Revoluce ve vědě a školství: Koalice nastínila plán. Co bude jinak?

Praha - Budoucí vláda nechce školné ani zápisné na vysokých školách, slibuje růst platů ve školství. Počítá s tím finální verze koaliční smlouvy, kterou dnes představily strany vznikající koalice. Podle ní by měl být poslední ročník školky povinný. Ve vědě mají dostat podporu obory, kde je možné rychlé využití výsledků v praxi.

Přidejte svůj názor 1 komentář

Ilustrační foto

"Podle ekonomických možností státu se zasadíme o zvyšování mezd zaměstnanců ve školství včetně nepedagogických pracovníků," stojí ve smlouvě. Počítá se také s kariérním řádem učitelů. Kromě vzdělání pedagogů by se mělo zlepšit i vybavení škol, a to hlavně díky dotacím z EU.

Evropské peníze chce budoucí kabinet využít i na vybudování nových školek a jeslí. "Poslední rok předškolního vzdělávání zavedeme v zásadě jako povinný," uvádí materiál. Zasadit se chtějí strany také o vznik firemních školek. Cenově dostupné mají zůstat školní obědy a družina.

Ve vzdělávání se mají podpořit přírodovědné a technické obory, výuka jazyků, etická výchova a vzdělávání k aktivnímu občanství.

Nanotechnologie, biochemie a české dějiny mají zelenou

V oblasti vědy mají dostat přednost obory, v nichž je možné rychlé využití v praxi, jako biotechnologie, nanotechnologie, biochemie, medicína, informatika nebo strojírenství. Ve společenskovědních disciplínách to má být bádání zaměřené na kulturu a historii České republiky a tendencí v české společnosti.

Rozpočet největší české vědecké instituce klesl od roku 2009 o více než půl miliardy. Nyní činí příjem Akademie věd ČR asi čtyři a půl miliardy korun za rok. Akademie věd, která nedávno oslavila 20 let existence, požádá novou vládu o navýšení financí, informuje rozhlas.cz.

Propad rozpočtu, který činí od roku 2009 více než půl miliardy, považuje předseda Akademie věd Jiří Drahoš za bezdůvodný. „Já jsem realista, nejsem příliš naivní. Částka pro příští rok nějakých 300 nebo 400 milionů korun navíc by určitě byla námi velmi snadno absorbovatelná," podotkl Drhoš.

Například výzkumný program Funkční genomiky je součástí budoucího vědeckého centra Biocev, které se za evropské miliardy buduje ve Vestci u Prahy. Jako společný projekt Akademie věd a Univerzity Karlovy dává šanci pro výzkum i mladým, nadějným vědcům a doktorandům. „Proto je důležité, aby doktorandi, ta nové generace, která to bude táhnout dál, tak aby vlastně se učila už na těchhle nových věcech, aby jim rozuměla, aby uměli jít do jádra problému," popsal rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl.

„Protože biomedicína a biotechnologie jsou jedním z velmi slibných odvětví v oblasti přírodních věd," zdůvodnil pro ČRo Drahoš. Na podobně slibné obory, jako jsou nanotechnologie, IT nebo energetika, vsadila Akademie věd i v dalších výzkumných centrech, která vznikají například v Ostravě nebo Brně.

Vstupte do diskuze (1)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Bývalý prorektor UK je dle komise plagiátor, 20 let publikoval opsané texty

14.02.2019 17:14 Aktualizováno Bývalý prorektor UK Martin Kovář se podle etické komise Filozofické fakulty UK dopustil…

Spor Zemana s akademiky se vyostřuje, rektoři podpořili Univerzitu Karlovu

14.02.2019 16:13 Česká konference rektorů podpořila Univerzitu Karlovu ve sporu s prezidentem Milošem Zemanem, který…

Vysoké školy chtějí přidat 1,5 miliardy. Peníze půjdou na platy akademiků

12.02.2019 14:47 Vysokoškolské odbory budou pro příští rok požadovat navýšení rozpočtu vysokých škol o 1,5 miliardy…

Konzumace slazených nápojů ve školách? Došlo k zásadní změně, vyplývá ze…

12.02.2019 14:39 Konzumace slazených nápojů ve školách v posledních letech klesá. Vyplývá to z mezinárodní Studie o…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama
reklama