Stát má na vysokorychlostní internet 14 miliard. Neposkytl podle NKÚ ani korunu

Pokrytí domácností vysokorychlostním internetem se v uplynulých zhruba pěti letech podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) zvýšilo jen díky investicím podnikatelů. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nevyplatilo žádné dotace, ačkoli na to mělo 13,8 miliardy korun. Důvodem byla špatně nastavená podpora a nedostatečná příprava programu.

Téměř polovina peněz plánovaných na rozvoj vysokorychlostního internetu tak byla přesunuta po dohodě s Evropskou komisí na jiné operační programy, uvedl dnes NKÚ v tiskové zprávě.

Neúspěch v podpoře budování sítí pro vysokorychlostní internet MPO přiznalo, od roku 2018 se to podle mluvčí Štěpánky Filipové ale změnilo a podařilo se najít cestu, jak budování sítí podpořit. Ve vyjádření pro ČTK současně uvedla, že pomalejší rozvoj sítí pro vysokorychlostní internet v ČR obecně ovlivňuje i pomalé povolování staveb, což by měl změnit nový stavební zákon či zákon o liniových stavbách.

Problémem výstavby sítí není podle zástupce operátorů z ISP Aliance Rostislava Kocmana nedostatek peněz, ale vysoké ceny služebností požadovaných obcemi, některými kraji a zejména státními organizacemi a také složitá administrativa a stavební řízení.

"Poslední nabídka dotací už byla atraktivnější než dříve, ale ty výše jmenované potíže výstavbu fakticky dál znemožňují, a proto o dotace není takový zájem. Na většině dnešních bílých míst se jistě podaří postavit vysokorychlostní internet i navzdory klackům pod nohy ze strany státu a některých samospráv, ale jsou i místa, kde se internet bez dotací nikdy neobjeví," podotkl. Zatímco v minulosti MPO podle něj s telekomunikačním sektorem téměř nekomunikovalo, nyní se snaží v rámci svých kompetencí problémy řešit.

NKÚ prověřoval dotace na vysokorychlostní připojení k internetu v letech 2015 až 2019. Cílem podpory bylo zajistit do roku 2023 toto připojení pro 77 procent domácností, přitom už v roce 2018 se díky investicím podnikatelů podařilo bez pomoci státu pokrýt 90 procent domácností. ČR je tak nad evropským průměrem, uvedl NKÚ.

Ministerstvo vyhlásilo první výzvu k předkládání žádostí o dotace z programu Vysokorychlostní internet v březnu 2017, tedy dva roky po jeho schválení. Vypsání se zdrželo hlavně kvůli tomu, že Česko nemělo do roku 2016 připraven Národní plán rozvoje sítí nové generace. Už v době vyhlášení první výzvy se ale díky investicím firem blížilo pokrytí domácností vysokorychlostním internetem původně stanovenému cíli 77 procent, uvedl NKÚ.

Na vysokorychlostní internet nevyplatil stát za pět let žádné dotace. Pokrytí rostlo jen díky investicím podnikatelů. Více informací zde: https://t.co/moFWQvkmyA pic.twitter.com/TwEtDXIQwF

— NKÚ ČR (@NKU_CZ) June 1, 2020

Doplnil, že o dotace na budování sítí vysokorychlostního internetu byl minimální zájem. Těm, kteří se o ně přihlásili, nemohlo ministerstvo na doporučení Evropské komise peníze vyplatit. MPO totiž při nastavení podmínek nerespektovalo požadavek směřovat podporu do oblastí, kde pokrytí není a ani jej podnikatelé neplánují v následujících třech letech vybudovat, odůvodnili kontroloři doporučení EK nevyplatit dotace.

Druhou výzvu pro žádosti o dotaci na vysokorychlostní internet vyhlásilo ministerstvo počátkem loňského roku a v porovnání s první ji mělo podle NKÚ lépe připravenou. "Přihlásilo se 40 zájemců a žádosti o podporu přesáhly o 11 procent jednu miliardu korun přidělenou pro tuto výzvu. Většinu žádostí podala jedna společnost," uvedli kontroloři. V době jejich kontroly se žádosti ale teprve hodnotily a ministerstvo nevydalo žádné rozhodnutí o poskytnutí podpory.

"Ano, je to tak, že se dříve podpořit budování sítí pro vysokorychlostní internet nedařilo," uvedla v reakci na závěry NKÚ mluvčí MPO. Před dvěma lety podle ní ale útvar, který má věc na starosti, personálně posílil a MPO naplňuje akční plán, který vznikl po konzultacích s EK. Podle mluvčí tak bylo schváleno 35 projektů různých subjektů, které pokryjí zhruba 16.000 adresních míst, a byla otevřena další výzva na podporu projektů v dalších tzv. bílých místech, tedy sídelních oblastech bez vysokorychlostního internetu.

Související

Více souvisejících

nkú internet ministerstvo průmyslu

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Orbán má nového nepřítele. Jeho někdejší člověk odstartoval korupční kauzu ve vládních kruzích

Zahraniční média začala poukazovat na iniciativu někdejšího bruselského diplomata Pétera Magyara jako "politický faktor, který hýbe masami". Magyar se tak stal novým nepřítelem premiéra VIktora Orbána, napsal server index.hu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy