Při integraci Ukrajinců bude asi problém se zajištěním učitelů češtiny

Při začleňování Ukrajinců do škol bude problém s kapacitou pro zajištění výuky češtiny jako cizího jazyka. O tom, kdo všechno by ji mohl učit, úřady nyní jednají. Na konferenci o podpoře vícejazyčných žáků, kterou dnes na Staroměstské radnici pořádala nezisková organizace META, to uvedl ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání na ministerstvu školství Petr Bannert.

Sehnat vyučující bude podle něj větší problém než získat na ně peníze. Ministerstvo si podle něj také uvědomuje, že neznalost češtiny může být pro některé uprchlíky překážkou při vstupu na střední školu, nechce je ale zvýhodňovat před jinými cizinci.

Česko vydalo od počátku války přes 269.000 speciálních víz lidem, kteří byli zasaženi ruskou invazí na Ukrajinu. Už na počátku minulého týdne premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že v zemi jich je zhruba 300.000. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) tvoří zhruba polovinu z nich děti.

Podle Bannerta úřady nyní diskutují o tom, jak se od září nastaví systém začleňování utečenců do škol či na trh práce. Vyjasnit se musí mimo jiné to, kdo je bude učit česky. "My si dokážeme představit to finančně zaplatit, protože na tu situaci, která vznikla, věřím, že se finanční prostředky získají, ale větší problém to bude kapacitně," řekl.

"Určitě je dobré využít (k výuce češtiny pro uprchlíky) učitele češtiny, ty ale budou velmi zatížení," uvedl. Ministerstvo proto podle něj uvažuje i o možnosti zapojení učitelů cizích jazyků, studentů pedagogických fakult nebo dalších odborníků. "Vnímám, že to bude velký problém. Bude tu velká zátěž pro školy v oblasti přesčasových hodin a tak dále," dodal.

Sociolog Daniel Prokop upozornil, že neznalost češtiny může být pro uprchlíky problémem při přijímání na střední školy. Na maturitních oborech sice nebudou muset z češtiny skládat test, ale budou muset v češtině absolvovat pohovor. Prokop poukázal na to, že třeba po necelém měsíci v ČR ho asi většina uprchlíků nezvládne. Podle Bannerta ale ministerstvo nemohlo požadavek češtiny ze zkoušek zcela odstranit, protože stejné podmínky platí i pro jiné cizince.

Na maturitní obory středních škol se utečenci z Ukrajiny mohli hlásit do 5. dubna. Cermat má k dnešnímu dni informace o 1306 jejich přihláškách na čtyřleté obory a 23 na víceletá gymnázia, řekl Bannert. Školy mohou Cermatu předat přihlášky do pátku, jejich počet se tedy asi ještě zvýší. Kromě pohovoru v češtině budou dělat test z matematiky. Většina přihlášených zatím podle Bannerta požádala o možnost ho skládat v ukrajinštině, dodal. Jednotné přijímací zkoušky budou příští a přespříští týden.

Ředitelka odboru integrace na trh práce na ministerstvu práce Anna Dumont zdůraznila, že je v zájmu státu, aby se nepřijímání na střední školy minimalizovalo. Lidé, kteří mají jen základní školu, se totiž špatně uplatňují na trhu práce a bývají závislí na podpoře státu, vysvětlila. Pro cizince je přitom hlavní bariérou pro studium střední školy v ČR právě čeština, uzavřela.

Související

Více souvisejících

Školství Ukrajina

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 28 minutami

před 35 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Žhavá láva, ilustrační fotografie.

Sopka v Indonésii se probudila. Úřady varují před hrozbou tsunami

V Indonésii se během probíhajícího týdne probudila sopka Ruang. Úřady ve čtvrtek varovaly před hrozbou vln tsunami, kvůli sopečným erupcím nařídily evakuaci více než 11 tisíc lidí a uzavřely i mezinárodní letiště Kota Kinabalu, informovala zahraniční média. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Babiš kvůli migračnímu paktu zaútočil na Fialu s Rakušanem

Expremiér Andrej Babiš (ANO) označil unijní migrační pakt na čtvrteční mimořádné schůzi za největší zradu v novodobých českých dějinách, ze které obvinil premiéra Petra Fialu (ODS) a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Dohoda podle Babiše obsahuje skryté uprchlické kvóty a zavazuje země k přijímání migrantů z afrických či blízkovýchodních zemí. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Americký dolar (USD), ilustrační fotografie

Proč euro zlevňuje a americký dolar zdražuje?

„V posledním roce česká koruna výrazně oslabuje vůči oběma světovým měnám, ovšem v posledním měsíci se tento vývoj začal značně lišit,“ říká analytik BHS Timur Barotov. Takže co se vlastně děje na finančních trzích?

před 5 hodinami

před 5 hodinami

V případě, že Putin vyhraje na Ukrajině, dostane se do bezprostřední blízkosti východní hranice NATO. Což Západ považuje za vojenskou hrozbu.

Hrozivý scénář pro Evropu. Analytici ISW varují, Rusové vítězstvím na Ukrajině obsadí pohraničí NATO

Lidé, kteří nerozumí, proč je nutné, aby Ukrajina v boji s ruským agresorem zvítězila, si musí uvědomit, co se stane, pokud se Rusku podaří prolomit všechny linie v napadené zemi? Pokud by tedy Rusko dosáhlo v tomto střetu vítězství, Evropu by mohla čekat temná perspektiva. Potenciálně by to mohlo otevřít dveře pro další konflikty ve všech zemích na východní hranici NATO, včetně Slovenské republiky. Ukrajině vážně chybí zbraně a munice, a proto je nezbytná podpora ze strany Spojených států. Nicméně dodávky pomoci z Washingtonu nyní čelí vážným problémům.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Aktualizováno před 7 hodinami

Rusové ztrácí nejdůležitějšího evropského spojence. Srbsko se přiklání k Západu

Srbsko, jakožto kandidátská země pro vstup do EU je jednou z předních zemí na Balkánském poloostrově, která disponuje jednou z nejsilnějších armád v regionu. Jeho podpora je v kontextu evropských geopolitických snah více než důležitá. Historicky bylo Srbsko blíže k politice Kremlu, což se ale podle současných událostí mění. Srbové se stále více orientují na západní hodnoty a spojenectví.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy