Vláda schválila kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšení schodku státního rozpočtu v letošním roce na 300 miliard korun. Ministerstvo financí o tom dnes informovalo v tiskové zprávě. Vláda tak schválila navýšení schodku už podruhé během necelého měsíce.
Na konci března Sněmovna kvůli epidemii schválila zvýšení letošního schodku na 200 miliard korun z původně plánovaných 40 miliard korun před pandemií. Podle ekonomů není ale vyloučeno to, že schodek může být letos ještě vyšší. O dnes schváleném návrhu by měla Sněmovna jednat v úterý ve stavu legislativní nouze.
Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, přes 192 miliard korun.
Schválený návrh počítá s celkovými příjmy 1,428 bilionu korun a výdaji 1,728 bilionu korun. Novela proti předchozí novele počítá s dalším poklesem příjmů o 60,1 miliardy korun. Zároveň MF navýšilo výdaje o 39,9 miliardy korun kvůli zvýšení plateb za státní pojištěnce, které dnes kabinet také schválil, a posílení vládní rozpočtové rezervy i výdajů na obsluhu státního dluhu.
Kvůli zvýšení plateb za státní pojištěnce MF navýšila peníze v kapitole Všeobecná pokladní správa o 22,3 miliardy korun. Zároveň v novém návrhu úřad zvýšil o 14,6 miliardy na 78,77 miliardy korun vládní rozpočtovou rezervu. Ta bude využívána na zamezení šíření a řešení dopadů epidemie koronaviru. Jde o podpůrná vládní opatření i nákup ochranných pomůcek, plicních ventilátorů a dalšího nezbytného vybavení.
Výdaje na obsluhu státního dluhu MF navýšilo o tři miliardy korun. "Státní dluh v roce 2019 byl 1,640 bilionu korun. V souvislosti se změnou schodku státního rozpočtu na 300 miliard korun dojde k celkovému meziročnímu nárůstu zadlužení o 281,13 miliardy korun. Zbylá část deficitu ve výši 18,87 miliardy korun bude financována ze státních finančních aktiv," uvedl úřad.
MF plánuje většinu schodku uhradit vydáváním státních dluhopisů, o které mají investoři v posledních týdnech velký zájem. Úřad si takto už zajistil například pokrytí všech korunových splátek dluhopisů splatných v letošním roce.
"Díky tomu, že naše země dlouhodobě patří mezi nejméně zadlužené země, může si zvýšení rozpočtového schodku kvůli záchraně ekonomiky dovolit. V důsledku vyššího schodku sice zadlužení mírně vzroste, ovšem i poté zůstane Česká republika mezi rozpočtově nejdisciplinovanějšími ekonomikami v Evropě," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Hlavní ekonom ING Jakub Seidler upozornil, že výše schodku rozpočtu nemusí být konečná. "Prozatím jsme pracovali s variantou deficitu kolem 350 miliard Kč, tedy zhruba kolem 5,5 procenta HDP. Dnes oznámená změna ze strany ministryně financí je již blíže tomuto odhadu, nicméně stále se nemusí jednat o finální číslo," uvedl.
Ministryně upozornila, že v dnes schváleném návrhu nejsou žádné škrty. Prezident Miloš Zeman v neděli řekl, že nechce hrozit vetem rozpočtu se zvýšeným deficitem, ale s ministryní financí bude chtít jednat o možných úsporách. Setkat by se měli na počátku května.
"Nenavrhovala jsem žádné škrty, protože na to není nyní čas. Úspora by byla stejně pár miliard, které nic neřeší. Počkáme tedy na výsledky rozpočtu ke konci dubna. A pak ministerstvo financí vyzve ostatní ministerstva, aby ukázala jejich čerpání rozpočtu a následně budeme analyzovat případné úspory," uvedla Schillerová. Zopakovala, že neplánuje zvyšovat daně.
K případnému opakovanému požadavku prezidenta, aby byla snížena nebo zrušena podpora solárních elektráren, Schillerová uvedla, že zákon je v gesci ministerstva průmyslu a obchodu a nyní jej projednává Legislativní rada vlády. Přijetím zákona by měl stát uspořit 600 miliard korun. "Ale to se projeví až v roce 2021," uvedla ministryně.
Související
Vláda chce, aby pokračovala podpora firem exportujících na Ukrajinu
Pavel se těší největší důvěře mezi vrcholnými politiky, zjistilo CVVM
Aktuálně se děje
před 10 minutami
Mrazivé počasí na většině území na jednu noc odezní. Výstraha ale platí dál
před 57 minutami
Německo zatklo muže za špionáž v europarlamentu pro Čínu. Peking reaguje
před 57 minutami
Hackeři propašovali na web ČTK smyšlenou zprávu o atentátu na Pellegriniho
před 1 hodinou
Známe volební čísla pro eurovolby. O 21 mandátů usiluje 30 subjektů
před 1 hodinou
V Letech se otevřel Památník holokaustu Romů a Sintů na místě bývalého tábora
před 1 hodinou
Cameron: Rusko využívá střední Asii k obcházení sankcí
Aktualizováno před 1 hodinou
Sunak: Putin se na polských hranicích nezastaví. Britové posílají Ukrajině rakety Storm Shadow
před 1 hodinou
Bartoška ocení Trojana na letošním karlovarském festivalu, oznámili organizátoři
před 2 hodinami
USA viní Čínu z podpory války proti Ukrajině. Pomáháte obcházet sankce, tvrdí Britové
před 3 hodinami
Nejde o špatná jablka, ale prohnilý strom Hamásu. Izrael se bouří proti zprávě o neutralitě UNRWA
před 4 hodinami
Pokud KLDR použije jaderné zbraně, její režim skončil, varuje Jižní Korea
před 4 hodinami
Izraelská armáda se chystá na evakuaci Rafáhu před plánovanou vojenskou ofenzívou
před 5 hodinami
Americké jednotky v Iráku a Sýrii se staly terčem několika útoků
před 5 hodinami
Kupka s Početím je novým rekordmanem českých aukčních síní
před 5 hodinami
Kreml: Svět je na pokraji konfliktu mezi největšími jadernými velmocemi světa, může skončit katastrofou
před 6 hodinami
Bývalý kancléř Mynář čelí obžalobě kvůli dotaci na penzion v Osvětimanech
před 7 hodinami
Chladné počasí vydrží až do víkendu. Pak se vrátí oteplení
včera
Ruská armáda se snaží dobýt město Časiv Jar s až 25 000 vojáky
včera
Co bude s důchody? Pavel plánuje další jednání o důchodové reformě
včera
EU a NATO tlačí na Řecko a Španělsko: Dejte Ukrajině své Patrioty
Řecko a Španělsko jsou pod stále větším tlakem spojenců z Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO), aby dodaly Ukrajině více systémů protivzdušné obrany. Uvedl to server Financial Times.
Zdroj: Libor Novák