energetická krize v Evropě vygradovala a nyní je jasné, že vláda bude muset navýšit podporu domácnostem a podporovat i průmysl, což se dosud zdráhala. Je tak velmi pravděpodobné, že deficit rozpočtu letos bude atakovat 400 miliard Kč spíše než plánovaných 330 miliard. Stejně tak se jeví jako nereálný plán deficitu 270 miliard Kč na příští rok," dodal.
K růstu příjmů nejvíce přispěly výnosy daňových příjmů včetně pojistného (o 11,1 procenta) s kladným příspěvkem především daně z přidané hodnoty, pojistného a daní z příjmů právnických osob. Naopak o 11,4 procenta klesly příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů. Meziroční srovnání zkresloval loňský výnos z aukce kmitočtů (5,6 miliardy Kč).
Do inkasa daně z příjmů fyzických osob s růstem o 9,3 procenta se v meziročním srovnání promítl vliv daňových změn účinných v průběhu roku 2021, jako bylo například snížení základu daně o více než 25 procent a zvýšení slevy na poplatníka s dopadem až v únoru 2021. Inkaso od února 2022 snížilo další zvýšení slevy na poplatníka a daňového zvýhodnění na děti. Naopak příjmy pozitivně ovlivnil růst mezd v soukromém sektoru, uvedlo MF.
Příjem daně z přidané hodnoty s růstem o 18,6 procenta pozitivně ovlivnilo oživení ekonomiky, růst cen a také vyšší počet pracovních dní. V meziročním růstu inkasa spotřebních daní o 9,9 procenta se rovněž promítá ekonomický růst, ale i oživení cestovního ruchu.
Běžné výdaje byly meziročně nižší o 0,5 procenta, přes navýšení životního a existenčního minima, dávek na bydlení, mimořádnou valorizaci všech důchodů či jiných sociálních dávek a výdajů souvisejících se solidární pomocí uprchlíkům. Nižší byly především výplaty protiepidemické pomoci. Naopak kapitálové výdaje překročily loňskou skutečnost o 19,4 procenta. Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách s růstem o osm procent se nejvíce podílely výplaty důchodů (8,1 procenta) navýšené lednovou a červnovou valorizací.
Související
Státní rozpočet v roce 2023 skončil se schodkem 288,5 miliardy
Sněmovna schválila státní rozpočet na příští rok s deficitem 252 miliard
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Trump vyzval Evropu, aby poskytla Ukrajině více peněz
před 55 minutami
Izrael zaútočil na pozice syrské armády
před 1 hodinou
USA o útoku na Írán věděly předem. Operaci neschválily
před 1 hodinou
Izrael zaútočil na Írán, tvrdí média. Úřady zatím mlčí
před 2 hodinami
Fico otočil a podporuje Ukrajinu. Anebo ne?
před 3 hodinami
Předpověď počasí do konce týdne: Do hor se vrátí zima, spadne až 40 cm sněhu
včera
Tusk: Situace je kritická. Nadcházející týdny mohou rozhodnout o osudu Ukrajiny
včera
Česko našlo způsob, jak využít peníze ze slovenské sbírky na munici, řekl Fiala
včera
Rada Evropy obvinila Rusko ze smrti Alexeje Navalného. Putina označila za nelegitimního prezidenta
včera
Julia Navalná se dostala na seznam 100 nejvlivnějších lidí světa časopisu Time
včera
Írán čelí novým západním sankcím i hrozbě izraelské odvety
včera
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
včera
Hrozil atentát na Zelenského? Polsko odhalilo muže, který dával informace Rusům
včera
Škola Michael vychovává špičku současné mladé fotografie
včera
Írán vyhrožuje Izraeli útokem na jaderná zařízení
včera
Vilu Putinovy bývalé manželky Ljudmily Francie zabavila. Kreml je rozhodnutím pobouřen
včera
Zaměstnanci UNRWA tvrdí, že po zadržení je izraelská armáda mučila
včera
Kyjev: Pokud Ukrajina padne, nastane třetí světová válka
včera
Rusové od napadení Ukrajiny zabili nejméně 543 ukrajinských dětí. Zranění utrpělo 1 296
včera
Izraelem to neskončí? Napětí kvůli válce v Pásmu Gazy může vyústit v masivní konflikt
Generální tajemník OSN António Guterres ve čtvrtek upozornil, že eskalující napětí ohledně války v Pásmu Gazy a útoku Íránu na Izrael může vyústit v "celoplošný regionální konflikt" na Blízkém východě.
Zdroj: Libor Novák