Evropa si za uprchlíky může sama. Většina migrantů utíkat nemusí, ale chce, varuje Klaus. A dodává...

Praha – Exprezident Václav Klaus vystoupil před studenty Vysoké školy finanční a správní, studentům prezentoval svůj názor na otázku: „Přežije Evropa současnou migrační vlnu?“ Přepis svého vystoupení zveřejnil také na svých osobních stránkách.

Přidejte svůj názor 1 komentář

Václav Klaus
doporučujeme

Danou otázku Klaus posle svých slov nepovažuje za nadsázku, ale za legitimní dotaz, který je na místě. „Zkušenost mi říká, že si ji lidé v celé Evropě, myslím běžní, normální lidé, kladou dnes a denně. Neběžní lidé, tzv. evropské elity, si ji bohužel nekladou. Ti v dnešní masové migraci nic nebezpečného nevidí nebo se alespoň tváří, že nevidí. Pokusím se vysvětlit, že se mýlí a proč se mýlí. Je třeba jim sdělit, že je tato migrační vlna, a masová migrace vůbec, pro Evropu osudovým nebezpečím. Nepodaří-li se to, je třeba tyto elity, což je pozice za jakou se považují, co nejrychleji vyměnit," začal zostra Klaus.

Evropa v situaci není nevinně

Zaměřil se třeba na to, proč vlastně současná migrační vlna vznikla. Není si prý jistý, jestli je Evropa v současné situaci naprosto „nevinně". Odmítá spolu se svými kolegy tvrzení, že vlna vznikla jen kvůli válkám a nedemokratickým ideologiím ovládajícím Blízký východ nebo Afriku. A že lidé prostě utíkat musí. „To pravda není. Drtivá většina z nich utíkat nemusí. Pouze chce. Stejně tak odmítáme tezi, že má Evropa – z jakýchsi absolutistických humanistických pohnutek – povinnost tyto migranty velkoryse přijímat. A že se to týká každého, kdo se hromadně, více méně organizovaně, na velké vzdálenosti (bez ohledu na své vlastní – vzhledem ke svému osobnímu bohatství – obří migrační náklady), leckdy až příliš suverénně (více méně nárokově), dožaduje vstupu do Evropy. A dělá to, i když to pro něho znamená opuštění své domoviny a vstup do úplně jiné kultury, civilizace, jazykového prostředí, ale i klimatických podmínek. I to je naprosto absurdní," udeřil exprezident.

Sám prý problematiku vidí složitěji, než „vítači migrantů". V blízkovýchodním regionu je podle něj situace špatná už několik desetiletí, přesto zatím jiná vlna nepřišla. Individuální migrace je podle něj běžným prvkem lidského chování, ale k masovému pohybu musí dát někdo nebo něco silný impuls. „Migranti tímto impulsem musí být přesvědčeni o tom, že území, kam chtějí migrovat, buď musí násilím dobýt, nebo musí dostat dostatečně přesvědčivé ujištění, že jsou na tomto území vítáni," uvádí bývalá hlava státu a ekonom. Musí si prý uvědomovat, že doma sice čelí riziku, ale že další riziko je čeká i na cestě na Západ – ať už v podobě hranic, pohraniční stráže, azylového řízení a podobně. Proto se na cestu vydají jen v případě, že jsou pozvaní.

Převážila myšlenka o zhoubnosti národních států

Na vině jsou podle něj také vzorce chování, které si Evropa za dlouhou dobu vytvořila. Ať už jde o podle něj „antihumánní doktríny lidských práv, která se tváří, že je na široce definovaná práva nárok", nebo naprostý převrat tradičních hodnot a kulturní revoluci, která vypukla v 60. letech. Navíc prý už převážila myšlenka „evropeismu" a přesvědčení o „zhoubnosti národních států", které jsou nahrazovány kontinentálním uspořádáním světa. Poukazuje také na doktríny, která předurčují lidské chování – zmiňuje například ideje multikulturalismu, politické korektnosti, feminismu, genderismu, homosexualismu (a celého LGBT).

Změnil se prý ale i Blízký východ a arabský svět, což zapříčila jistá specifika islámu a ekonomiky založené na ropě a zemním plynu. Ke změně pak podle něj přispělo i „nepromyšlené organizování Arabských jar a vývoz revolucí". „Musím proto udělat dílčí závěr, že se na vzniku současné migrační vlny zásadním způsobem podepsal Západ (a v rámci něho jeho kolébka Evropa). Rozbuškou, která i v minulosti existující individuální migraci přeměnila v migrační vlnu, bylo naivní a nezodpovědné vítací heslo kancléřky Merkelové (intenzivně podporované výroky prezidenta Gaucka) a podobná prohlášení dalších evropských, zejména bruselských, multikulturní ideologií zaslepených politiků," vysvětloval studentům Klaus.

Migranti nespraví demografickou křivku, ani nezaplní volná pracovní místa

Současná migrační vlna proto podle něj jednoduše nemohla nepřijít. „Každý, kdo žádal její zastavení, byl a je ostrakizován, zesměšňován, líčen jako význam pomoci, soucitu a milosrdenství nechápající člověk, jako sobec, egoista, nekřesťan, prostě neevropan," tvrdí Klaus. A efekt této vlny prý není zdaleka u konce. Někteří evropští politici sice prý mluví o pozitivních přínosech, přesvědčivě mu to ale nezní. Oba hlavní argumenty – snižování nedostatku pracovních sil v Evropě a zabraňování stárnutí Evropy – jsou podle něj omyl. Není prý nedostatek pracovních sil, jako spíše nedostatek pracovních příležitostí. A do přirozeně vznikajících populačních trendů se podle něj mluvit nemá. „Migrací se demografické chování existující evropské populace navíc stejně nijak nezmění. Pouze přijde populace jiná a údajný evropský problém se bude jen zesilovat. V Evropě je nyní nejvíce obyvatel v její historii, žádný vznik prázdného, neobydleného, nevyužívaného teritoria nehrozí," myslí si Klaus. Naopak negativa krize jsou podle něj často bagatelizována. „Různost je jen kořením společnosti. Prospívají, jen je-li jí v ní 'jako šafránu'," dodává.

V otázce, jestli může Evropa přežít, je podle něj složitá už proto, že je těžké Evropu jednoznačně definovat. „Já mám na mysli Evropu jako abstrakci, jako civilizačně-kulturní celek, jako historickým vývojem vzniklý konglomerát postojů, názorů, zvyklostí, mravů a obyčejů, myšlenkových vzorců, náboženství a světonázorů, způsobů chování, souhrnně hodnot, které Evropu – ve svém souhrnu – činí specifickým fenoménem," vysvětloval. „Evropu hlavně nelze ztotožňovat s její jednou formou sebeorganizace, s Evropskou unií, jejíž existence je jen časově podmíněna. Je totiž velmi sporné, zda je nutným, logickým, autentickým produktem a vyústěním dosavadních evropských dějin nebo zda jde o již dnes evidentně usychající větev snad ještě zachranitelného evropského stromu," komentoval naopak Klaus existenci Unie.

Rozklad Evropy nepřijde najednou, bude to proces

Evropa by podle něj dnešní migrační krizi přežít mohla, kdyby byla i nadále Evropou, tedy sebou samým. Kdyby byla zdravá. Kdyby neprocházela už minimálně půl století hlubokou krizí. „Vytvoření Evropské unie tuto krizi nezastavilo, naopak ji prohloubilo. Její dnešní slabost činí Evropu snadno zranitelnou a neschopnou se bránit. Všechno navíc naznačuje, že se bránit ani nechce. O to je dnešní situace nebezpečnější", tvrdí. Rozklad Evropy si podle něj není možné představovat jako jednorázový akt – jako by padal domeček z karet. Naopak to prý bude proces, evoluce. „Nebude žádný konečný den D (i když významné mezníky na té cestě budou), nebude to jedna prohraná bitva," uvedl Klaus. „Vždy jde o evoluční proces. Měli bychom říci naštěstí, bude to jistou dobu trvat, ale moc času nemáme. Zvrat může být rychlejší než si většina dnešních Evropanů, přece jenom v loňském roce částečně probuzených z půlstoletí trvající nirvány klidu a bezpečí, myslí," dodal na závěr.

Loading...
Témata: Václav Klaus | EU | uprchlíci
Vstupte do diskuze (1)
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Cenzura v Česku? Známý právník prozradil, co se u nás děje

13.08.2019 14:47 Není to tak dávno, co ústavního právníka Pavla Hasenkopfa sociální síť facebook zablokovala. Nyní…

Meteorický roj Perseid: Dnes v noci můžete sledovat nebeskou podívanou

12.08.2019 00:42 Lidé dnes mohou na noční obloze pozorovat padající hvězdy. Z dnešní noci na úterý vyvrcholí…

Nejmladší šéfkuchař, porotce Masterchef a nejznámější farář, přesto Polák,…

10.08.2019 17:54 ROZHOVOR - Milý rozhovor o tom, když se jednoho letního podvečera, na jednom mimořádném letním…

Televizní pořad Jiřího Ovčáčka dostal název. Jak se bude talkshow jmenovat?

09.08.2019 16:19 Aktualizováno Diskuzní pořad hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka, na který před několika dny upozornil server…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama