Zakladatel genetiky a kněz Gregor Mendel působil v Brně

Byl přírodovědcem, biologem, augustiniánským knězem německé národnosti a od roku 1868 také opatem kláštera ve Starém Brně. Johann Gregor Mendel, který se narodil před 200 lety, 20. července 1822, v rodině nepříliš zámožného německého rolníka, se ale proslavil hlavně jako zakladatel nauky o dědičnosti (genetice). Jím objevení zákonitosti se později uplatnily nejen ve šlechtitelství, ale v řadě dalších vědních oborů, zejména v medicíně.

Narodil se 20. července 1822 v Hynčicích (dnes část obce Vražné) v okrese Nový Jičín jako Johann Mendel. Matka byla Němka, otec byl napůl Čech. Jméno Gregor přijal až po vstupu do augustiniánského kláštera v Brně v roce 1843 - to už měl za sebou studium filozofie na olomoucké univerzitě, později studoval též matematiku, fyziku, chemii a botaniku na univerzitě ve Vídni.

„Údělem člověka je stálé úsilí, šlechtění síly a cvičení schopností,“ napsal v básni v době středoškolského studia v letech 1834-1840.

V tichu klášterních zdí prováděl Mendel od roku 1858 po deset let pokusy s křížením rostlin, především hrachu. Své poznatky o dědičné proměnlivosti, které shrnul do tří základních zákonů, později nazvaných Mendelovy zákony dědičnosti (o uniformitě míšenců, o štěpení znaků a o volné kombinovatelnosti vloh), publikoval v roce 1865 v časopise Brněnského přírodovědeckého spolku, ovšem bez ohlasu.

Teprve kolem roku 1900 dospěli nezávisle na sobě k témuž výsledku tři renomovaní badatelé (de Vries, Correns a Tschermak) a uznali Mendelovo prvenství. Jeho zákony se staly základem moderní genetiky a uplatnily se nejen ve šlechtitelství, ale v řadě dalších vědních oborů, zejména v medicíně.

Mendel považoval proměnlivost rostlin za doloženou skutečnost. Byl první, kdo udělal významný diagnostický převrat, když jako první nehodnotil organismus jako celek, ale rozložil ho na jednotlivé znaky. Jednotlivé znaky (například tvar zralého semene), chápal protikladně, třeba na jedné straně kulaté, na druhé hranaté jako dvě strany jedné mince. Hodnotil přenos jejich vloh. V jeho pojetí se u potomka neslévaly výchozí mateřská a otcovská buňka, ale sjednotily se vlohy pro jednotlivé znaky mateřské a otcovské rostliny. Novátorská diagnostická metoda umožnila Mendlovi vyhodnocení výsledků z křížení sedmi párů znaků u hrachu, z nichž všechna probíhala na principu dominance a recesivity protikladných znaků. Při párování protikladů při oplození využil princip komplementarity.

Podle odborníků byl introvertem, přemýšlivým vědcem, jenž byl zvyklý být sám. Na titulní stranu učebnice meteorologie z roku 1850 si poznamenal: "Kdo nedovede být sám, není ani usmířen sám se sebou."

Mendel, který se kromě jiného věnoval i křížení včel (o něm však nepsal) a meteorologii, zemřel 6. ledna 1884 v 61 letech v Brně. Rekviem v kostele dirigoval později světoznámý skladatel Leoš Janáček.

Mendelovo jméno má od roku 1995 v názvu univerzita v Brně, která je nejstarším vysokým zemědělským a lesnickým učením v českých zemích a byla založena v roce 1919.

V roce 1976 o něm režisér Jiří Bělka natočil životopisný film Strom vědění dobrého s Karlem Högerem v hlavní roli.

V průběhu června 2021 byly na brněnském ústředním hřbitově z augustiniánské hrobky exhumovány kosterní pozůstatky Gregora Mendela a tři měsíce zkoumány týmem vědců. Tento výzkum je součástí programu oslav 200. výročí Mendelova narození v roce 2022.

Související

Více souvisejících

Brno Gregor Johann Mendel

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 19 minutami

před 39 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy