Co s Romy? Mají cejch, strategie nefungují

Praha - V Senátu se v pondělí dopoledne odehrála konference, na níž se diskutovalo o problematice sociálně vyloučených komunit a lokalit a o možnostech pomoci. Poslankyně Lenka Kohoutová (ODS), která dříve pracovala v neziskové organizaci, upozornila, že existuje mnoho strategií a koncepcí, ale o vhodných zákonech se jen mluví, nikdo je nevytváří. EuroZprávy.cz byly u toho.

Zdá se, jako by se vláda probudila teprve po eskalaci problémů, demonstrací a akcích neonacistů na Šluknovsku. Tamní obyvatelé se bouří proti Romům, tvrdí, že jsou zdrojem veškerého místního zla, kradou a lidé se jich bojí. Jenže potíže nejsou jen v této lokalitě. A vláda je musí začít řešit.

Vyloučeným komunitám se věnovala i pondělní konference. Zúčastnili se jí politici, jako například Lenka Kohoutová či Ivana Řápková (ODS), která proslula tvrdými zákroky proti nepřizpůsobivým v Chomutově; přišli také zástupci občanských sdružení a iniciativ - Martin Šimáček z Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách či Ivana Nesétová ze sdružení Centrom. A nechyběli ani zástupci problematických měst - měl dorazit například starosta Košic, který za sebe poslal svou zástupkyni, dále dorazila zastupitelka z Orlové.

Úvodního slova se ujala zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková, která zhodnotila situaci mezi nepřizpůsobivými a v těchto lokalitách. Po ní promluvila poslankyně Kohoutová. Ta prohlásila, že není možné zabývat se pouze jednou vyloučenou skupinou a navíc až ve chvíli, kdy nastanou problémy.

Mezi sociálně vyloučené podle ní nepatří jen Romové, ale také invalidé, bezdomovci, děti z dětských domovů, týraní lidé, navrátilci z vězení a velmi brzy mezi ně budou patřit i senioři. "V těchto skupinách jsou bílí i černí," zdůraznila. A dodala, že v Česku neexistuje žádný program pomoci, a tak nevíme, jak se o ně postarat.

Naši společnost přirovnala ke hřišti s mantinely. Lidé se mohou sami rozhodnout, jak žít. Jestli spořádaně uvnitř hřiště, nebo jestli překročí mantinely a budou "hrát mimo zákon". "Ale když se chtějí vrátit, musíme mít záchrannou síť," apelovala na všechny.

Zároveň zkritizovala všemožné strategie, které navrhují, jak pomáhat. Je jich podle ní mnoho, skoro nikdo je nečete a použitelných je z nich jen pár bodů. Podle ní se o účinných zákonech a opatřeních nesmí jen mluvit, musí se začít vytvářet. A změnit by se mělo hlavně uvažování společnosti.

"Tito lidé mají cejch na čele," prohlásila s tím, že teprve až tento cejch přehlédneme, budeme je brát jako součást naší společnosti. Jako příklad uvedla obtížnost vzdělávání zdravotně postižených dětí - ačkoliv mají mnohé školy bezbariérové vstupy, děti se tam často nedostanou kvůli odporu rodičů. "Zdravotně postižení nemusejí mít bezbariérový přístup do škol, ale musí ho mít v našem myšlení."


Je třeba práce v terénu a hlavně prevence

Všichni diskutující se shodli, že důležitější než řešení vygradované situace jsou účinná preventivní opatření. Kateřina Vyžvaldová, odborná referentka z Ministerstva práce a sociálních věcí, vysvětlila, že ministerstvo se snaží dělat prevenci tak, aby sociálně vyloučení dokázali vstoupit na pracovní trh a udržet se na něm.

Ivana Nesétová z občanského sdružení Centrom dala jako konkrétní příklad snahu svého sdružení, jež těmto lidem zajišťuje takzvané třístupňové bydlení. Prvním stupněm je, když lidé bydlí v azylovém domě nebo v přelidněných a nevyhovujících bytech. Druhým stupněm je podnájemní smlouva, kdy se sdružení fakticky stává nájemníkem a daný člověk podnájemníkem. Sdružení tak nese značnou zodpovědnost. Třetí stupeň je chvíle, kdy se sociálně vyloučení zmohou natolik, že si pronajmou běžný byt. Mnozí se ovšem z druhého stupně opět propadají na první.

Jinou metodu má realitní společnost RPG, která podle svého ředitele Stanislava Svobody investuje stamiliony do bydlení v sociálně vyloučených lokalitách. V nich leží 6 tisíc bytů, jež spadají pod tuto společnost.

Svoboda přiznal, že Romové je ničí, likvidují nábytek, mají dluhy, jsou tam problémy s kriminalitou, drogami i bezpečností. Přesto se společnost v roce 2008 pustila do nejistého podniku. Začala do bytů investovat, jejich obyvatelé si po čase uvědomili svou příležitost a začali je svépomocí přebudovávat a zvelebovat.

Díky penězům z EU i dotacím od obcí se dříve vyloučené lokality zlepšily, mnoha lidem se zvýšil životní standard. Sama společnost do 2 759 bytů loni a letos investovala celkem 461 milionů.

Slova o smírné cestě k řešení problémů potvrdil i Kumar Vishwanathan z občanského sdružení Vzájemné soužití. Se sociálně vyloučenými pracuje a i on potvrzuje, že to jde bez represí. Stačí jim ukázat, jak mohou žít, co všechno spojenými silami dokáží i jak se mohou stát plnoprávnými členy společnosti.

Kanárské ostrovy: Sopka na La Palmě může chrlit lávu i čtvrt roku

22.09.2021 11:28 Na španělském ostrově La Palma může magma po nedělní erupci sopky podle odhadu expertů vytékat tři…

Brabec vidí posun v debatě o Turówu, sejde se s polským ministrem

24.09.2021 17:21 Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po dnešním jednání expertních týmů významný…

BIS postupovala podle sněmovní komise ohledně úkolů od Zemana v souladu se…

23.09.2021 21:22 Bezpečnostní informační služba (BIS) postupovala podle sněmovní komise pro její kontrolu ohledně…

Léto se loučí? Předpověď počasí hlásí citelné ochlazení

24.09.2021 06:30 Nadcházejících sedm dní bude teplotně proměnlivých. Zatímco víkend si ještě užijeme teplý, příští…

Velké obchody zůstanou v úterý na státní svátek zavřené

24.09.2021 12:57 Velké obchody zůstanou v úterý 28. září na státní svátek podle zákona zavřené. Lidé tak nenakoupí v…

Lidé dnes mohou na Brněnské přehradě navštívit zázemí lodní dopravy

11.09.2021 06:52 K 75. výročí zahájení lodní dopravy na Brněnské přehradě dnes připravil brněnský dopravní podnik…

Související:

Právě se děje

reklama