ÚS zrušil část zákona o nemocenské. Přijde vlna žalob?

Brno - Lidé se nově mohou obracet na soudy kvůli výplatě dávek nemocenského po uplynutí podpůrčí doby. Ústavní soud (ÚS) dnes totiž zrušil část zákona o nemocenském pojištění, která soudní přezkum úředního rozhodnutí znemožňovala.

Přidejte svůj názor

Ilustrační foto

"Došlo k omezení práva na přístup k soudu, který zaručuje Listina základních práv a svobod, a to i v případě, že se to týká hospodářských, sociálních nebo kulturních práv," řekl novinářům soudce zpravodaj Jan Filip. Soudních sporů ale podle něj mnoho nebude, jde spíše o výjimečné situace.

Dosud byla praxe taková, že soudy rozhodnutí úředníků o výplatě nemocenského revidovat nemohly, a žaloby proto odmítaly. Vláda se ve vyjádření určeném ústavním soudcům vyslovila pro zachování sporného ustanovení zákona.

NSS ale poukazoval na to, že rozhodnutí o výplatě nemocenského po uplynutí podpůrčí doby se dotýká základních práv, konkrétně práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci. Proto by nemělo být ze soudního přezkumu vyloučeno, což nyní potvrdil také ÚS.

"Podle aktuální právní úpravy je rozhodnutí o výplatě nemocenského po uplynutí podpůrčí doby vyloučeno ze soudního přezkumu. Po uplynutí podpůrčí se totiž nemocenské vyplácí na základě žádosti pojištěnce po dobu stanovenou v rozhodnutí orgánu nemocenského pojištění, pokud lze očekávat, že pojištěnec v krátké době (nejdéle do 350 dnů) nabude pracovní schopnost. Proti takovému rozhodnutí lze podat odvolání ve správním řízení, ale soudní přezkum je ze zákona vyloučen," píše se na webu Ústavního soudu.

"Ústavní soud návrhu vyhověl a napadenou část zákona o nemocenském pojištění zrušil. Dovodil totiž, že týká-li rozhodnutí orgánu veřejné správy některého základního práva, lze mít za to, že zákonodárcem stanovená nemožnost uplatnění těchto záruk je protiústavní. Bez procesních garancí uplatňování základních práv, jak poznamenává Ústavní soud, by totiž nebylo možné poskytnout jednotlivci ochranu proti nezákonným rozhodnutím orgánů veřejné správy," stojí v rozhodnutí.

Nárok na nemocenské má člověk od 15. dne pracovní neschopnosti. Do té doby mu zaměstnavatel poskytuje náhradu mzdy podle zákoníku práce. Podpůrčí doba nemocenského pak trvá nejdéle 380 kalendářních dnů od vzniku pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény.

Poté se nemocenské vyplácí na žádost pojištěnce, o které úředníci rozhodují na základě vyjádření lékaře. Výplata dávky se prodlužuje tehdy, pokud lze očekávat, že pojištěnec v krátké době, nejdéle však za 350 kalendářních dnů, nabude pracovní schopnost. Jinak připadá v úvahu invalidní důchod.

Vstupte do diskuze
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Nedostatek zubařů v Česku? Kdepak, problém je jinde. Vojtěch už navrhl…

20.03.2019 16:03 Zdravotní pojišťovny by podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) měly preferovat…

Třetinu případů tuberkulózy v ČR tvoří cizinci. Přispěly i neshody kolem…

20.03.2019 15:50 Počet případů tuberkulózy v Česku klesl za posledních deset let o polovinu, přesto řeší čeští…

Má váš praktický lékař spíš zavřeno než otevřeno? Od května by se to mohlo…

20.03.2019 13:02 Aktualizováno Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) chce navýšit platby pro praktické lékaře, kteří budou mít…

Brexit dopadne na české zdravotnictví. Kliniky ztratí pacienty

17.03.2019 17:22 Britové často míří do Česka za umělým oplodněním nebo plastickou chirurgií. Některé kliniky…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama
reklama