Byl přírodovědcem, biologem, augustiniánským knězem německé národnosti a od roku 1868 také opatem kláštera ve Starém Brně. Johann Gregor Mendel, který se narodil před 200 lety, 20. července 1822, v rodině nepříliš zámožného německého rolníka, se ale proslavil hlavně jako zakladatel nauky o dědičnosti (genetice). Jím objevení zákonitosti se později uplatnily nejen ve šlechtitelství, ale v řadě dalších vědních oborů, zejména v medicíně.
Narodil se 20. července 1822 v Hynčicích (dnes část obce Vražné) v okrese Nový Jičín jako Johann Mendel. Matka byla Němka, otec byl napůl Čech. Jméno Gregor přijal až po vstupu do augustiniánského kláštera v Brně v roce 1843 - to už měl za sebou studium filozofie na olomoucké univerzitě, později studoval též matematiku, fyziku, chemii a botaniku na univerzitě ve Vídni.
„Údělem člověka je stálé úsilí, šlechtění síly a cvičení schopností,“ napsal v básni v době středoškolského studia v letech 1834-1840.
V tichu klášterních zdí prováděl Mendel od roku 1858 po deset let pokusy s křížením rostlin, především hrachu. Své poznatky o dědičné proměnlivosti, které shrnul do tří základních zákonů, později nazvaných Mendelovy zákony dědičnosti (o uniformitě míšenců, o štěpení znaků a o volné kombinovatelnosti vloh), publikoval v roce 1865 v časopise Brněnského přírodovědeckého spolku, ovšem bez ohlasu.
Teprve kolem roku 1900 dospěli nezávisle na sobě k témuž výsledku tři renomovaní badatelé (de Vries, Correns a Tschermak) a uznali Mendelovo prvenství. Jeho zákony se staly základem moderní genetiky a uplatnily se nejen ve šlechtitelství, ale v řadě dalších vědních oborů, zejména v medicíně.
Mendel považoval proměnlivost rostlin za doloženou skutečnost. Byl první, kdo udělal významný diagnostický převrat, když jako první nehodnotil organismus jako celek, ale rozložil ho na jednotlivé znaky. Jednotlivé znaky (například tvar zralého semene), chápal protikladně, třeba na jedné straně kulaté, na druhé hranaté jako dvě strany jedné mince. Hodnotil přenos jejich vloh. V jeho pojetí se u potomka neslévaly výchozí mateřská a otcovská buňka, ale sjednotily se vlohy pro jednotlivé znaky mateřské a otcovské rostliny. Novátorská diagnostická metoda umožnila Mendlovi vyhodnocení výsledků z křížení sedmi párů znaků u hrachu, z nichž všechna probíhala na principu dominance a recesivity protikladných znaků. Při párování protikladů při oplození využil princip komplementarity.
Podle odborníků byl introvertem, přemýšlivým vědcem, jenž byl zvyklý být sám. Na titulní stranu učebnice meteorologie z roku 1850 si poznamenal: "Kdo nedovede být sám, není ani usmířen sám se sebou."
Mendel, který se kromě jiného věnoval i křížení včel (o něm však nepsal) a meteorologii, zemřel 6. ledna 1884 v 61 letech v Brně. Rekviem v kostele dirigoval později světoznámý skladatel Leoš Janáček.
Mendelovo jméno má od roku 1995 v názvu univerzita v Brně, která je nejstarším vysokým zemědělským a lesnickým učením v českých zemích a byla založena v roce 1919.
V roce 1976 o něm režisér Jiří Bělka natočil životopisný film Strom vědění dobrého s Karlem Högerem v hlavní roli.
V průběhu června 2021 byly na brněnském ústředním hřbitově z augustiniánské hrobky exhumovány kosterní pozůstatky Gregora Mendela a tři měsíce zkoumány týmem vědců. Tento výzkum je součástí programu oslav 200. výročí Mendelova narození v roce 2022.
22. prosince 2023 14:42
AR-15. Zbraň, kterou ve čtvrtek vraždil střelec, je oblíbená u masových vrahů v USA
Související
Romové nesouhlasí se zproštěním Ukrajince v případu tragédie u brněnské přehrady
Ukrajince v případu smrti Roma u Brněnské přehrady zprostili obžaloby
Aktuálně se děje
před 7 minutami
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
před 19 minutami
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
před 39 minutami
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
před 1 hodinou
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
před 2 hodinami
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
před 2 hodinami
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
před 2 hodinami
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
před 3 hodinami
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
před 3 hodinami
I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě
před 3 hodinami
Aktuální počasí: Silný vítr doprovodí studenou frontu, platí výstraha
před 4 hodinami
Naše vojáky na Ukrajině nechceme, řekli rozhodně Poláci. Jednotky NATO taky ne
před 4 hodinami
Rusko vyslalo na Ukrajinu další rakety a drony. 26 jich armáda sestřelila
před 4 hodinami
Otevírací doba obchodů o Velikonocích. Zatím není třeba s nákupem spěchat
před 5 hodinami
Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří
před 5 hodinami
Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění
před 5 hodinami
OSN zjistila, kolik jídla lidé vyhodí do koše. Mluví o "globální tragédii"
před 6 hodinami
Už žádný Xbox a PlayStation. Putin nařídil vládě, aby vymyslela, jak vyrobit vlastní herní konzole
před 6 hodinami
Orbán má nového nepřítele. Jeho někdejší člověk odstartoval korupční kauzu ve vládních kruzích
před 6 hodinami
Princezna Kate způsobila šok i lidem ze svého okolí, zní z Británie
před 7 hodinami
Putin promluvil o napadení Česka a Polska
Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.
Zdroj: Libor Novák