Polovina učitelů nedůvěřuje informacím vlády, ukázal průzkum

Informacím vlády k epidemii nemoci covid-19 nedůvěřuje zhruba polovina učitelů, její opatření hodnotí kladně necelá třetina pedagogů. Kolem dvou pětin učitelů do 34 let vnímá covid-19 jako běžné virové onemocnění a očkování proti němu jako nebezpečné.

Dvě pětiny vyučujících deklarují, že víc než desetina žáků má výraznější problémy s distančním vzděláváním. Nejsložitější je při něm podle učitelů zapojení všech studentů do výuky. Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnila společnost Člověk v tísni. ČTK o jeho výsledcích informovala mediální koordinátorka programu Jeden svět na školách (JSNS) Táňa Abrhámová.

Průzkum udělala agentura Focus ve spolupráci se vzdělávacím programem JSNS pro Evropskou lidovou stranu pod záštitou europoslance Luďka Neidermayera. Konal se v lednu a zúčastnilo se ho zhruba 700 vyučujících z přibližně 200 základních a středních škol v ČR.

Kolem 49 procent dotázaných uvedlo, že nedůvěřuje informacím české vlády k epidemii koronaviru. Kladně počínání kabinetu hodnotilo 29 procent učitelů. Z médií věřili nejvíc veřejnoprávním. České televizi vyjádřilo důvěru 72 procent pedagogů a Českému rozhlasu 53 procent.

Nemalé procento vyučujících zastávalo podle autorů průzkumu v lednu alternativní názory a postoje. "Nadprůměrně se to týká zvláště mladých učitelů ve věku do 34 let. Téměř čtyřicet procent z nich považuje epidemii koronaviru za nafouknutou mediální bublinu, covid-19 označují za běžné virové onemocnění podobné chřipce, myslí si, že pravidelné nošení roušek má negativní zdravotní důsledky, a nechtějí se nechat očkovat, protože to je nebezpečné," uvedl ředitel programu JSNS Karel Strachota. Podle něj se dá předpokládat, že své postoje mohou přenášet i na žáky.

Průzkum ukázal, že podle zhruba čtvrtiny učitelů představují koronavirová opatření nepřijatelný zásah do základních svobod. Mezi pedagogy do 34 le a učiteli na středních odborných učilištích sdílely tento názor dvě pětiny. Na 96 procent respondentů ale zároveň uvedlo, že jejich škola zvládá současnou situaci výborně, případně s drobnými výhradami. Podporu od ministerstva školství při zavádění výuky na dálku cítila jen dvě procenta vyučujících.

Spokojenost s technickým zajištěním výuky na dálku v prvním pololetí aktuálního školního roku narostla proti loňskému jaru z 22 procent na 80 procent. Za nejobtížnější označilo v lednu 59 procent vyučujících zapojení všech studentů do výuky on-line, 40 procent udržení pozornosti studentů při výuce a 29 procent technické problémy s připojením. Kolem 16 procent učitelů vnímalo v lednu distanční výuku jako neproblematickou.

Asi tři čtvrtiny učitelů označily za příčinu obtíží studentů s distanční výukou jejich nechuť k učení po internetu, dvě pětiny viděly problém ve špatném připojení k internetu či v nedostatku podpory od rodiny a třetina v nedostatečném technickém vybavení žáků.

Související

Univerzita Palackého, ilustrační fotografie.

Stávka pedagogů v Olomouci: Vláda nás chce nechat vyhladovět. Kvalita výuky ale zatím neupadá

Vysoké školy napříč Českou republikou se v rámci iniciativy Hodina pravdy zapojily do jednodenní výstražné stávky. Zatímco vláda opakovaně deklaruje podporu vzdělání a vědě, pedagogové její aktivitu vnímají opačně. EuroZprávy.cz na Katedře politologie a evropských studií Univerzity Palackého v Olomouci zpovídaly několik pedagogů i studentů tak, aby nabídly ucelený pohled na celkovou situaci v humanitních oborech na vysokých školách. 

Více souvisejících

učitelé Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 55 minutami

před 57 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu

Ukrajina v noci na pátek čelila masivnímu vzdušnému útoku, při kterém protivzdušná obrana sestřelila 84 z 99 řízených střel a dronů vypálených z Ruska, uvedla ukrajinská armáda. Ze střední a západní části země hlásily poškození tepelných a vodních elektráren. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Petr Fiala

Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že nemá zájem napadnout Polsko či Česko. Čeští politici ale jeho slovům nevěří a připomínají osud Ukrajiny či někdejšího šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který zemřel za záhadných okolností při pádu letadla.

před 7 hodinami

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

Zdroj: Matěj Bílý

Další zprávy