Sucho je zásadnější problém než koronavirus, míní Zeman. Zkritizoval "zelené aktivisty"

Sucho je pro Česko důležitějším a zásadnějším problémem než současná krize kolem epidemie nového typu koronaviru, řekl dnes v rozhovoru s ČTK prezident Miloš Zeman. Česko by podle něj mělo kvůli suchu vybudovat nové vodní nádrže a přehrady. Zadržování vody v krajině považuje Zeman za nejpodstatnější opatření, protože nyní podle něj voda z republiky odtéká do sousedních zemí bez užitku.

Zeman se domnívá, že sucho je důležitější a zásadnější něž koronavirová krize. "Proti suchu je třeba bojovat nikoliv podlamováním naší energetické základny, například tím, že odstavíme jaderné elektrárny, ale vybudováním nových vodních nádrží," uvedl prezident.

Varování před suchem je podle něj také výzvou k investiční aktivitě a budování nádrží včetně přehrad. "Vím, že je v plánu vybudování až šesti vodních nádrží, přehrad. Premiér (Andrej Babiš, ANO) má pravdu, že za 30 let se tady nepostavila ani jedna přehrada," uvedl. Budování přehrad podle něj brání "zelení aktivisté".

Stavbu přehrad považuje Zeman pro boj se suchem za dostačující. "Mluví se o dalších opatřeních, třeba výsadbě lesů a podobně, ale asi nejdůležitější je zadržování vody v krajině. My jsme v podstatě střecha Evropy a z té střechy bez užitku voda odtéká do sousedních zemí," konstatoval.

Stát se nyní zabývá stavbou šesti přehrad - Senomat, Šanova a Kryr ve středních Čechách a na Ústecku, dále pak Nových Heřminov na Bruntálsku, Skaliček na Bečvě a Vlachovic ve Zlínském kraji. Ministerstvo zemědělství dnes informovalo, že chce hájit 31 území pro vodní nádrže.

Zeman chce proinvestiční rozpočet, čeká pozvolné oživení růstu

Zeman bude o státním rozpočtu na letošní rok jednat o víkendu v Lánech s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). "Jsou dvě věci, na které budu apelovat. První věc je, aby tento rozpočet byl proinvestiční. To znamená, abychom neprojídali budoucnost pouhými provozními výdaji. A zadruhé aby byl úsporný. Úsporný v tom smyslu, že musíme najít, kde plýtváme," řekl.

Za příklad plýtvání označil například podporu solárních elektráren, a uvítal, že vláda rozhodla o jejím snížení. "Já bych samozřejmě byl radikálnější, ale v politice si musíte zvyknout na kompromisy," řekl. Kabinet podle něj postupoval tak, aby se vyhnul žalobám na stát. Stejně jako v minulosti Zeman také vyzval k rušení daňových výjimek, krize je podle něj nejvhodnější období pro takové kroky.

Ministerstvo financí kvůli koronaviru dvakrát zvýšilo očekávaný deficit letošního rozpočtu z původních 40 miliard na 200 a později na 300 miliard. "Já samozřejmě čtu různé odhady o různé míře deficitu, ale pode mého názoru při rozumném hospodaření těchto 300 miliard může stačit," řekl.

Vyjádřil také přesvědčení, že ekonomická krize vyvolaná pandemií bude mít průběh pomalého zotavování po prudkém propadu. Pokud Česká národní banka pro letošek očekává hospodářské oslabení o osm procent, příští rok by podle Zemana HDP mohl růst o dvě až čtyři procenta.

Pro oživení ekonomiky by podle Zemana bylo nejvhodnější zajištění dostatku dlouhodobých úvěrů s nízkým úročením a odloženou dobu splatnosti. Stát by měl na tyto úvěry poskytnout garanci, míní prezident. "Naše banky mají přemíru likvidity, takže mají dostatek prostředků, zejména když budou mít státní garance, aby našim podnikatelům tímto způsobem pomohly," řekl.

Související

Miloš Zeman

Zeman se po letech soudních tahanic omluvil Šarapatkovi

Exprezident Miloš Zeman se po letech soudních tahanic konečně omluvil bývalému poradci Zdeňku Šarapatkovi. Podřídil se tak poslednímu rozhodnutí Nejvyššího soudu, u kterého před několika týdny neuspěl s dovoláním. 

Více souvisejících

Miloš Zeman Sucho prezident čr přehrady Česká republika Voda

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Sunak: Putin se na polských hranicích nezastaví. Britové posílají Ukrajině rakety Storm Shadow

Britský premiér Rishi Sunak oznámí v úterý na návštěvě Polska zvýšení vojenské podpory pro Ukrajinu o 500 milionů liber (579 milionů eur). 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy