Zaorálek odmítá připojení k žalobě na směrnici o právech na internetu

Pokud by se Česko přidalo k žalobě Poláků na evropskou směrnici o autorských právech na internetu, byla by to podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) zahraničněpolitická chyba. Zaorálek při dnešních sněmovních interpelacích na dotaz Piráta Ondřeje Profanta řekl, že takový krok by Česko znevěrohodnil.

"Česká republika by se podle našeho názoru neměla přidat k polské žalobě," uvedl Zaorálek, jenž toto stanovisko doporučil i premiéru Andreji Babišovi (ANO). Ministr kultury poukázal na to, že Česko se stejně jako další členské státy zúčastnilo složitých vyjednávání o příslušném článku směrnice. "Výsledek je jakýsi kompromis, my jsme se na kompromisu podíleli," poznamenal.

Norma především ukládá velkým internetovým firmám, jako je například Google, platit vydavatelům a umělcům za použití jejich děl. Internetové platformy budou muset prověřovat, zda uživateli nahrávaný obsah neporušuje autorská práva.

Pirátům vadí především zavádění automatických filtrů, které podle nich omezí svobodu vyjadřování. Polsko podalo kvůli stejné výhradě v srpnu žalobu k Soudnímu dvoru EU. Česko by se mohlo připojit do 23. září. "Pokud se na přijaté směrnici nic nezmění, vydá se Evropa cestou cenzury internetu," míní Profant.

Zaorálek ale zdůraznil, že cílem je zabránit masivnímu poškozování práv autorů. K obecnému sledování by směrnice podle něho vést neměla.

Na podobě evropské směrnice se v polovině února po dlouhé diskusi dohodli zástupci unijních zemí a Evropského parlamentu. Europarlament pak normu schválil koncem března. Směrnici uvítala Unie vydavatelů, podle ní umožní vydavatelům chránit jimi vytvořený obsah před bezplatným komerčním využíváním.

Cílem reformy autorského práva je přizpůsobit ho digitální éře. Nová pravidla posilují především postavení umělců a vydavatelů. Jednotlivé země budou mít dva roky na to, aby je převedly do svého práva. Mnozí komentátoři směrnici o copyrightu označovali za dosud nejspornější normu, jakou se Evropský parlament v minulém funkčním období zabýval.

Související

Jakub Kulhánek

Novým ministrem zahraničí se má stát Kulhánek. Zaorálek zůstává ve funkci

Lubomír Zaorálek (ČSSD) zůstane ministrem kultury. Na jeho přání o tom dnes večer rozhodlo grémium strany. Na pozici ministra zahraničí sociální demokracie navrhne náměstka ministra vnitra Jakuba Kulhánka. Po jednání užšího vedení strany o tom informoval novináře ve Sněmovně statutární místopředseda ČSSD Roman Onderka.

Více souvisejících

Lubomír Zaorálek autorská práva internet EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 53 minutami

Andrej Babiš

Babiš kvůli migračnímu paktu zaútočil na Fialu s Rakušanem

Expremiér Andrej Babiš (ANO) označil unijní migrační pakt na čtvrteční mimořádné schůzi za největší zradu v novodobých českých dějinách, ze které obvinil premiéra Petra Fialu (ODS) a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Dohoda podle Babiše obsahuje skryté uprchlické kvóty a zavazuje země k přijímání migrantů z afrických či blízkovýchodních zemí. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Americký dolar (USD), ilustrační fotografie

Proč euro zlevňuje a americký dolar zdražuje?

„V posledním roce česká koruna výrazně oslabuje vůči oběma světovým měnám, ovšem v posledním měsíci se tento vývoj začal značně lišit,“ říká analytik BHS Timur Barotov. Takže co se vlastně děje na finančních trzích?

před 1 hodinou

před 1 hodinou

V případě, že Putin vyhraje na Ukrajině, dostane se do bezprostřední blízkosti východní hranice NATO. Což Západ považuje za vojenskou hrozbu.

Hrozivý scénář pro Evropu. Analytici ISW varují, Rusové vítězstvím na Ukrajině obsadí pohraničí NATO

Lidé, kteří nerozumí, proč je nutné, aby Ukrajina v boji s ruským agresorem zvítězila, si musí uvědomit, co se stane, pokud se Rusku podaří prolomit všechny linie v napadené zemi? Pokud by tedy Rusko dosáhlo v tomto střetu vítězství, Evropu by mohla čekat temná perspektiva. Potenciálně by to mohlo otevřít dveře pro další konflikty ve všech zemích na východní hranici NATO, včetně Slovenské republiky. Ukrajině vážně chybí zbraně a munice, a proto je nezbytná podpora ze strany Spojených států. Nicméně dodávky pomoci z Washingtonu nyní čelí vážným problémům.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

Francouzský prezident Emmanuel Macron a srbský prezident Aleksandar Vučič během společné tiskové konference před pracovní večeří v prezidentském Elysejském paláci v Paříži (Francie, 8. dubna 2024).

Rusové ztrácí nejdůležitějšího evropského spojence. Srbsko se přiklání k Západu

Srbsko, jakožto kandidátská země pro vstup do EU je jednou z předních zemí na Balkánském poloostrově, která disponuje jednou z nejsilnějších armád v regionu. Jeho podpora je v kontextu evropských geopolitických snah více než důležitá. Historicky bylo Srbsko blíže k politice Kremlu, což se ale podle současných událostí mění. Srbové se stále více orientují na západní hodnoty a spojenectví.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Britská královská rodina, ilustrační fotografie.

Princezna Kate zůstane doma sama. William učinil zásadní rozhodnutí

Poprvé od chvíle, kdy princezna Kate v březnu odhalila diagnózu, se princ William vrátí k povinnostem člena britské královské rodiny. Informují o tom zahraniční média. Kate přitom není jediným zástupcem monarchie, který omezil veřejná vystoupení ze zdravotních důvodů. S rakovinou se potýká také král Karel III. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

RECENZE: Málo mě znáš o Ivetě Bartošové pojednává kontextuálně a vyhýbá se laciné dojímavosti

Snad nikdo není s mašinérií bulváru spjatý tolik, jako zpěvačka Iveta Bartošová. Hvězda normalizačního popu, jejíž život byl po revoluci jako na houpačce. Spíš než s pěveckou kariérou si ji spojujeme s vyhořením, nenaplněnými sny a tragickým osudem. Dokumentární minisérie Málo mě znáš se k médií nesčetněkrát omílanému příběhu vrací jinak. Kriticky, empaticky, bez bulvárnosti i sentimentu.

Zdroj: Martin Pleštil

Další zprávy