Zkuste ulovit záhadná svítící oblaka

Opět je tu období, kdy můžete po západu Slunce sledovat tzv. noční svítící oblaka. Jak vypadají? Zvláštně… V kontrastu s tmavým pozadím podvečerní oblohy jako nezvykle jasné vějířovité mraky se stříbřitým zabarvením: s bílým či perleťově modrým odstínem a tu a tam i s nazlátlým okrajem.

Brno

Útvary se tvoří v nejchladnější části zemské atmosféry, ve výšce kolem osmdesáti kilometrů (tzv. mezopauza), za teploty -120 stupňů Celsia a milionkrát menším tlaku než u hladiny moře. Jde o nejméně prozkoumanou součást atmosféry: “ze spodu” se sem totiž nedostanou letadla ani balony, “ze shora” zase umělé družice. Vše, co o této části vzdušného obalu Země víme, poskytly prolétající raketové sondy, které zde ale pobývaly jen několik málo minut. Přitom tu pozorujeme celou řadu podivuhodných jevů.

Právě zde začínají zářit meteory, tedy „padající hvězdy“, které obvykle vytvářejí prachové částice uvolněné z kometárních jader. Po srážce se zemskou atmosférou – rychlostí až 71 kilometrů za sekundu – se prudce zahřejí a během krátkého okamžiku zcela vypaří. Na zemi pak sledujeme světelný doprovod zániku: meteor.

V mezosféře se pozorují také elfové a skřítci. Skřítci jsou načervenalé, svislé elektrické výboje, odehrávající se vysoko nad bouřkami v horní stratosféře a mezosféře. Elfové jsou podobné, ale slabší výboje ve tvaru svatozáře, které se objevují ještě výše.

Nejlepší období na pozorování svítících oblak začíná v červnu a končí v červenci, kdy Slunce trvale osvětluje nejvyšší vrstvy zemské atmosféry. Oblaka totiž sami nezáří, vidíme je díky rozptýlenému a odraženému světlu naší denní hvězdy. Jinak řečeno, zatímco u nás na zemi již nastala tma, z výšky několika desítek kilometrů bychom Slunce stále spatřili nad obzorem.

Původ nočních svíticích mračen je přitom docela záhadný. Pravděpodobně se jedná o mikrometrové prachové částice pokryté ledem, které se sem dostaly buď z pozemských vulkanických explozí či z kosmického prostoru v podobě pozvolna snášejících se mikrometeoritů. Není přitom vyloučeno, že se až do exploze sopky Krakatoa v roce 1883 vůbec nepozorovala.

Zve vás Hvězdárna a planetárium Brno.

Pentagon: Za výbuchy na ruské základně na Krymu může ukrajinský útok

13.08.2022 04:59 Výbuchy, které v úterý otřásly ruskou leteckou základnou Saky na okupovaném Krymu, způsobil…

Ruská armáda prý obsadila obec Pisky na východě Ukrajiny, Kyjev to popřel

13.08.2022 19:12 Moskva tvrdí, že získala plnou kontrolu nad důležitou obcí Pisky na východě Ukrajiny. Informaci…

Napadený Rushdie je na dýchacím přístroji, možná přijde o oko. Útočník byl…

13.08.2022 21:33 Britský spisovatel Salman Rushdie je po pátečním útoku spáchaném mužem libanonského původu…

Pokud Fiala neodvolá Rakušana, chce Babiš hlasovat o nedůvěře

13.08.2022 11:47 Pokud premiér Petr Fiala (ODS) neodvolá ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) kvůli kontaktům…

Dálnici D1 u Hulína ve směru na Přerov uzavřela nehoda osobních aut

13.08.2022 21:39 Zhruba na čtyři hodiny zkomplikovala dnes provoz na dálnici D1 u Hulína na Kroměřížsku nehoda dvou…

Vlétl vám do bytu netopýr? Experti radí, jak postupovat

03.08.2022 12:59 Pokud vletí do bytu netopýři, potřebují zpravidla jen trochu lidské pomoci, aby zvládli sami…

Zvířata v pražské zoo se během vlny veder mohou ochlazovat koupelí nebo…

21.07.2022 15:46 Zvířata v pražské zoologické zahradě se během vlny veder mohou ochlazovat pomocí mlžítek nebo…

Zakladatel genetiky a kněz Gregor Mendel působil v Brně

17.07.2022 06:28 Byl přírodovědcem, biologem, augustiniánským knězem německé národnosti a od roku 1868 také opatem…

Večer nastane superúplněk, největší v letošním roce

13.07.2022 02:45 Dnes večer nastane superúplněk, pohledově bude Měsíc největší v letošním roce. Superúplněk je jev,…

Podívejte se na Slunce. Hned teď v Brně

12.07.2022 13:07 Na Kraví hoře Hvězdárna a planetárium Brno vystavuje Heliosféru, ultrafialový model Slunce. Podívat…

Související:

Právě se děje

reklama