Distanční výuky se neúčastnilo přes 11 tisíc žáků ZŠ a víceletých gymnázií

Výuky na dálku se v Česku neúčastnilo 11.300 žáků veřejných základních škol a nižších tříd víceletých gymnázií, tedy asi procento. Nejvyšší podíl dětí, které se do distančního učení nezapojily, byl v Ústeckém, Karlovarském a Libereckém kraji. Za mimořádné dotace školy dokupovaly 62.000 notebooků a 11.800 tabletů. Dětem ze svého celkového vybavení zapůjčily 41.000 zařízení.

Zhruba každá sedmá škola svým žákům žádnou techniku nepůjčila. Vyplývá to z výsledků průzkumu ministerstva školství. Závěrečnou zprávu má ČTK k dispozici.

Resort zjišťoval situaci ve všech 4102 základních školách a víceletých gymnáziích, které zřizují kraje a obce. Zajímal ho stav na konci prvního pololetí tohoto školního roku, tedy na konci ledna. Chtěl informace o využití dotací 1,33 miliardy korun na pořízení techniky a pomůcek, odpověděly všechny školy. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) už loni řekl, že pětina částky se má využít na techniku k zapůjčení školákům. Na dotazy o distanční výuce získal resort údaje z 3942 škol. Do nich chodí 941.480 z celkem 967.480 žáků a mladších gymnazistů.

Na nařízenou distanční výuku školy v Česku přešly poprvé loni v první polovině března po rozšíření covidové nákazy. V tomto školním roce omezení začala platit v říjnu. Od té doby se ve školách učila jen část školáků. Dotace na vybavení využily všechny školy kromě dvou, které svou sumu vrátily.

Celkem si školy pořídily 62.000 notebooků, přes 11.800 tabletů a 216 mobilů. Softwarové vybavení koupilo 1800 škol a jiné učební pomůcky 1650 škol. Podle ministerstva průměrné pořizovací částky odpovídají cenám na trhu.

Školy svým žákům půjčily téměř 41.000 zařízení. V tomto počtu jsou i přístroje, které měly už dřív před nákupem z dotací. Aspoň jednu věc svým školákům půjčilo 85 procent škol. Žádné vybavení neposkytlo 15 procent škol, tedy 580. "Největší podíl škol, které svým žákům nezapůjčily žádné zařízení, byl v kraji Ústeckém, Karlovarském a Plzeňském. Naopak nejvyšší podíl škol, které zapůjčily žákům alespoň jedno zařízení, byl v Praze a ve Zlínském kraji," uvádí zpráva. Podle ní některé školy odpověděly, že žádné vybavení neposkytly proto, že žáci jejich nabídku nevyužili. V Ústeckém, Karlovarském a Plzeňském kraji školákům nepůjčila techniku téměř pětina škol, naopak v Praze a ve Zlínském kraji desetina.

Nejvyšší podíl dětí, které se neučily na dálku, byl v Ústeckém kraji. Do distanční výuky se nezapojila 2,7 procenta školáků. V Karlovarském kraji to byla 2,4 procenta a v Libereckém 2,2 procenta. V okresech Chomutov se neúčastnila distančního vzdělávání 4,1 procenta dětí, Most tři procenta a Cheb 2,9 procenta.

Podle škol nejčastějším důvodem, proč se žáci neučili na dálku, byla jejich neochota či neochota jejich rodičů, a to bez ohledu na vybavení domácnosti. Zpráva uvádí, že se to týkalo 7300 žáků, tedy 64 procent nezúčastněných. Dvě pětiny neměly připojení k internetu. Víc než čtvrtině chybělo vybavení, tedy 3100 chlapců a děvčat.

Dálkové výuky se neúčastnilo na prvním stupni 4700 dětí a na druhém stupni a v gymnáziích pak 6600 dětí. Z mladších školáků se na dálku neučilo 0,9 procenta, ze starších 1,7 procenta a z mladších gymnazistů 0,1 procenta. Nejvyšší podíl školáků, kteří se nezapojili do distanční výuky, byl podle zprávy ve školách pro děti s mentálním a jiným postižením. Dosáhl 5,5 procenta.

V průměru čtyři pětiny nakoupených počítačů a tabletů využívali učitelé, pětinu školáci. Podle 90 procent škol je nyní jejich vybavenost pro zajištění on-line výuky dostatečná. Desetina škol ji považuje za nedostatečnou. V Ústeckém kraji své vybavení jako nedostatečné hodnotilo 14 procent škol, v Moravskoslezském i Libereckém kraji 12 procent škol.

Školy mohly získat na pořízení či obnovu techniky 20.000 korun na učitele. Podle expertů se dotace neměly poskytovat na pedagoga, ale podle počtu znevýhodněných školáků. Odborníci poukazovali na to, že například velké školy v Praze získají víc peněz než ty v chudších regionech, které podporu potřebovaly. Někteří sociologové upozorňují na to, že dlouhá dálková výuka bude mít dopad na vzdělanost v Česku a na budoucí uplatnění dětí. Podle statistik v posledních letech v Česku přibývá mladých, kteří nedokončí střední školu. Výzkumy ukázaly, že je podíl vyšší ve slabších krajích. Podle nedávné studie středoškolák odvede za svůj život státu v průměru až o 2,8 milionu korun víc než člověk se základním vzděláním. Pokud by Česko podpořilo nejslabší žáky, v příštích desetiletích by to mohlo do rozpočtu přinést ročně 18 miliard korun.

Související

Eurozpravy.cz

Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer

V současné době je problém z webového portálu stahovat certifikáty o nákaze, testu či očkování na covid-19, informovala na twitteru Chytrá karanténa. Systém bude upravený večer. Podle zjištění ČTK jsou problémy už od rána. Možnost vytvořit si na webu elektronický certifikát mají lidé od začátku června, ve středu byla přidána možnost stáhnout ho pro děti či cizince.

Více souvisejících

EZ

Aktuálně se děje

před 54 minutami

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

před 1 hodinou

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 5 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy