Čeští vědci zřejmě objevili klíč k časné diagnóze Alzheimera

Praha - Alzheimerova choroba je označována za mor 21. století a lék zatím neexistuje. Možná se to ale brzy změní. Čeští vědci zřejmě objevili klíč k časné diagnóze této zákeřné nemoci a možná i naznačili cestu k objevu léku. Informoval o tom Aleš Bartoš z Národního ústavu duševního zdraví/Psychiatrického centra Praha, šéf výzkumného týmu, v němž jsou také odborníci z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Přidejte svůj názor

Ilustrační fotografie

Při Alzheimerově nemoci se do mozku ukládají špatně svinuté či poškozené bílkoviny beta-amyloid a tau protein. V poškozené formě zanášejí mozek a ničí ho. Tau protein a další bílkovina neurofilamenta tvoří kostru nervové buňky. Pokud je kostra poškozena, nervová buňka se může rozpadnout.

Ve světě se pokusně očkovaly myši proti beta-amyloidu, jejich mozek se od nánosů vyčistil. U lidí postup nezabral.

Český vědecký tým se proto zaměřil na tau protein a neurofilamenty. Pět let zjišťoval rozdíly v imunologické situaci u 80 dobrovolníků rozdělených do čtyř skupin: zdravých seniorů, seniorů se zánětlivými nemocemi nervové soustavy, pacientů s Alzheimerem a pacientů s jinými formami demence.

Ukázalo se, že množství protilátek proti tau proteinu a neurofilamentům v krvi i mozkomíšním moku celkově bylo u zdravých lidí vyššího věku a pacientů s Alzheimerovou chorobou zhruba stejné. Když se vědci zaměřili na určitou část protilátek, a to na přímo lokálně vytvořené v blízkosti nervové soustavy, zjistili, že u pacientů s Alzheimerovou chorobou je množství významně vyšší než u ostatních. Zvýšené protilátky mohou souviset se zvýšenými nánosy špatně svinutých bílkovin a rozpadem nervových buněk, a tedy jejich páteřních bílkovin tau proteinu a neurofilament.

Vědci očekávali, že podobná imunologická reakce nastane i u pacientů s jinými formami demence a že se tělo bude bránit protilátkami na zvýšenou hladinu tau proteinu a neurofilament z rozpadlých buněk stejně jako v případě Alzheimerovy nemoci. Jenže tomu tak nebylo, a to ani u Creuzfeldt-Jacobovy nemoci, lidské varianty nemoci šílených krav. U této nemoci rozpad buněk je rychlejší, prudce stoupá množství bílkovin tau proteinu a neurofilament v mozkomíšním moku, přesto nebyly protilátky zvýšené. Tuto skutečnost nepopsal podle Bartoše dosud nikdo na světě.

Psali jsme:  

V laboratoři biochemie a patofyziologie mozku Národního ústavu duševního zdraví plánuje Bartošův tým poznatky ověřit.

Pro vytvoření českých norem neuropsychologických testů se nyní hledají dobrovolníci. Potřeba jsou zdraví muži nad 50 let věku a zdraví muži i ženy nad 85 let. Výzkum zohledňuje i socioekonomický status a vzdělání. Nedostatek je dobrovolníků s nižším vzděláním.

Zájemci o zařazení do studie musejí užívat češtinu jako svůj mateřský jazyk a být neurologicky i psychicky zdraví. Nesmějí mít pocit porušené paměti. Vyšetření trvá jednu až dvě hodiny, provedou ho odborníci ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Objednat se lze na telefonu 267 162 344 se záznamníkem nebo mailem adcentrum12@gmail.com.

Hlavním příznakem Alzheimerovy choroby je porucha paměti. Na počátku onemocnění je přítomna zapomnětlivost, člověk stále něco hledá, dává věci na nesprávná místa (peněženku do lednice apod.). Může si detailně vybavovat věci z dávné minulosti, a přitom si nepamatuje, co se stalo před chvílí, co měl k obědu apod. Stále se ptá na stejné věci nebo stejné věci dokola opakuje. Rozvíjejí se poruchy řeči, nemocný si nemůže vybavit názvy jednotlivých předmětů, pojmenovává je opisem („to, jak se z toho pije", „to, jak se tím píše"). Řeč je obsahově chudá, věty ztrácejí svůj smysl. Nemocný ztrácí schopnost abstraktního myšlení, ztrácí úsudek, není schopen řešit ani banální úkoly.

Přestává se orientovat v čase, neví, jaký je den, může se ztratit i na dobře známých místech. Netěší ho dál činnosti, které mu dříve potěšení skýtaly. Mění se jeho osobnost, chování. U části nemocných se rozvíjejí poruchy chování ve smyslu bloudění, neklidu, někdy dokonce agresivity. Tyto poruchy jsou dány především nepochopením situace či strachem z „neznáma". Alzheimerova choroba narušuje i schopnost konat běžné denní aktivity. Obsluhovat běžné domácí přístroje či dokonce telefon se může stát nezvládnutelným problémem. V počátečních stádiích nemoci může nemocný dobře fungovat ve známém prostředí, zaběhlém rutinním životě. Příznaky se často „demaskují" při určité zátěži či změně (ztráta partnera, hospitalizace apod.).

Alzheimerova choroba je progresivní onemocnění. To znamená, že její příznaky se neustále zhoršují. Na začátku je nemocný ještě schopen postarat se sám o sebe jen s mírnou pomocí při řešení obtížnějších úkolů (řešení finančních záležitostí apod.). S rozvojem nemoci však ubývá činností, které je nemocný schopen zvládnout sám, bez cizí pomoci. V nejtěžším stádiu Alzheimerovy choroby již není schopen se ani samostatně najíst, neudržuje hygienické návyky, může se pomočovat. Stává se zcela závislým na péči okolí, informuje gerontologie.cz.

Vstupte do diskuze
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Chřipka letos zabila už 31 Čechů, epidemie pozvolna opadá

15.02.2019 17:42 Aktualizováno Lidí s akutními nemocemi dýchacích cest v Česku za uplynulý týden mírně ubylo. Lékaři nahlásili…

Peklo u Jílkové: Výkaly, moč a hliník ve vakcínách! Odpůrci a zastánci…

15.02.2019 01:02 V ČR se rozmohla epidemie spalniček, které mohou způsobovat závažná poškození mozku a v některých…

Lékárnám chybí některé nenahraditelné léky

14.02.2019 17:52 V lednu chybělo podle České lékárnické komory (ČLnK) v českých lékárnách 15 nenahraditelných léků,…

VZP otočila. Těžce nemocné ženě hodlá hradit konopí, spor trval téměř tři…

14.02.2019 11:16 Aktualizováno Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) chce vyhovět pacientce s roztroušenou sklerózou, která v…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama
reklama