Tři političky se postavily proti zákazu dávat děti do kojeneckých ústavů

Senátorka a dvě poslankyně se dnes postavily proti poslaneckým návrhům, které se týkají přeměny takzvaných kojeneckých ústavů a zákazu posílat do nich malé děti. Podle trojice političek by tyto změny zničily fungující český systém péče a dopadly na ohrožené děti. Na tiskové konferenci to řekly poslankyně Hana Aulická Jírovcová (KSČM), Ivana Nevludová a senátorka Jitka Chalánková.

Poslankyně a poslanci Pirátů, ANO, STAN, TOP 09 a lidovců v čele s Olgou Richterovou (Piráti) navrhují uzákonit zákaz posílat malé děti do ústavů, starat by se o neměly náhradní rodiny. Děti pod dva roky by se mohly do zařízení dostat nejvýš do konce příštího roku, děti pod čtyři roky pak nejvýš do konce roku 2023. Menší rodinná zařízení by fungovala dál jen pro děti s vážným postižením či sourozence, pokud by pro ně nebylo možné pěstouny najít. Návrh poslance ANO Aleše Juchelky a dalších pak počítá s přeměnou kojeneckých ústavů na centra komplexní péče pro děti ve vážném zdravotním stavu a jejich rodiny.

"Není možné likvidovat systém, který funguje. Je dobré napravit drobné chyby a vylepšovat," uvedla Chalánková. Podle Aulické je tlak na omezení kojeneckých ústavů populistický, podle Nevludové návrhy diskreditují kvalitní péči a o postižené děti či skupiny sourozenců by se neměl kdo postarat. Političky už dřív zmiňovaly nedostatek pěstounů či to, že děti potřebují odbornou péči.

Podle poslankyň a senátorky jsou slyšet argumenty neziskových organizací a expertů, kteří podporují rušení ústavů. Hlas odborníků z druhé strany jim v debatě chybí. Na svou tiskovou konferenci si pozvaly šéfku jednoho z dětských center, pracovnici odboru ochrany dětí (OSPOD) či podnikatele, který podporuje dětské domovy.

Kojenecké ústavy jsou zdravotnická zařízení. V minulých letech se proměnily v domovy pro děti do tří let a dětská centra. Podle posledních zveřejněných statistik v Česku předloni fungovalo 27 zařízení. Ta přijala 1552 dětí, třetinu z nich ze sociálních důvodů.

Česko dlouhodobě sklízí kritiku domácích organizací i mezinárodních institucí za vysoký počet dětí v ústavech. Podle Asociace Dítě a rodina je ČR jednou z posledních zemí Evropy, kde je možné malé děti do zařízení posílat. Slovensko zakázalo dávat do ústavů děti do šesti let, Polsko do deseti let a Británie do 12 let, uvedla už dřív asociace. V ČR se neměly podle devět let staré vládní strategie děti do tří let do ústavů umisťovat od roku 2014, děti do sedmi let od roku 2016. Vlády od té doby ale změnu zákona neschválily a neprosadily. Podle řady expertů pobyt v ústavu nepříznivě ovlivňuje vývoj a další život dětí. Před víc než půl stoletím to prokázaly výzkumy profesora Zdeňka Matějčka.

Poslanecké návrhy jsou součástí vládní novely o ochraně dětí. Sněmovní sociální výbor dnes doporučil, aby se norma vrátila ze závěrečného schvalování do projednávání do takzvaného druhého čtení.

Související

Eurozpravy.cz

Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer

V současné době je problém z webového portálu stahovat certifikáty o nákaze, testu či očkování na covid-19, informovala na twitteru Chytrá karanténa. Systém bude upravený večer. Podle zjištění ČTK jsou problémy už od rána. Možnost vytvořit si na webu elektronický certifikát mají lidé od začátku června, ve středu byla přidána možnost stáhnout ho pro děti či cizince.

Více souvisejících

EZ

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 40 minutami

před 55 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 6 hodinami

včera

včera

Vyhořelá katedrála Notre-Dame se otevře návštěvníkům ještě letos, tvrdí Paříž

Pařížská katedrála Notre-Dame, která byla v roce 2019 postižena ničivým požárem, má být opět otevřena pro návštěvníky 8. prosince. Uvedl to Philippe Jost, výkonný ředitel vládní agentury, která dohlíží na rekonstrukci katedrály. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy