Čeští spisovatelé stáli u zásadních událostí dějin Československa

Praha - Už při vzniku samostatného Československa před sto lety sehráli významnou roli spisovatelé. Manifest z roku 1917 zveřejněný pod názvem Čeští spisovatelé českému poselstvu se stal prvním tuzemským veřejným prohlášením za první světové války, které požadovalo sebeurčení českého národa.

Přidejte svůj názor

Československo

Někteří umělci později vystoupili proti nové linii Komunistické strany Československa (KSČ) po jejím V. sjezdu v roce 1929. Spisovatelé byli mezi popravenými vlastenci po atentátu na Reinharda Heydricha, podíleli se na upevnění pozice komunistů v české kultuře po roce 1946, uvolnění ve společnosti v 60. letech a kritice normalizačních poměrů v letech sedmdesátých.

Ke společenským otázkám zaujímají literáti postoje i po roce 1989, prohlášení k aktuálnímu dění často vydává České centrum Mezinárodního PEN klubu. "Žijeme naštěstí v zemi, kde si společnost na svobodu slova zvolna zvyká; ústavou zaručené právo zde zatím jen občas naruší trapné výstřelky různých úředníků, poslanců nebo prezidentů. I tehdy se PEN klub ozývá, aby po zralé úvaze a rozpravě ve výboru vydal náležité prohlášení," sdělil ČTK předseda Českého PEN klubu Jiří Dědeček.

PEN klubu letos kritizoval prezidenta Miloše Zemana za jeho výroky vůči médiím v inauguračním projevu. Také nesouhlasil s nominací básníka a spisovatele Karla Sýse na státní vyznamenání a aktuálně se postavil za básníka Petra Hrušku a další tři členy poroty Státní ceny za literaturu, kteří ji kvůli nesouhlasu s novou vládou ANO a ČSSD s podporou komunistů opustili.

Spisovatelé se vyjadřují k domácí i mezinárodní politice. "Po roce 1989 se literární život rozdrobil do několika institucí, z nichž Český PEN klub reprezentuje pouze část. My jsme se rozhodli bojovat za svobodu slova tam, kde nevládne demokracie a kde lidé pera jsou perzekvováni," uvedl Dědeček.

"V současné době připravujeme k vydání autobiografii Oleha Sencova v překladu Petrušky Šustrové. Vlastně tak splácíme dluh - i nám před revolucí vycházely knihy v zahraničí, což nám dodávalo jistotu, že nejsme zapomenuti, sebevědomí a vůli psát dál," dodal k činnosti PEN klubu Dědeček.

Při vzniku samostatného Československa sehrál významnou roli manifest z roku 1917 zveřejněný pod názvem Čeští spisovatelé českému poselstvu. Byl adresován českým poslancům Říšské rady a podepsalo ho přes 200 českých spisovatelů, novinářů a vědců. Poslanci měli podle manifestu přestat být loajální k Rakousko-Uhersku a podporovat práva českého národa a českého státu anebo odstoupit z Říšské rady. Manifest podepsali například Otokar Březina, Karel Čapek, Viktor Dyk, Alois Jirásek, Eliška Krásnohorská a další.

V době první republiky se důležitým manifestem stal protest sedmi umělců proti nové linii KSČ po jejím V. sjezdu, kdy nastala její bolševizace a podřízení směrnicím Kominterny v roce 1929. Leták s titulem Spisovatelé komunisté komunistickým dělníkům vyzýval k odstranění Gottwaldova vedení strany. Signatáři Ivan Olbracht, Helena Malířová, S. K. Neumann, Josef Hora, Jaroslav Seifert, Marie Majerová a Vladislav Vančura byli poté ze strany vyloučeni.

V souvislosti s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha byl 1. června 1942 popraven jeden z nejvýznamnějších českých spisovatelů Vladislav Vančura. Dále byla vedle levicového novináře a komunisty Julia Fučíka popravena také spisovatelka Anna Ziegloserová.

Většina účastníků 1. sjezdu Syndikátu českých spisovatelů se krátce po válce přihlásila k socialismu, který však pojímali nejen v duchu marxisticko-leninském, ale také v duchu abstraktního humanismu. Jiná situace již byla roku 1956, kdy se konal II. sjezd Svazu českých spisovatelů a několik členů, zvláště Jaroslav Seifert a František Hrubín, na něm vystoupili s požadavkem větší svobody literární tvorby a její nezávislosti na státním dozoru.

Rázné vystoupení proti představitelům konzervativní části KSČ zaznamenal IV. sjezd Svazu spisovatelů konaný v červnu 1967. Ke svobodnému střetu názorů na něm vyzval Milan Kundera, Ludvík Vaculík, o rok později autor manifestu Dva tisíce slov, ve svém vystoupení hovořil o vztahu občana a moci.

V období takzvané normalizace někteří spisovatelé podepsali občanskou iniciativu Charta 77, která kritizovala státní moc za nedodržování lidských a občanských práv. Mezi prvními signatáři byli Pavel Kohout a Ludvík Vaculík. Kampaň významných o sobností kultury odsuzující prohlášení Charty 77 označovaná jako Anticharta podepsalo několik desítek spisovatelů, mezi nimi i Bohumil Hrabal nebo Vladimír Neff, kteří díky tomu opět mohli publikovat.

Posledním prezidentem Československa a prvním prezidentem České republiky se pak stal dramatik a esejista Václav Havel.

Vstupte do diskuze
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Stovky demonstrantů protestují u Sněmovny, chtějí hlasování o nedůvěře…

19.09.2018 18:21 Praha - Proti vládě ANO a ČSSD podpořené komunisty protestuje na pražském Malostranském náměstí…

Developer chce v Brně nový mrakodrap, lidé se bouří a sepisují petice

19.09.2018 13:42 Brno - Mrakodrap se stožárem o celkové výšce 95 metrů. Tak má podle soukromého investora vypadat…

Válka nebo zemětřesení v Česku. Co se stane v případě katastrofy?

17.09.2018 18:54 Aktualizováno V České republice došlo k několika krizovým situacím. Naposledy se jedna velká udála v roce 2013…

Hrůzné tajemství islamisty, který chtěl útočit v Česku. Před dvěma lety se…

17.09.2018 11:13 Bratislava/Praha - Slovák Abdul Rahman, který vyznává radikální islám a chtěl podle policie útočit…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Domova

reklama
reklama