Poslanecká sněmovna by se protokoly o vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance (NATO) měla zabývat koncem srpna na mimořádné schůzi. Na tiskové konferenci to dnes řekla předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) poté, co vláda dnes postoupení dokumentů do Parlamentu schválila. Zabývat se jimi bude i Senát.
Skandinávské země se pro vstup do aliance rozhodly v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu. Podle Pekarové Adamové vzniká dohoda, že by mělo jít o první bod mimořádné schůze Sněmovny na konci srpna.
Zástupci 30 členských zemí NATO podepsali na začátku července protokoly o přistoupení Finska a Švédska, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do aliance. Aby se země skutečně členy NATO staly, musejí přístupové dokumenty všechny alianční státy ratifikovat, což může trvat několik měsíců. Otázky v tomto směru vzbuzuje přístup Turecka, které si vymínilo splnění svých požadavků spojených s kurdskými členy skupin, které Ankara označuje za teroristické.
Vláda už se otázkou vstupu Švédska a Finska do NATO zabývala v polovině května. Tehdy ovšem schválila mandát pro Stálého představitele ČR při NATO Jakuba Landovského k podpisu přístupových protokolů, sdělil v úterý ČTK náměstek ministra zahraničí Martin Povejšil.
"V tuto chvíli jsou protokoly podepsány a jelikož mají postavení mezinárodní smlouvy prezidentského typu, musí znovu projít celým schvalovacím procesem," uvedl Povejšil. Vláda má tedy povinnost předložit protokoly Sněmovně a Senátu a poté je musí ratifikovat prezident.
Žádné striktní lhůty, dokdy musí být protokoly schváleny v Parlamentu, nejsou. Jde tedy o věc vnitropolitické poptávky a je na Sněmovně a Senátu, kdy bude tisky projednávat, zda je zařadí na některou z řádných schůzí, nebo budou na programu mimořádné schůze.
"Z hlediska zahraničněpolitického na to žádný tlak není, musí to ratifikovat příslušnými ústavními procedurami všechny členské státy NATO a procedury jsou různě složité a dlouhé," řekl Povejšil. Například v Belgii musí smlouvu stvrdit všech šest tamních parlamentů, dá se tedy očekávat mnohem delší procedura. Naopak v některých zemích je kratší, protože některé kroky, které bude Česko dělat nyní, tyto státy musely udělat už před podpisem protokolů zástupci členských zemí NATO.
Související
Olympijský vítěz Hašek bude za TOP 09 kandidovat do Senátu
Markéta Pekarová Adamová se pustila do Babiše. Zmínila i rétoriku ala Fico a Orbán
Markéta Pekarová Adamová , Poslanecká sněmovna , NATO , Švédsko , Finsko
Aktuálně se děje
před 4 minutami
Počet obětí útoku ruské armády v Dněpropetrovsku roste. Zelenskyj žádá o akutní posílení protivzdušné obrany
před 18 minutami
Počasí: Zima se vrátila do Česka. Meteorologové upřesnili platná varování
před 42 minutami
Írán popřel zprávy o útoku Izraele. Za výbuchy stály drony z vnitrozemí
před 1 hodinou
CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje
před 1 hodinou
Ukrajinská armáda sestřelila první ruský strategický bombardér
před 2 hodinami
Ukrajina zatápí Rusům. Oblasti ruší oslavy Dne vítězství
před 2 hodinami
O princeznu Kate je postaráno, ujistil William. Léčba rakoviny pokračuje
před 3 hodinami
Poláci zablokovali hraniční přechody s Ukrajinou. Vadí jim levné zboží
před 3 hodinami
Trump vyzval Evropu, aby poskytla Ukrajině více peněz
před 3 hodinami
Izrael zaútočil na pozice syrské armády
před 4 hodinami
USA o útoku na Írán věděly předem. Operaci neschválily
před 4 hodinami
Izrael zaútočil na Írán, tvrdí média. Úřady zatím mlčí
před 5 hodinami
Fico otočil a podporuje Ukrajinu. Anebo ne?
před 6 hodinami
Předpověď počasí do konce týdne: Do hor se vrátí zima, spadne až 40 cm sněhu
včera
Tusk: Situace je kritická. Nadcházející týdny mohou rozhodnout o osudu Ukrajiny
včera
Česko našlo způsob, jak využít peníze ze slovenské sbírky na munici, řekl Fiala
včera
Rada Evropy obvinila Rusko ze smrti Alexeje Navalného. Putina označila za nelegitimního prezidenta
včera
Julia Navalná se dostala na seznam 100 nejvlivnějších lidí světa časopisu Time
včera
Írán čelí novým západním sankcím i hrozbě izraelské odvety
včera
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
Prokuratura oznámila, že vyšetřovatelé zatkli dva muže německo-ruského původu kvůli podezření ze špionáže pro Rusko a údajnému plánování útoků v Německu, včetně cílů americké armády. Jejich cílem údajně bylo oslabit vojenskou podporu poskytovanou Ukrajině.
Zdroj: Radek Novotný