Příští sčítání už by nemuselo být plošné, naznačil předseda ČSÚ

Český statistický úřad (ČSÚ) by rád směřoval k tomu, aby se do příštího sčítání lidu už nemuseli zapojovat všichni obyvatelé. Po skončení cenzu chce zahájit debatu o tom, jaké kroky je v Česku k dosažení tohoto cíle nutné podniknout. Na dotaz ČTK to dnes řekl předseda ČSÚ Marek Rojíček.

Příští sčítání by se podle plánu mělo konat v roce 2031. V řadě zemí statistici už teď získávají potřebné údaje z registrů a ptají se jen vybraného vzorku lidí. Podle Rojíčka je toho možné dosáhnout do deseti let i v Česku.

"Určitě naší snahou bude směřovat k tomu - nejsme ale schopni to garantovat, aby bylo možné sčítání udělat nějakou ´šetrnější formou´ vzhledem k občanům. Máme před sebou řadu let... Chceme nepochybně otevřít tu debatu, kam chceme směřovat v porovnání s jinými zeměmi. Chceme otevřít debatu, co je potřeba udělat, abychom se plošnému cenzu vyhnuli," uvedl Rojíček. Dodal, že většina zemí je na tom podobně jako ČR. Třeba Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Nizozemsko, Slovinsko či Rakousko ale využívají své registry a dotazují se jen tisícovek lidí.

Takto chtěl ČSÚ postupovat původně už při letošním sčítání. Posuzoval kvůli tomu 37 registrů. Chyběly mu v nich údaje o rodinách, domácnostech, dosaženém vzdělání či zaměstnání. Nebyly rovněž detailní za jednotlivá území. Vláda tak v lednu 2018 souhlasila s tím, že cenzus bude opět plošný a zapojit se do něj musí všichni obyvatelé. Těch má Česko 10,7 milionu. Ve srovnání s rokem 2011 teď ale vyplňují zhruba polovinu údajů.

"Ten hlavní problém, abychom se vyhnuli tomu plošnému sčítání ve formě dotazování od občanů, je vlastně neexistence registru bytů," řekl Rojíček. Podle něj informace v registrech také nejsou kompletní za celou populaci a analýza ukazuje i řadu dalších chyb. "Vidíme, že je nějaký pokrok, že je nějaký trend k budování informačních systémů. Vidíme, že v horizontu deseti let je ČR schopná dostat se do stavu, kdy budou registry plně využitelné. Velký otazník visí nad registrem bytů, zda by vznikl, na jaké bázi by se zrodil," míní šéf ČSÚ. Podle něj ČSÚ už ale podnikl kroky k modernizaci cenzu, kdy je možné do informačního sčítacího systému "nalévat" bezpečně data z registrů.

Rojíček označil nynější sčítání za velký test digitalizace v Česku. Podle něj dosavadní problémy odrážejí současný stav. Sčítání začalo 27. března a potrvá do 11. května. Start provázely potíže a on-line systém se musel hned první den zhruba na deset hodin vypnout. Po zahájení cenzu se také zjistilo, že se elektronicky nemohou sečíst lidé nad 85 let. Většina z nich totiž nemá digitalizované občanské průkazy. Přijala se proto náprava. Nyní sčítací systém podle ČSÚ funguje plynule. Ti, kteří odeslali své údaje elektronicky, chválí jednoduchost formulářů.

Související

Peníze, ilustrační fotografie.

Průměrná mzda loni vzrostla o tři tisíce korun. Reálně se však snížila

Průměrná mzda činila v loňském roce 43 341 korun, v meziročním srovnání byla o více než tři tisíce korun vyšší. Reálně se však snížila o téměř tři procenta kvůli zvýšení spotřebitelských cen. Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku vzrostla průměrná mzda o 6,3 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). 

Více souvisejících

Český statistický úřad Sčítání lidu

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 56 minutami

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Známe volební čísla pro eurovolby. O 21 mandátů usiluje 30 subjektů

Strany kandidující v červnových volbách do Evropského parlamentu už vědí, jakými čísly budou označeny hlasovací lístky. Čísla v úterý odhalilo ministerstvo vnitra. O přinejmenším jeden z 21 mandátů usilují rovné tři desítky uskupení. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy