Matka Tereza změnila svět. Jak se držitelka Nobelovy cena angažovala v Česku?

Matka Tereza, přezdívaná také jako "Anděl z Kalkaty", byla činorodá, praktická a plně oddaná své věci, kterou bylo služba Ježíši Kristovi. I když neměla osobní majetek ani politickou funkci, patřila k nejmocnějším ženám minulého století a stala se legendou již za svého života.

Přidejte svůj názor 3 komentáře

Matka Tereza

I přes četná setkání s vysoce postavenými lidmi byla pro Matku Terezu vždy prioritou starost o bezmocné. Jim věnovala své dny, zatímco po nocích vyřizovala písemnou agendu ve své kalkatské kanceláři. Prožívala však i kritická období, v nichž bojovala s pocity prázdnoty, vyprahlosti modlitby a odmítnutí Bohem, jak dokládají její dopisy adresované nejbližším duchovním rádcům, zveřejněné před několika lety. Přesto snad nikdy neztratila svůj věčný úsměv, který k ní neodmyslitelně patřil, stejně jako modrobílé sárí.

Matka Tereza, původním jménem Agnes Gonxha Bojaxhiuová, se narodila v nynějším hlavním městě Makedonie Skopje 27. srpna 1910 v rodině albánského obchodníka. Po studiích na Londýnské škole hospodářských a politických věd vstoupila roku 1928 do irského řádu loretánských sester v Dublinu. Jméno Tereza (po svaté Tereze z Lisieux) přijala v roce 1929 při řeholním slibu na noviciátu v indickém Dárdžilingu a dalších 17 let vyučovala na střední škole St. Mary's High School v Kalkatě.

K nápadu založit řád, který by pečoval o ty nejpotřebnější, přimělo Matku Terezu boží vnuknutí, které se dostavilo ve vlaku do Dárdžilingu. Když v roce 1948 se svolením Vatikánu opouštěla loretánský řeholní dům a vydala se za chudinou do slumů, jejím jediným majetkem byla tři bílá sárí s modrými pruhy a pár rupií.

Matku Terezu následovaly další sestry. Papež řád Misionářek milosrdenství (Misionářky lásky) oficiálně povolil v říjnu 1950. Prvním domem, který řádové sestry v Kalkatě otevřely, byl Nirmal Hrdaj (neboli Čisté srdce). Dodnes slouží jako hospic umírajícím na jejich poslední cestě, jedno, zda jde o hinduisty, muslimy či křesťany.

První dům mimo Indii otevřela Matka Tereza v roce 1965 ve Venezuele. Následovaly domy v Římě, na Srí Lance, v Tanzanii, Austrálii a dalších zemích. V květnu 1990 vznikl první dům Misionářek lásky v Československu - ve slovenské Čadci. V témže roce byla otevřena pobočka řádu v Praze. Dnes se zde starají o bezdomovce, zatímco sestry v Ostravě se zaměřují na práci s romskou mládeží. Československo navštívila Matka Tereza poprvé v listopadu 1984 na pozvání kardinála Františka Tomáška, vrátila se sem v květnu 1990 a znovu v prosinci 1992.

Řád, jehož byla Matka Tereza představenou 47 let (s malou přestávkou kvůli zdravotním potížím), má v současnosti přes 4500 členů ve více než stovce zemí. Od roku 1984 existuje i jeho mužská větev Misionáři lásky.

Matka Tereza za svou práci pro nejpotřebnější získala několik významných ocenění, v roce 1973 se stala vůbec první nositelkou Templetonovy ceny a v roce 1979 získala také Nobelovu cenu za mír. Přesto měla celou řadu odpůrců, kteří jí vyčítali, že je katolickou fundamentalistkou, protože umírajícím odmítala podávat léky tišící bolest a brojila proti rozvodům a potratům. Ty označovala za největší hrozbu pro pokoj ve světě. Kritici jí vyčítali také ochotu přijímat peněžité dary od diktátorů, jako například od haitského diktátora Jeana-Clauda Duvaliera. Když 5. září 1997 Matka Tereza zemřela, vypravila jí Indie státní pohřeb.

Papež František se s Matkou Terezou osobně setkal v roce 1994 ve Vatikánu, jako tehdejší arcibiskup z Buenos Aires Jorge Maria Bergoglio, a prohlásil, že "tuto ženu by rozhodně za nadřízenou mít nechtěl". Při pozdější návštěvě Albánie zopakoval, že na něj "tvrdost Matky Terezy dělala silný dojem, ale současně mu naháněla strach".

Podmínkou svatořečení, které papež František letos v březnu podepsal, jsou zázraky. První se měl stát 5. září 1998, přesně rok po smrti Matky Terezy, v klášteře u bangladéšských hranic, kam s velkým nádorem v břiše přišla Indka Monika Besraová. Nádor údajně zmizel poté, co se jeptišky modlily k Matce Tereze.

Díky uznání prvního zázraku se drobná agilní řeholnice Tereza stala již šest let po smrti jednou z nejrychleji blahořečených v historii. Učinil tak papež Jan Pavel II. v říjnu 2003 ve Vatikánu za účasti více než 150.000 lidí, katolíků, ale i muslimů. Druhý zázrak misionářky potvrdila komise expertů loni v prosinci. Šlo o nevysvětlitelné uzdravení muže v Brazílii v roce 2008, který byl v kómatu kvůli několika abscesům na mozku. Vatikán uznal, že pomohla modlitba jeho manželky k Matce Tereze.

Vstupte do diskuze (3)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Byznys a žádné duchovno! U Jílkové se vášnivě diskutovalo o vánočních…

14.12.2018 01:01 Jsou Vánoce ještě pořád duchovními svátky klidu a míru, anebo jsme si z nich vytvořili nejvíce…

Vánoční strom ve Švédsku pod útokem muslimů? Internetem se šíří VIDEO,…

13.12.2018 18:54 Aktualizováno Před Vánocemi se nejen mezi Čechy opět šíří video, na kterém se "muslimové v Evropě vrhají na…

Je to opravdu "plus"? Soukup má už jedenáctý pořad. Není dělaný jen pro…

13.12.2018 18:53 Aktualizováno Včera večer uvedla TV Barrandov další z pořadů svého ředitele Jaromíra Soukupa. Moje zprávy plus…

Pomluvy, manipulace, vyhrožování právníky. Fischer končí v čele ČRo Vltava…

13.12.2018 12:23 Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral oznámil, že Petr Fischer nebude po Novém roce…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

reklama
reklama