Část lidí kvůli koronaviru přestává kouřit, má strach o zdraví

Na odborníky se v posledním roce obracejí lidé, kteří chtějí kvůli pandemii koronaviru přestat kouřit. Obávají se toho, že by kvůli kouření mohli mít těžký průběh covidu-19. S covidem souvisí někdy i snaha přestat z finančních důvodů. Někteří kuřáci přišli o práci a výdaje za cigarety už jsou pro ně neúnosné.

Je jich více než těch, kteří se ke kouření kvůli stresu či situaci kolem pandemie vrátili. V rozhovoru s ČTK to řekla Eva Králíková z 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (1. LF UK a VFN).

Některé průzkumy z poslední doby uvádějí, že Češi kvůli situaci kolem pandemie koronaviru více kouří. Podle lékařky, která se celý svůj profesní život věnuje léčbě závislosti na tabáku, jsou ale i tací, kteří naopak chtějí s kouřením přestat. "Menší část pacientů k nám přichází s tím, že se ke kouření vrátili kvůli stresu, lockdownu a situaci kolem koronaviru. Ale mnohem víc jich chodí proto, že chtějí kvůli koronaviru přestat," řekla ČTK Králíková, která vyučuje na Ústavu hygieny a epidemiologie 1. LF UK a zároveň působí v Centru pro závislé na tabáku 1. LF UK a VFN na poliklinice na Karlově náměstí v Praze.

Pomoc lékařů vyhledávají především lidé, kteří mají velkou motivaci přestat. Důvody jsou podle lékařky zdravotní, protože kuřáci mají větší pravděpodobnost vážnějšího průběhu nemoci covid-19, i finanční. Část lidí přišla kvůli pandemii o práci, a tak chtějí ušetřit. Nejlevnější krabička cigaret v současnosti vyjde na 100 korun, při spotřebě jedné krabičky denně tak ušetří 3000 korun měsíčně.

Podle Králíkové je kouření příčinou každého šestého úmrtí v Česku. Kromě vyššího rizika infarktu či mrtvice nebo nádorových onemocnění kouření podle lékařky dvojnásobně zvyšuje riziko, že člověk bude mít cukrovku, způsobuje také záněty a zhoršuje imunitu. "Po jakékoliv operaci se rána pomaleji hojí, kuřáci musejí být častěji znovu operováni. Průměrná doba hospitalizace je u nich po jakékoli operaci o dva dny delší než u nekuřáků," uvedla Králíková.

Problémem jsou podle Králíkové také ekonomické dopady kouření. Roční výdaje státu, které zahrnují nejen náklady na zdravotní péči, ale třeba i to, že kuřáci jsou oproti nekuřákům kratší dobu ekonomicky aktivní, odborníci odhadují na více než 100 miliard korun. Výběr daní z tabáku tyto náklady nepokrývá. Kouření rovněž snižuje účinnost některých léků. U cytostatik, která se používají k léčbě nádorů, v některých případech až o 40 procent, u drahé biologické léčby někdy dokonce až o polovinu. Dehtové látky, které vznikají při hoření, totiž urychlují vylučování léků z těla. Za tuto léčbu pojišťovny přitom vydají miliardy korun ročně. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny je sice ukončení kouření základní podmínkou pro úhradu biologické léčby v některých diagnózách, pojišťovny podle ní ale nemají oprávnění ani nástroje k evidenci kuřáků.

Kuřáků v ČR podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v posledních letech ubývá. Pravidelně či aspoň příležitostně si podle SZÚ zapálí cigaretu méně než čtvrtina starších 15 let. Část lidí ale přechází na alternativy klasických cigaret. Problém vidí lékařka především u zahřívání tabáku, při kterém vzniká více toxických látek, které kuřák vdechuje, než je v aerosolu elektronických cigaret. "Tyto výrobky jsou prezentované hlavně na sociálních sítích jako zdravý životní styl, to ale rozhodně nejsou. Kromě zdravotního rizika je tu navíc i otázka závislosti," uvedla Králíková. Z praxe zná mnohé případy pacientů, kteří přešli z klasických cigaret na zahřívaný tabák a popisují větší problém s ním přestat. Méně škodlivé jsou podle ní elektronické cigarety, ze kterých kuřák vdechuje aerosol vznikající při zahřívání tekutiny, nikoli tabáku. "Jejich riziko je opravdu minimální v porovnání s kouřením. Jejich konzument vdechne méně než pět procent toxických látek v porovnání s kuřákem," konstatovala Králíková.

Ke snížení kouření v populaci by podle Králíkové pomohla vyšší cena cigaret, omezení prodeje cigaret pouze na trafiky a také zavedení jednotného vzhledu krabiček, kdy by měly všechny stejnou barvu, stejné písmo a krabičce by dominoval obrázek zdravotního varování.

Související

Kouření, ilustrační fotografie

Téměř čtvrtina Čechů je závislá na tabáku, alkohol často pije 16 procent lidí

V populaci České republiky bylo v roce 2022 celkem 24,4 % kuřáků různých druhů tabákových výrobků. Významně přibývá uživatelů elektronických cigaret a nikotinových sáčků. Zejména mladí od 15 let častěji sahají po alternativách, aniž by před tím kouřili klasické cigarety. Co se týká alkoholu, v mezinárodním měřítku zůstává Česká republika mezi zeměmi s velmi vysokou spotřebou. Vyplývá to z výsledků reprezentativního šetření o užívání tabáku a alkoholu v rámci České republiky (NAUTA), které každoročně uveřejňuje Státní zdravotní ústav u příležitosti Světového dne bez tabáku. Ten vyhlašuje Světová zdravotnická organizace  již od roku 1987 a připadá na 31. května. Vyplývá to z tiskové zprávy Státního zdravotního ústavu.

Více souvisejících

Kouření cigarety Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 43 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Už žádný Xbox a PlayStation. Putin nařídil vládě, aby vymyslela, jak vyrobit vlastní herní konzole

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu nařídil ruské vládě, aby hledala způsoby podpory výroby domácích herních konzolí, informuje ruská státní tisková agentura TASS. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy