Senát dnes podle očekávání hladce schválil rozšíření Severoatlantické aliance (NATO) o Finsko a Švédsko. Oba severské státy o vstup do aliance požádaly počátkem července kvůli ruské invazi na Ukrajinu, a rozhodly se tak ukončit svou neutralitu.
Souhlas za Česko se začleněním obou skandinávských zemí do NATO musí dodat ještě Sněmovna, která by se k tomu mohla sejít koncem srpna, a podepsat prezident. Jeho mluvčí dnes ČTK napsal, že Miloš Zeman vstup obou zemí do aliance od začátku podporoval.
Premiér Petr Fiala (ODS) na twitteru senátorům poděkoval. "Ve Sněmovně očekávám podobně hladký průběh hlasování. Pevně doufám, že ratifikační proces proběhne hladce ve všech zemích aliance," uvedl. Sněmovna by vstup Švédska a Finska do NATO měla projednat koncem srpna.
Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (za STAN) senátorům řekl, že rozšíření NATO o Finsko a Švédsko "je v plném zájmu České republiky". Předseda senátního výboru pro obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nezávislý) vyzdvihl obranyschopnost obou kandidátských států, které budou přínosem pro alianci.
Švédské členství schválil Senát jednomyslně hlasy všech svých 66 přítomných členů. Pro členství Finska hlasovalo 64 ze 65 přítomných senátorů a pouze Lumír Aschenbrenner (ODS) se podle záznamu hlasování zdržel. Následně senátorům sdělil, že se zdržel omylem a chtěl hlasovat souhlasně. Podobně Petr Vícha (ČSSD) uvedl, že podpořil členství obou zemí v NATO, ale v případě Finska jeho vůle nebyla hlasovacím zařízením zaznamenána.
Aby se obě země staly členy, musí přístupové dokumenty ratifikovat všech 30 aliančních států. Zatím je schválilo 23 zemí NATO, přičemž v úterý americkou ratifikaci dokončil svým podpisem prezident Joe Biden. Nejpomalejší jsou tak s ratifikací ve Španělsku, Portugalsku, Slovensku, Řecku, Maďarsku a v Turecku.
Turecko si vymínilo pro ratifikaci splnění svých požadavků spojených s kurdskými členy skupin, které Ankara označuje za teroristické. Především Švédsko se v očích Ankary nesnaží dostatečně. Na konci července turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vytkl Stockholmu, že se dostatečně nepodílí na boji proti terorismu. Ankara žádá po obou severských zemí vydání několik desítek členů kurdských a opozičních skupin, zatím v tom ale byla neúspěšná.
Fischer k žádosti obou zemí uvedl, že Evropa se v důsledku ruské invaze na Ukrajinu mění způsobem, který si ruský prezident Vladimir Putin nepředstavoval. Podotkl, že Švédsko disponuje v aktivní službě 23.000 vojáky, jejichž počet se může mobilizací zvýšit až na 280.000. Finsko, které má z evropských zemí nejdelší společnou hranici s Ruskem, má až 900.000 záložníků, uvedl Fischer. Finsko podle něj patří mezi dělostřelecké velmoci, Švédsko má jedny z nejsilnějších vzdušných sil.
Přístupové protokoly jsou formálně mezinárodními smlouvami prezidentského typu. Obě parlamentní komory dávají souhlas s ratifikací, kterou představuje následný podpis prezidenta.
Související
Olympijský vítěz Hašek bude za TOP 09 kandidovat do Senátu
Senát schválil přísnější pravidla pro držení zbraní
Senát ČR , NATO , Finsko , Švédsko
Aktuálně se děje
před 18 minutami
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
před 27 minutami
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
před 50 minutami
I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě
před 1 hodinou
Aktuální počasí: Silný vítr doprovodí studenou frontu, platí výstraha
před 1 hodinou
Naše vojáky na Ukrajině nechceme, řekli rozhodně Poláci. Jednotky NATO taky ne
před 1 hodinou
Rusko vyslalo na Ukrajinu další rakety a drony. 26 jich armáda sestřelila
před 2 hodinami
Otevírací doba obchodů o Velikonocích. Zatím není třeba s nákupem spěchat
před 2 hodinami
Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří
před 2 hodinami
Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění
před 2 hodinami
OSN zjistila, kolik jídla lidé vyhodí do koše. Mluví o "globální tragédii"
před 3 hodinami
Už žádný Xbox a PlayStation. Putin nařídil vládě, aby vymyslela, jak vyrobit vlastní herní konzole
před 3 hodinami
Orbán má nového nepřítele. Jeho někdejší člověk odstartoval korupční kauzu ve vládních kruzích
před 4 hodinami
Princezna Kate způsobila šok i lidem ze svého okolí, zní z Británie
před 4 hodinami
Putin promluvil o napadení Česka a Polska
před 5 hodinami
Teplé počasí dlouho nevydrží. Po Velikonocích se ochladí
včera
Netanjahu vysvětlil, proč po rozhodnutí RB OSN zrušil návštěvu USA
včera
Vyhořelá katedrála Notre-Dame se otevře návštěvníkům ještě letos, tvrdí Paříž
včera
Ministerstvo shání další vakcíny proti černému kašli. Zájem je extrémní
včera
Kia EV9 slaví dvojnásobné vítězství v soutěži World Car Awards 2024
včera
Česko dá další peníze na munici pro Ukrajinu, rozhodla Fialova vláda
Prezenční studenti v doktorském studijním programu na vysoké škole by měli mít zákonem garantovaný příjem, který bude vyšší než minimální mzda. Počítá s tím návrh novely zákona o vysokých školách, který odsouhlasila vláda na středečním jednání. Projednala také návrh nového zákona o integračním sociálním podniku a schválila další příspěvek na dodávky munice Ukrajině v rámci tzv. české iniciativy.
Zdroj: Jan Hrabě