Sever Prahy sužuje zápach. Lidem může podle ředitele vodohospodářů pomoci nová technologie

ROZHOVOR - Kvůli havárii čističky odpadních vod žijí tisíce lidí na okraji Prahy v zápachu. Odvádí se tam totiž splašková voda, kde na kalových polích Drasty postupně vysychá. Jak dlouho situace ještě potrvá? A dočkají se obyvatelé severní části Prahy někdy zlepšení? Na otázky pro server EuroZprávy.cz odpovídal Petr Žejdlík, ředitel Pražské vodohospodářské společnosti (PVS), která kaliště spravuje.

(Vpravo) Petr Žejdlík, ředitel Pražské vodohospodářské společnosti (PVS)

Od loňského října plně nefunguje pražská čistička odpadních vod. Vodohospodáři jsou nuceni využívat kaliště Drasty, obrovské nádrže, do kterých natéká splašková voda a vysychá. Díky tomu trápí obyvatele okolních vesnic intenzivní zápach, kvůli kterému si již měsíce nemohou vyvětrat či vysušit prádlo. Ve snaze najít řešení ale naráží na byrokratický zmatek a neochotu úřadů. 

Jaký je váš vztah vaší společnosti ke kalovým polím Drasty?

Pražská vodohospodářská společnost (PVS) v tomto případě slouží jako správce. Jsme takoví školníci, kteří se starají o to, že je ten majetek v pořádku. Snažíme se ho obnovovat a udržovat tak, aby byl provozuschopný.

Jak jste na havárii zareagovali?

Ve chvíli, kdy jsme se dozvěděli o tomto problému, tak jsme z pozice správce zahájili přezkum toho, jestli byly dodrženy veškerý podmínky a nedošlo k nějakému subjektivnímu pochybení, které by vedly k čerpání splaškové vody na Drasty.

Podle našich informací se havárie na čističce opakují. Proč dlouhodobě nefunguje?

To není tak, že by dlouhodobě nefungovala. Současný problém se tam vyskytl v říjnu a v listopadu a bohužel znepříjemňuje lidem život do dnes. Bohužel tohle je biologie. Pracujeme tam s ohromným množstvím materiálu a veškeré ustalovací procesy trvají minimálně tři měsíce.

A co je tedy příčinou té současné havárie?

Zmožení vlásčitých bakterií v nátoku. Tyto bakterie jsou ve splaškové vodě přítomné běžně, ale v poslední době je tendence zhušťování nátoku a s ní se mění právě i bakteriální složení vody. V čističce je deset tzv. vyhnívacích nádrží. Kvůli přemnožení tohoto druhu bakterií pak voda v těch nádržích pění. A když začnou nádoby pěnit, tak je i podle provozního řádu třeba kal upustit. A není možné ho pouštět do řeky, to by byl zločin. Pro tento případ máme kalová pole Drasty.

Jak přesně kalová pole fungují?

Drasty vznikly už v 60. letech právě proto, aby v takovém případě havárie ulehčili vyhnívacím nádržím. Kal je odveden do nádrží a vysychá tam. Osídlení v okolních obcích nebylo tak silné. To není výmluva, ale prostě to tak je. Kalová pole jsou tedy určité náhradní řešení.

Lidé však zápachem trpí. Čím se snažíte situaci řešit?

Je potřeba systémové řešení. Rekonstruujeme vyhnívací nádrže v čističce. Některé z nich ještě stále trpí následky povodní z roku 2002, kdy dokonce hrozilo jejich zhroucení. S předposlední dvojicí budeme hotoví na jaře příštího roku. Zároveň pracujeme na nové technologii – využití termické hydrolýzy.

A nová technologie problém vyřeší?

Kal by byl zpracováván úplně jiným způsobem. Před hnitím by prošel výměníkem tepla, to je jako velký papiňák. Ten zahřeje a roztrhá bakterie. Tím se omezí pěnivost kalu a zároveň, pokud by Drasty měly být ještě někdy využívány, kal už by tolik nesmrděl. Projekt je zatím ve fázi zpracovávání materiálů, pracujeme na něm zhruba půl roku.

Pro obyvatele je spíše důležité okamžité řešení. Pracujete na nápravě?

Už došlo k ustálení stavu. Od května není na Drasty čerpáno. Dále byly zkoušeny čtyři dezodorační prostředky. Je třeba se podívat projektově na možnost využití větrolamů a zjistit, co by bylo efektivní jako snaha pomoci okolním obcím. Rozhodně se ničemu nebráníme. Na řešení pracujeme společně s expertem na kaly, profesorem Jiřím Wannerem z Ústavu technologie vody a prostředí.

Říkáte, že od května nebylo na Drasty čerpáno. Můžete však vyloučit, že se například na podzim nebude situace znovu opakovat?

To se nedá odhadnout, protože se bavíme o havarijním stavu, o kterém se domníváme, že jsme ho dokázali stabilizovat. Předjímat či předpokládat kdy bude nějaká havárie, to se nedá. Já takovou věšteckou kouli nemám.

Z nějakých statistik o velikosti nátoku tedy vycházet nelze?

Určitě ne. Havárie způsobují věci, které se prostě dějí. Čistírna se předloni dostala do havarijního stavu, ale na základě toho, že pravděpodobně někdo do Prahy do kanalizace navezl vyhnilý kal. To zásadně změní nátok a nefungují ani čistící procesy.

Je tedy možné, že za současnou havárii může někdo konkrétní?

Bohužel, nelze to vždy vystopovat. Jednou z věcí, které údajně měly zhoršit tu situaci, je, že tam došlo k nějakému nátoku minerálních látek. To je ale ještě předmětem šetření. Někdo tam asi vypustil nějakou cisternu nebo něco takového.

Šetří to policie? Není to trestný čin?

Je to trestný čin. My se v tuhle chvíli snažíme z rozborů identifikovat, zda to bylo významné či nevýznamné. A pokud by to vzniklo jako významné množství bychom tlačili na to, aby bylo podáno trestní oznámení na neznámého pachatele. Ale tak daleko ještě nejsme. Tou událostí předloni se policie zaobírala, nicméně najít hříšníka v takhle velikém městě je složité. Ve chvíli, kdy jde o relativně jednorázové věci… při vší úctě k Policii ČR, je to hledání jehly v kupce sena.

Vraťme se teď k Drastům. Z toho, co jste říkal, vyplývá, že tedy slouží jako určité záložní řešení pro případ, že se stane havárie. Neuvažovali jste o možnosti výstavby nového odkaliště v lepší lokalitě?

Nejdříve musíme dostavět novou vodní linku a poté spustit rekonstrukci té staré. Až pak budeme směřovat k řešení celkové kalové koncovky. O možnosti, že by bylo kaliště přesunuto je možné diskutovat. Aktuálně však taková možnost na stole určitě není. Pro takový projekt je v dnešní době třeba nechat udělat vyhodnocení vlivů na životní prostředí a i proto trvá v řádech několika let.

V jakém technickém stavu jsou samotné Drasty? Není třeba obávat se prosakování a kontaminace podzemních vod?

K tomu bych se úplně nevyjadřoval. Vždycky musíte dělat monitoring úniků a prosaků, které jsou. Je to prostě kaliště. Ale obava, že by měly být kontaminovány spodní vody se dá maximálně verifikovat tím, že se to někde najde. Takovou informaci zatím nikde nemáme. Nemáme informaci o tom, že by někde došlo k nějakým únikům na základě našeho odběru vzorků.

Obyvatelé kolem Drastů jsou ve skutečně nemilé situaci a zároveň trpí i obce, protože se tam noví lidé nechtějí stěhovat, nikdo nekupuje pozemky. Povědomí o situaci se rozšiřuje a zápach mnohé odradí. Uvažujete o možnosti nějaké, například finanční, kompenzace?

Kompenzace, která plyne z probíhající havárie je spíše záležitost provozovatele a to jsou Pražské vodovody a kanalizace (PVK). Byla-li by to uznatelná pojistná událost, která navodila například to, že museli být hospitalizování kvůli dýchacím obtížím, tak zcela jistě. Pokud by šlo o nějakou morální kompenzaci, kdy jako omluvu by chtěli těm občanům něco poskytnout, tak to je už přímo na PVK.

Podle našich informací byl podán podnět europoslancům a celou záležitost dostala na stůl Evropská komise. Jak pohlížíte na to, že v podstatě regionální problém se řeší až tak vysoko?

Tuto informaci my nemáme, že by se tím měla zabývat Evropská komise. K tomu bych se tedy ani nevyjadřoval.

A nebojíte se, že by to mohlo ovlivnit například nějaké dotační programy?

Praha jako taková byla zařazena do regionu, který „má příliš mnoho peněz“ a tudíž čerpání na programy k životnímu prostředí nemá nárok. Tyto programy nejsou pro Prahu vypisovány.

V Beskydech se objevila ledová socha Radegasta

17.06.2021 15:57 Jak lépe zadržovat vodu a vracet ji zpět do krajiny? Do boje o vodu v Beskydech vstoupila ledová…

V prvním čtvrtletí zemřelo v Česku 46.437 lidí, nejvíce v historii…

14.06.2021 18:04 Aktualizováno V letošním prvním čtvrtletí zemřelo v České republice 46.437 lidí. Jde o nejtragičtější čtvrtletí…

Skupina Ztohoven vysekala z řepky obřího Pacmana. Kvůli Babišovi

25.05.2021 14:17 Skupina Ztohoven se přihlásila k vysekání postavy Pacmana ze stejnojmenné počítačové hry v řepkovém…

Související:

Právě se děje