Sněmovna by mohla v příštím týdnu jednat o připravovaném kurzarbeitu. Novela o zaměstnanosti s kurzarbeitovými pravidly by měla podle plánu začít platit nejspíš od března. Shoda na podobě zkrácené práce s příspěvkem na mzdu od státu zatím nebyla.
Poslanci navrhují desítky úprav, které se týkají výše a délky vyplácení státní podpory, odvodů či nastavení automatického zavedení. Aby se mohl nový kurzarbeit začít v Česku za necelých sedm týdnů využívat, musí zákon projednat i Senát a podepsat prezident.
Kurzarbeit představuje zkrácenou práci, kdy podnik platí lidem za odpracované hodiny a stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Vláda původně plánovala zavedení už loni od listopadu. Na nastavení se ale nedokázala dlouho shodnout. Termín se odsunul nejdřív na leden a pak na březen. Do konce února se totiž prodloužil dočasný program Antivirus. Příspěvky na mzdy firmy, na které dopadla epidemie, dostávají za období od loňského března. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) se může tato podpora podle pravidel EU poskytovat nejvýš rok, takže Antivirus se už nedá prodlužovat.
První kolo jednání o vládní novele, kterou kritizovali odboráři i zaměstnavatelé, se ve Sněmovně konalo 7. října. Poslanci odmítli schválit zákon bez podrobnějšího projednání rovnou. Od té doby předložili pět desítek návrhů s řadou úprav. Ucelený návrh změn připravilo i ministerstvo práce. Podal ho poslanec ČSSD Roman Sklenák.
Podle Maláčové je na této nové verzi z jejího resortu shoda odborů i zaměstnavatelů. Uvedla, že by se norma mohla projednávat příští týden ve středu. Sklenákův návrh počítá s příspěvkem od státu při výpadku práce ve výši 70 procent hrubého výdělku do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Vláda by stanovila, odkdy je možné kurzarbeit mít, na jak dlouho a jaký může být výpadek práce. Firmy, které by vyplácely dividendy, by podporu nezískaly.
Podle původní vládní novely by kurzarbeit zaváděla jen vláda. Mohla by ho využít po přírodní pohromě, kybernetickém útoku, při epidemii či jiné mimořádné situaci a v případě závažného ohrožení ekonomiky. Návrh teď doplňuje, že by kabinet stanovil i to, odkdy a jak dlouho mohou firmy kurzarbeit mít a s jakým výpadkem pracovní doby týdně.
Pracovník by doma mohl zůstat jeden den až čtyři dny v týdnu, v té době by mohl chodit do kurzů od úřadu práce. Úbytek práce by se měl posuzovat za celou firmu, ne za jednotlivé zaměstnance. Za neodpracované hodiny by měli lidé dostávat 70 procent hrubého do 1,5násobku průměrné mzdy. Podle vládní novely to mělo být 70 procent čistého do průměrné mzdy.
Zdravotní pojištění by se mělo platit z celého běžného výdělku, nejen ze mzdy za odpracovanou dobu. Sociální odvody by pak firma podle novely měla hradit i z příspěvku od státu. S tím zaměstnavatelé nesouhlasí. Žádají, aby podnik odváděl sociální pojištění jen z výplaty za odvedenou práci.
Na kurzarbeitu by firma mohla být podle návrhu šest měsíců. Doba by se ale mohla opakovaně prodlužovat až o tři měsíce. Celkem by se mohla státní podpora vyplácet nejdéle rok. Příspěvek by mohli pobírat zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou i určitou. Museli by ale být v podniku aspoň tři měsíce před kurzarbeitem a zůstat aspoň tři měsíce po něm. Firmy, které by chtěly příspěvky získat, by nesměly rok po skončení podpory vyplácet dividendy.
Poslanci navrhují například příspěvek od státu 80 či 85 procent čistého z 1,5 či 1,8 násobku průměrné mzdy, vyšší částku pro rodiče, odvody jen z výdělku za odpracované hodiny či z poloviny příspěvku od státu, dobu bez práce nejvýš dva či tři dny. Úpravy se týkají i podpory v nezaměstnanosti a výpovědní lhůty.
Související
Budeme čekat, až Rusko dojde až sem? Dost už bylo fízlování, pustil se Fiala do Babiše
Markéta Pekarová Adamová se pustila do Babiše. Zmínila i rétoriku ala Fico a Orbán
Poslanecká sněmovna , kurzarbeit
Aktuálně se děje
před 5 minutami
I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě
před 25 minutami
Aktuální počasí: Silný vítr doprovodí studenou frontu, platí výstraha
před 46 minutami
Naše vojáky na Ukrajině nechceme, řekli rozhodně Poláci. Jednotky NATO taky ne
před 1 hodinou
Rusko vyslalo na Ukrajinu další rakety a drony. 26 jich armáda sestřelila
před 1 hodinou
Otevírací doba obchodů o Velikonocích. Zatím není třeba s nákupem spěchat
před 1 hodinou
Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří
před 2 hodinami
Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění
před 2 hodinami
OSN zjistila, kolik jídla lidé vyhodí do koše. Mluví o "globální tragédii"
před 2 hodinami
Už žádný Xbox a PlayStation. Putin nařídil vládě, aby vymyslela, jak vyrobit vlastní herní konzole
před 3 hodinami
Orbán má nového nepřítele. Jeho někdejší člověk odstartoval korupční kauzu ve vládních kruzích
před 3 hodinami
Princezna Kate způsobila šok i lidem ze svého okolí, zní z Británie
před 3 hodinami
Putin promluvil o napadení Česka a Polska
před 5 hodinami
Teplé počasí dlouho nevydrží. Po Velikonocích se ochladí
včera
Netanjahu vysvětlil, proč po rozhodnutí RB OSN zrušil návštěvu USA
včera
Vyhořelá katedrála Notre-Dame se otevře návštěvníkům ještě letos, tvrdí Paříž
včera
Ministerstvo shání další vakcíny proti černému kašli. Zájem je extrémní
včera
Kia EV9 slaví dvojnásobné vítězství v soutěži World Car Awards 2024
včera
Česko dá další peníze na munici pro Ukrajinu, rozhodla Fialova vláda
včera
Druhý zápas pod Haškem, druhá výhra 2:1. Ani proti Arménii ale čeští fotbalisté nepřesvědčili herně
včera
Snowboardcrossař Houser na závěr sezóny SP zaznamenal životní třetí místo. Adamczyková ovládla dvě malé finále
V kanadském Mont-Sainte-Anne se o víkendu konaly poslední dva snowboardcrossařské závody v rámci Světového poháru. A i v rámci tohoto kanadského podniku vlála česká vlajka vysoko. V sobotu se o to mezi muži zasloužil nečekaně Radek Houser, který zajel životní výsledek, když skončil na senzačním třetím místě. Mezi ženami byla hlavní českou hvězdou opět Eva Adamczyková, která v sobotu i v neděli pokaždé absolvovala malé finále. V sobotu skončila pátá, stejně jako v neděli.
Zdroj: David Holub