Kvalita škol v Česku? Rozdíly jsou propastné, vlastivědu učí tělocvikáři

Soustředit se na cílenou podporu škol se znevýhodněnými žáky v chudších regionech doporučila ministerstvu školství Česká školní inspekce. Ve výroční zprávě, kterou dnes novinářům představil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal, upozornila na velké rozdíly v kvalitě vzdělávání mezi jednotlivými kraji i školami. Zatímco například v Karlovarském kraji je podle ní desetina učitelů bez kvalifikace, ve Zlínském kraji jsou to dvě procenta. Podle náměstkyně ministra školství Zuzany Matuškové by zlepšení měla přinést mimo jiné nová strategie vzdělávání do roku 2030.

"Ukazuje se, že podmínky, průběh a výsledky vzdělávání v jednotlivých krajích se výrazně odlišují," uvedl Zatloukal. "Problém je velmi hluboký, protože se týká všech stupňů vzdělávání, to znamená mateřských, základních i středních škol," řekl. Rozdíly podle Zatloukala souvisí s velkou decentralizací českého školství, ve kterém působí kolem 3000 zřizovatelů s různými postoji a požadavky ke školám. Nejhůře jsou na tom s kvalitou škol západočeské kraje, obecně lepší situace je na Moravě.

Zatímco například na Vysočině se podle inspekce dvě třetiny škol mohou označit jako malé, v Praze má srovnatelnou velikost třetina škol. Ve Zlínském kraji činí podíl nekvalifikovaných učitelů 2,2 procenta, v Karlovarském kraji 11,2 procenta. V Karlovarském a Středočeském kraji nemá kvalifikaci učitelství pro první stupeň základní školy kolem 28 procent učitelů, na Vysočině je to 12 procent. Situace, kdy výuku vede neaprobovaný učitel, tedy kdy třeba vlastivědu učí vystudovaný tělocvikář, se v Karlovarském kraji týká 48 procent vyučovacích hodin, v Jihomoravském kraji zhruba pětiny hodin.

Výsledky žáků podle Zatloukala výrazně ovlivňuje socioekonomický statut regionu. Školy podle něj umí pracovat s žáky z dobře postavených rodin. Chudší regiony mají ale s kvalitou vzdělávání potíže, a potřebovaly by proto cílenou podporu, aby se jim mohlo dařit vyrovnávat nepříznivé podmínky domácího prostředí dětí, řekl. "Největší problémy jsou v západočeských krajích, které mají největší míru znevýhodnění," uvedl. Podpora těchto regionů podle něj vyžaduje větší spolupráci ministerstva školství s ministerstvem práce a sociálních věcí či Agenturou pro sociální začleňování.

Podle Matuškové by ke zlepšení situace měl směřovat nový strategický dokument vzdělávání do roku 2030, který ministerstvo nyní připravuje. Úřad by v něm chtěl určit, jakým způsobem bude meziregionální rozdíly zmírňovat, uvedla náměstkyně. Se Zatloukalem se shodla na tom, že je třeba i větší komunikace mezi resorty. Podle ní by navíc měly posílit spolupráci také samotné školy. Ministerstvo vypracovalo metodiku, kterou by chtělo podpořit zřizovatele na úrovni obcí k vytváření svazků škol, řekla. Dodala, že u zástupců obcí to ale zatím nenachází velkou odezvu.

Zmírnit regionální rozdíly by výhledově měl i nový způsob financování škol, ve kterém se ministerstvo podle Matuškové bude snažit zohledňovat regionální rozdíly mezi školami. Dosavadní systém financování na žáka podle náměstkyně rozdíly mezi školami spíš podporoval. Nejenže nepřinášel znevýhodněným školám víc peněz, ale když bylo v regionu málo dětí, tak měla škola ve srovnání s ostatními regiony peněz ještě méně, vysvětlila.

Související

Více souvisejících

ministerstvo školství učitelé Školství

Aktuálně se děje

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 7 hodinami

včera

včera

Vyhořelá katedrála Notre-Dame se otevře návštěvníkům ještě letos, tvrdí Paříž

Pařížská katedrála Notre-Dame, která byla v roce 2019 postižena ničivým požárem, má být opět otevřena pro návštěvníky 8. prosince. Uvedl to Philippe Jost, výkonný ředitel vládní agentury, která dohlíží na rekonstrukci katedrály. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy