V posledních šesti letech před epidemií covidu-19 zdravotníci a pacienti hlásili zhruba 700 až 1200 podezření na nežádoucí účinky vakcín za rok, nejvíc u očkovacích látek aplikovaných dětem. Vyplývá to ze zpravodajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), který nežádoucí účinky léků eviduje.
U současných vakcín proti covidu bylo od začátku očkování evidováno již přes 8300 podezření. Dostalo je však více než šest milionů lidí, tedy mnohonásobně více než jiné vakcíny, navíc jako nové léčivo se také podrobněji sledují.
Od dubna 2020 mají lidé díky novému zákonu možnost žádat o odškodnění zvlášť závažné újmy po povinném očkování, což platí i pro očkování proti covidu-19. Na začátku letošního září Nejvyšší soud (NS) otevřel cestu ke stejnému nároku už od roku 2014. Do té doby nesl odpovědnost podle občanského zákoníku poskytovatel zdravotních služeb. Nový zákon o odškodnění je reakcí na nález Ústavního soudu z roku 2015. V případech, které uzná odborná komise ministerstva, stát hradí i bolestné, duševní útrapy blízkých či ztrátu na výdělku.
Ministerstvo odhaduje, že půjde asi o deset případů za rok. "Přesto, že případů újmy způsobené povinným očkováním je minimum, nelze je zcela vyloučit. Odškodnění by také mohlo otupit hrany a přinést záruky těm, kteří se očkování obávají," uvedl k tomu tehdy ministr Adam Vojtěch (za ANO). V posledních letech se totiž objevují případy rodičů, kteří odmítají své děti nechat očkovat.
NS se zabýval případem dítěte, kterému se po očkování vakcínou proti záškrtu, tetanu a černému kašli objevila obrna lícního nervu, ochrnutá tvář mu brání dovírat oko a vadí při jídle a vyslovování. Rodina původně odškodnění nevysoudila a nárok odmítlo i ministerstvo, nyní se jím musí soudy znovu zabývat.
V Česku jsou děti povinně očkovány proti devíti nemocem - záškrtu, tetanu, dávivému kašli, invazivnímu onemocnění vyvolanému původcem Haemophilus influenzae b, přenosné dětské obrně a virové hepatitidě B, spalničkám, zarděnkám a příušnicím.
"V ČR se ročně rodí přes 100.000 dětí. To znamená, že se každý rok aplikuje přibližně 400.000 dávek hexavakcíny a 200.000 dávek vakcíny proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím dětem do tří let věku plus další vakcíny podané dětem a dospělým," píše SÚKL v pravidelných zpravodajích.
Zdravotníci a očkovaní nebo jejich rodiče hlásí SÚKLu stovky až 1100 podezření na nežádoucích účinků za rok, počty postupně klesají. Naprostá většina hlášených reakcí jsou podle SÚKL ty, které výrobce označil jako očekávatelné. Nejčastější jsou lokální reakce v místě vpichu, jako závažné se ale hodnotí téměř všechny účinky. Závažné a neočekávané musí zdravotníci hlásit ze zákona.
Hlásit mohou i pacienti. Jejich podezření se ale lékový ústav snaží ověřit také u očkujícího lékaře, z různých důvodů se to ale daří málo. "Lékař se může domnívat, že podání přípravku a reakce spolu nesouvisí, či pacienta v průběhu reakce neviděl, takže nemůže potvrdit, že k reakci došlo," napsal ústav. Často se ale jen pracovníkům SÚKL ani nepodaří lékaře zastihnout, někdy hlásící rodiče na lékaře odmítají uvést kontakt.
Od roku 2015 jsou nejčastěji hlášená podezření na nežádoucí účinky u takzvané hexavaxíny, tvoří zhruba pětinu až třetinu všech hlášených. Podle očkovacího kalendáře pro děti se jí očkují tři dávky, ve dvou a čtyřech měsících a zhruba v roce věku dítěte. Nejvíc jsou hlášené lokální reakce jako otok, začervenání, bolest nebo ztvrdnutí v místě vpichu, častá je také zvýšená teplota nebo horečka a plačtivost.
SÚKL každoročně v hlášeních zmiňuje také podezření na narušený psychomotorický vývoj dítěte. Ve sledovaných letech jich bylo většinou mezi dvěma a čtyřmi desítkami. V posledních letech je častěji hlásí rodiče než lékaři, SÚKL navíc podotýká, že tento účinek hlásí lidé ze zemí v EU ve vyšší míře jen v Česku.
"Zda existuje možná kauzální souvislost s očkováním, zda naopak určitý počet dětí prochází během raného vývoje přechodnou fází regresu bez jakéhokoli vztahu k očkování, či zda jsou příčiny hlášených reakci jiné, je v současné době zcela nejasné," uvedl k tomu SÚKL.
Druhý či třetí největší počet hlášení se týká MMR vakcíny proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. Každoročně se SÚKL zabývá také několika hlášeními, která ji spojují s rozvojem autismu. "Příčinou pozorované časové souvislosti je s největší pravděpodobností skutečnost, že vakcinace proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím je podávána právě ve věku, ve kterém se často projevují první příznaky autismu," uvedl SÚKL.
První dávka se aplikuje mezi třináctým a osmnáctým měsícem věku, druhá mezi pátým a šestým rokem. V materiálech SÚKL také připomněl, že spojitost mezi MMR vakcínami a autismem byla vědci opakovaně vyvrácená, naposledy v roce 2015 velkou studií na 95.000 dětí v USA.
Data o hlášených nežádoucích účincích za rok 2020 zatím SÚKL nezveřejnil, pravidelně ale letos publikuje data o podezřeních souvisejících s vakcínami proti covidu-19. Do 21. září bylo nahlášeno přes 8300 možných nežádoucích účinků. Nejčastější jsou to horečka, únava, zimnice, malátnost nebo reakce v místě vpichu jako teplo, svědění, modřina, dále bolest hlavy, třes, mdloba či ospalost. V časovém období po očkování zemřelo 113 osob, případnou souvislost SÚKL dál prověřuje.
Související
Ministerstvo shání další vakcíny proti černému kašli. Zájem je extrémní
Muž se nechal naočkovat proti covidu. Celkem 217krát
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
před 49 minutami
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
před 1 hodinou
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
před 2 hodinami
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
před 2 hodinami
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
před 3 hodinami
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
před 3 hodinami
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
před 3 hodinami
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
před 4 hodinami
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
před 5 hodinami
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
před 6 hodinami
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
před 6 hodinami
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
před 6 hodinami
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
před 6 hodinami
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
před 7 hodinami
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
před 8 hodinami
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
před 8 hodinami
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
před 9 hodinami
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
před 9 hodinami
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
před 9 hodinami
I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě
Vědci z novozélandského Národního institutu pro výzkum vody a atmosféry (NIWA) varují, že novozélandské ledovce tají stále rychleji. Odkazují se na nedávný letecký průzkum nazvaný "sněžná čára", který se konal v novozélandských horách.
Zdroj: Libor Novák