Mizérie českého školství. Co brzdí kvalitu vzdělávání? Dokument upozornil na zásadní problém

Snahu zkvalitnit školství v Česku brzdí nízký podíl veřejných výdajů na vzdělávání vzhledem k hrubému domácímu produktu (HDP). Navzdory zvyšování rozpočtu školství v uplynulých letech se tento poměr příliš nezměnil. Za rok 2017 byl obdobný jako v roce 2008 nebo 2001 a činil kolem čtyř procent. Vyplývá to z Dlouhodobého záměru vzdělávání v letech 2019 až 2023, který v polovině července schválila vláda. Průměrný podíl vládních výdajů na vzdělávání v zemích EU byl podle Eurostatu předloni 4,6 procenta HDP.

Přidejte svůj názor 22 komentářů

Školství
doporučujeme

Podle Dlouhodobého záměru 2019 až 2023 by se měla ČR snažit přibližovat v příštích letech svůj systém školství k úspěšným modelům vzdělávání v jiných zemích. "V případě ČR je však jedním z limitujících prvků konstantně nízký podíl výdajů (a to primárně veřejných) na vzdělávání vyjádřených jako procento HDP," uvádí materiál.

Podle něj se i přes nárůst peněz na školství ve státním rozpočtu mezi roky 2011 a 2016 výdaje na vzdělávání ve srovnání s celkovým růstem ekonomiky poměrově snížily. "Za rok 2017 dosahoval procentuální podíl výdajů HDP na vzdělávání obdobných hodnot jako v roce 2008 nebo 2001, za rok 2016 byl tento podíl dokonce nejnižší od roku 2001," stojí v dokumentu.

Z údajů ministerstva plyne, že se veřejné výdaje na vzdělávání v ČR od roku 2001 pohybovaly kolem čtyř procent HDP. Nejvyšší hodnoty dosáhly v roce 2011, kdy činily zhruba 4,3 procenta. Ačkoli ekonomika v Česku v té době ve srovnání s dalšími státy EU nadprůměrně rostla, do školství šlo v roce 2017 v ČR asi 3,9 procenta HDP.

Průměr vládních výdajů na školství v zemích EU byl v roce 2017 podle Eurostatu 4,6 procenta HDP. Nejvíce do vzdělávání investovali Dánové, Švédové či Belgičané, a to zhruba šest až sedm procent HDP. Nejmenší podíl výdajů na školství v poměru k HDP měli Rumuni, Bulhaři či Irové, jejichž vlády dávaly na vzdělávání kolem tří procent HDP.

Rozpočet ministerstva školství v ČR se od roku 2000 téměř ztrojnásobil. Před 19 lety činil 70,8 miliardy korun, letos má ministerstvo 205,8 miliardy korun. Tato částka obsahuje i peníze na sport, vědu a mládež.

Podle informací tiskového oddělení úřadu činil podíl výdajů resortu k HDP před dvěma roky 2,9 procenta. Loni se tento údaj podle odhadů úřadu zvýšil asi na 3,2 procenta a letos by měl být kolem 3,5 procenta. Celkové veřejné výdaje na vzdělávání zahrnují ještě peníze z některých dalších resortů nebo z obcí a krajů.

Podle vládou schváleného návrhu by ministerstvo školství mohlo v příštím roce hospodařit s 223,9 miliardy korun, a to včetně evropských dotací. Navýšit by se měly zejména peníze na platy učitelů a nepedagogických pracovníků, jako jsou školníci, uklízečky nebo kuchařky ve školních jídelnách.

Loading...
Vstupte do diskuze (22)
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Krize ve školství zažehnána? MŠMT dostane miliardu navíc

19.08.2019 14:08 Aktualizováno Do školství by v příštím roce měla jít oproti původnímu návrhu rozpočtu miliarda korun navíc na…

Čeští vědci zjistili, jak zvýšit efektivitu žáků ve školách. Učitelům…

10.08.2019 19:33 Aktualizováno Výzkum Masarykovy univerzity ukázal, že větší zapojení žáka do debat, častější argumentování a…

Nový předmět technika? Základním školám může způsobit problémy

07.08.2019 16:30 Ministerstvo školství chce do tvorby nového předmětu technika v příštím školním roce zapojit i…

Neúspěšnost u maturit? Rozdíly mezi školami i kraji jsou enormní

06.08.2019 15:56 Mezi kraji v ČR jsou výrazné rozdíly v podílu středoškoláků, kteří nezvládli maturitní zkoušku.…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama