Výročí cesty za svobodou: 30 let od Palachova týdne

Dnešek je třicetiletým výročím začátku Palachova týdne nebo-li Palachiády. Bylo to období, kdy lidé začali reálně věřit ve svobodnou budoucnost. Naopak vládnoucí KSČ poprvé značně pocítila pocit ohrožení moci. Palachův týden začal 15. ledna 1989, kdy se i přes úřední zákaz sešly disidentské skupiny lidí, pouze aby uctily památku upálení Jana Palacha.

Přidejte svůj názor 37 komentářů

Jan Palach (11. srpna 1948, Praha – 19. ledna 1969, Praha) byl student historie a politické ekonomie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, "který na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti,[1] po okupaci Československa armádami států Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem, sám sebe 16. ledna 1969 zapálil v horní části Václavského náměstí v Praze" (hořící běžel přes křižovatku od kašny pod muzeem k Washingtonově ulici, kde se jej pokusil uhasit pracovník-výhybkář Dopravního podniku svým vlastním kabátem). Na následky rozsáhlých popálenin tři dny poté zemřel na Klinice popálenin FNKV a LFH UK v Praze v Legerově ulici, kde s ním byl na magnetofonový pásek natočen krátký rozhovor, v němž hovoří o příčině jeho činu. Podle sdělení Petra Blažka 19.1.2012 v pořadu ČT Jan Palach ošetřující sestře po transportu do Legerovy ulice na nosítkách řekl: "Udělal jsem to proto, aby odešli Rusové". V záznamu však mluví o pasivitě lidí, proti rozšiřování Zpráv (deník vydávaný sovětskými okupanty), požaduje generální stávku. Z rozhovoru je patrné, že byl pod utišujícími léky a měl značné bolesti.
doporučujeme

Předtuchy, že je něco jinak

Celé to začalo o dva měsíce dříve. V prosinci roku 1988 totiž KSČ povolila setkání lidí z opozice s francouzským prezidentem Mitterrandemi a také odsouhlasila první legální demonstraci na pražském Žižkově, což byla pro stranu osudová chyba.

Tuto slabost komunistické strany správně vycítil Václav Havel, který se po první povolené demonstraci následně vyjádřil takto:„Žijeme v dramatické době plné protikladů. Na jedné straně moc stupňuje represe, na druhé straně se společnost začíná zbavovat břemene strachu a stále více lidí se nebojí projevit svoje mínění,“  Havlova slova se v polovině ledna 1989 s Palachovým týdnem měla potvrdit.

Přípravy obou stran

Následující dva týdny se nesly ve formě příprav na tajné shromáždění na Václavském náměstí, kde se 15. ledna měly sejít disidentské skupiny, aby uctily památku Jana Palacha. Plánovaný čas setkání byl stanoven na 14. hodinu. O akci se dozvěděli i obyčejní lidé ze zahraničního rozhlasu a ze šifrovaných letáčků, které byly hojně vylepovány například na vysokých školách. O plánu uctít Palachovu památku se ale doslechli samozřejmě i v KSČ.

Tehdejší ministr vnitra František Kicl vyhlásil historicky nejvyšší čtvrtý stupeň pohotovosti bezpečnostních opatření v Praze a ve Středočeském kraji. Pro jistotu tento extrémní stav vyhlásil dva dny předem již od 13. do 25. ledna. Do pohotovosti bylo povoláno na 3500 SNB a Lidových milicí. Dále byly zřízeny operační štáby, které měly za úkol sledovat a šikanovat především mladé osoby, které by mohly nejvíce odporovat. Tyto osoby nesly označení jako „závadová mládež.“ Do ulic bylo ještě dodatečně posláno dalších 1300 členů Lidových milicí a stovky dalších policistů.

Konflikt obou stran

Měla to být malá akce, na kterou navazovaly další – pieta na Olšanských hřbitovech a ve Všetatech, v Palachově rodišti,“ popisuje pro iDnes.cz historik Pavel Mücke z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Tedy kvůli jedné pietní akci se z Václavského náměstí stalo nedobytné území, kde se to hemžilo tisícovkami příslušníků bezpečnostních služeb KSČ. Nechyběly ani obrněné transportéry a záterasy. Na plánovanou 14. hodinu se začaly scházet oné skupiny lidí a situace působila jako „legrační“ přetahovaná o místa pro nohy s policií. Celý Palachův pomník byl doslova obklíčen policisty.

„Do toho přicházeli lidé, kteří šli z práce. A najednou vznikla z ničeho nic demonstrace“ reflektuje Mücke. To už bezpečnostní složky nemohli nechat v poklidu a davy protestujících rozehnaly.

Lidé se však vrátili hned následující den. 117 lidí bylo zatčeno a oficiální československá média začala to, čemu dnes říkáme „fake news“ a „dezinformací“. Protestující veřejně označila jako „zaprodance a samozvance“, kteří jsou nebezpečný pro pracující lid. Dále varovala před účastí na dalších takovýchto demonstracích. 

Mediální kampaň však měla naprosto opačný důsledek. Další den 18. ledna 1989 přišly deseti-tisíce lidí, z nichž velká část byli mladí lidé, kteří byli na demonstraci  vůbec poprvé. KSČ vyzkoušela během prvních dnů všechny nenásilné metody, aby demonstranty dostali zpět do svých domovů, ale neúspěšně. Další den tedy tajemník bezpečnosti KSČ Miroslav Štěpán nařídil svým podřízeným poslední možnost, aby zabránil současnému katastrofickému stavu, a to aby přešly k policejním brutalitám. Policejní psy, pendreky, slzný plyn, obušky, obrněné transportéry vybavené vodními děly a masivní zatýkání.

Toto všechno čekalo mimo jiné právě i na mladé lidi, kteří přišli poprvé vyslovit veřejně svůj názor na aktuální společenské dění. V konečném součtu 19. ledna tedy bylo zatčeno a vyslýcháno na 280 lidí. Zatčeni byli např. Václav Havel, Alexander Vondra, Jana Petrová nebo Stanislav Pencle. 23 lidí bylo obviněných z trestného činu a 80 jich bylo stíháno za přečin. Demonstrace se konaly i v pátek a celých těchto pět dní jasně ukázalo Komunistickou vládu, jako každé jiné politické uskupení. Tedy i za porazitelné. 

Dohra Palachova týdne po Sametové revoluci

Po Sametové revoluci 17. listopadu 1989 padlo obvinění tehdejšího tajemníka bezpečnosti KSČ Miroslava Štěpána, který nařídil použít proti demonstrantům brutální prostředky. Ten byl na podzim roku 1993 za perzekuci opozice a zneužití pravomoci veřejného činitele odsouzen na tři roky do vězení.

 

Loading...
Vstupte do diskuze (37)
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Proč 17. listopad? Historik pro EZ vysvětlil, proč slavíme svobodu právě…

17.11.2019 21:57 Aktualizováno ROZHOVOR - Proč slavíme v Česku a na Slovensku porážku komunistů právě 17. listopadu? V rozhovoru…

Trapas. Babiš popletl českou a ruskou trikolóru, musel měnit kravatu

17.11.2019 21:53 Aktualizováno Premiér Andrej Babiš (ANO) při dnešních oslavách 30. výročí protestů proti komunistické totalitě…

Jsou Češi se svým životem opravdu spokojení? Nová čísla

17.11.2019 21:13 Aktualizováno Statistický úřad Eurostat zveřejnil průzkum spokojenosti občanů Evropské unie se svým životem. Z…

Jednou nacisté, podruhé StB. Může 17. listopad nastat znovu? Odpovídá…

17.11.2019 19:51 Aktualizováno ROZHOVOR - Česká republika si dnes připomíná události, které se odehrály 17. listopadu v letech…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama