Snížit neúspěšnost doktorandů na vysokých školách a zvýšit jejich stipendia by měla reforma, kterou chystá ministerstvo školství. Na konferenci Dny vzdělávací činnosti vysokých škol dnes její koncept představil náměstek ministerstva Pavel Doleček.
Úřad podle něj uvažuje o tom, že by mohl nastavit minimum doktorandského stipendia na jedenapůlnásobek minimální mzdy. Školy by měly dostávat větší příspěvky za to, že budou lépe vybírat uchazeče a víc je podporovat k dokončení studia. Reforma by rovněž měla určit, že součástí studia není výuka na vysoké škole, ale příprava disertační práce.
Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) je současný systém doktorského studia neefektivní a financování doktorandů je překonané a nemotivující. Doktorandi podle něj často vedle studia i pracují, aby se uživili, a zároveň se ani na vysoké škole nevěnují vědecké práci a přípravě disertace tolik, kolik by měli. V řádném termínu absolvuje studium podle Dolečka asi osm procent studentů, kolem 60 procent ho nedokončí. Ministerstvo proto už několik měsíců se zástupci vysokých škol debatuje o záměru systém upravit. Změna by měla vést ke zkvalitnění vzdělávání na vysokých školách, řekl náměstek.
Současný koncept reformy podle něj počítá s tím, že by ministerstvo zákonem nově garantovalo minimální výši stipendia tak, aby studenti měli jistotu, že se jim pokryjí základní životní náklady. Výši stipendia by nadále mohla určit každá vysoká škola svým vnitřním předpisem, minimum by ale měla být minimální mzda. Ta nyní činí 15.200 korun. Doleček podotkl, že se uvažuje i o jedenapůlnásobku této částky. To by bylo téměř 23.000 korun. Pak už by se podle něj ale musel rozpočet na stipendia navýšit z dalších zdrojů.
Státní příspěvek na stipendium doktorandů stanovilo ministerstvo v roce 2018 na 11.250 korun měsíčně. V rozpočtu je nyní podle náměstka asi 1,7 miliardy korun. Pokud by stipendium bylo ve výši minimální mzdy, nemusel by se navyšovat, řekl. Stačilo by, aby školy přijímaly asi o třetinu studentů méně, čímž by se měla snížit i neúspěšnost, vysvětlil. Školy s větším počtem úspěšných absolventů by podle něj dostávaly víc peněz.
Reforma počítá také s novou definicí prezenčního doktorandského studia. Jeho objem by se měl stanovit jako 0,7 úvazku, což by mělo odpovídat 1200 hodinám za rok. Studium by mělo zahrnovat plnění studijních povinností a přípravu disertační práce, nikoli výukovou činnost na vysoké škole.
Klíčové je podle Plagy to, že cílem je pořád stejný počet absolventů doktorského studia. „Vůbec nejde o nějaké šetření prostředků či o to, že má být méně doktorandů. To hlavní je, aby to bylo pro ně zajímavé a přínosné pro společnost i školu jako takovou," řekl.
Návrh novely zákona by podle Dolečka měl být hotov v listopadu. Doufá, že se jím po nadcházejících volbách bude zabývat nová vláda.
Loni studovalo na veřejných vysokých školách zhruba 21.700 doktorandů, z toho 14.660 prezenčně. Představovali osm procent studentů veřejných vysokých škol.
15. března 2024 14:59
Hygienici: Žádné dítě, které není očkováno proti černému kašli, nebude vyřazeno z výuky
Související
Na střední školy se hlásí přes 130 tisíc dětí. Většina podala přihlášku elektronicky
Jarní prázdniny 2024 přehledně: Ministerstvo učinilo v termínech jednu změnu
ministerstvo školství , Vysoké školy
Aktuálně se děje
před 31 minutami
Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu
před 1 hodinou
Strůjci útoku v Moskvě dostali finanční podporu z Ukrajiny, tvrdí Rusko
před 2 hodinami
Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko
před 3 hodinami
Počasí: Výhled slibuje pokračování trendu i po Velikonocích
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
včera
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
včera
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
včera
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
včera
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
včera
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
včera
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
včera
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
včera
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
včera
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
včera
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
včera
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
včera
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
Vývoj cen pohonných hmot v Česku se v březnu obrátil, zlevňování vzalo zasvé. Benzin za posledních sedm dní zdražil o 24 haléřů na 38,64 koruny za litr. Cena nafty stoupla méně, konkrétně o 12 haléřů na 38,53 koruny za litr.
Zdroj: Jan Hrabě