Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD) má už 100.000 dobrovolníků, kteří jsou připraveni darovat vážně nemocným pacientům své krvetvorné buňky. Jubilejního potenciálního dárce, třiadvacetiletého Václava Kalluse, zapsal registr dnes při náboru ve Starém Městě na Uherskohradišťsku.
Nábor byl součástí celorepublikové akce Čechy, Morava a Slezsko - vstupuje celé Česko, kterou ČNRDD oslavuje Světový den dárců kostní dřeně. ČTK o tom informovala mluvčí registru Klára Conková.
O náboru se student práv a filozofie dozvěděl díky příspěvku na facebooku. "Jsem z (Uherského) Hradiště, mám to sem do Starého Města kousek, tak nebylo nad čím váhat. Vím, že šance, že budu reálně darovat, je poměrně malá. Každopádně proto také je důležité, aby se přihlásilo co nejvíc lidí, aby ten vzorek byl co největší, aby bylo z čeho vybírat," řekl dnes ČTK Kallus.
Při náboru do registru absolvoval stěry z dutiny ústní, vyplnit musel také dotazník. "Se spoustou lidí, co už jsou členy nebo co už vstoupili dříve, jsme se o tom často bavili. Může to zachránit život, takže to smysl určitě má," uvedl Kallus. Spolu s ním se do registru zapsali i další dobrovolníci. Tyčinky s jejich DNA, ze které lékaři mohou určit míru shody s pacientem, poputují do centra ČNRDD v Brně, kde je zanesou do databáze. Nově zapsaní budou nemocným lidem k dispozici do 60 let, nebo dokud jim to dovolí vlastní zdravotní stav.
Český národní registr dárců dřeně vznikl v roce 1992. Od založení umožnil transplantaci 1784 nemocným, z toho asi 20 procent tvořily děti. Jen loni se do registru zapsalo rekordních 10.845 dobrovolníků a 50 dárců své krvetvorné buňky darovalo. "Magické číslo 100.000 registrovaných dárců představuje zhruba polovinu naší cesty ke splnění letitého snu, totiž, aby většina českých pacientů nalezla svého dárce u nás a nemuseli jsme je hledat v zahraničí" uvedl vedoucí lékař ČNRDD a primář hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice v Plzni Pavel Jindra.
Nyní je podle zástupců registru každoročně pouze 15 až 20 procent nepříbuzenských transplantací v Česku prováděno s dárcem z českého registru, takzvaným národním dárcem. Pro zbývající pacienty se musejí krvetvorné buňky vozit ze zahraničí. Podle Jindry je hlavním cílem registru podíl zvýšit, byť je dnes mnohem příznivější než v jiných vyspělých zemích. Jmenoval například Rakousko s šesti procenty transplantací s národním dárcem, Francii a Nizozemsko s osmi procenty a Švýcarsko, Belgii nebo Dánsko pouze s asi třemi procenty. "Transplantovat českého pacienta s dárcem ze zahraničí je nejenom dražší, ale i organizačně a časově náročnější, zvláště v současné době omezeného cestování kvůli protipandemickým opatřením. Přitom pro úspěšnost transplantace je její včasné provedení zásadní," doplnil Jindra
Záměrem ČNRDD je posunout podíl českých pacientů transplantovaných s lokálním dárcem alespoň na čtvrtinu, případně třetinu. Česká republika by se tím přiblížila státům jako je Španělsko s 24 procenty transplantací s národním dárcem, USA s 49 procenty nebo Německo se 74 procenty.
Související
Darujte kostní dřeň: Do českého registru se přihlásilo již 60 tisíc lidí
Český národní registr dárců dřeně , Zdravotnictví , život , Zlínský kraj
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Jaderné zbraně se přesunou na orbitu? Rusko vetovalo rezoluci o zastavení zbrojení ve vesmíru
před 54 minutami
Ministryně Langšádlová se rozhodla podat demisi
před 58 minutami
Masivní bezpečnostní operace, zákaz letadel, vzdušné taxíky. Francie se chystá na olympiádu
před 2 hodinami
Víkendové počasí: Konec zimy a návrat jara. Meteorologové slibují příjemné teploty
Aktualizováno včera
Vláda schválila novelu zákona o zbraních, která reaguje na střelbu na FF UK
včera
Hamás zveřejnil video rukojmí, na důkaz, že přežil zranění ze 7. října
včera
Hamás ukázal jednoho z rukojmích. Izrael je chce v Rafáhu všechny osvobodit
včera
Putinův sluha Lukašenko: Nikdy jsme si nežili tak dobře, jako nyní
včera
Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně
včera
RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu
včera
Rusko a Ukrajina si vymění 48 vysídlených děti
včera
Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.
včera
Tragická Rallye Šumava: Česko sbírá peníze na pohřeb zesnulé Aleny Krejčíkové. Co měla, investovala do auta
včera
Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO
včera
WHO ocenila přínos očkování v posledních 50 letech. Zachránilo miliony životů
včera
Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný
včera
Šojgu ztrácí vliv v Kremlu? Zatčení jeho náměstka něco signalizuje
Aktualizováno včera
Izrael dá brzy zelenou ofenzivě do Rafáhu. Satelitní snímky odhalily přípravy
včera
Joe Biden učinil rozhodnutí v rámci americké pomoci Ukrajině
včera
V ruském zajetí: Psi žijí lépe. Ztratil jsem jakoukoli naději a vůli žít
Ukrajinský voják přezdívaný „Niemachny“, který strávil 13 měsíců v ruském zajetí, promluvil o tom, co všechno prožil, když padl do zajetí po bojích o Azovstal v Mariupolu. „V kasárnách nás bylo hodně. Byla tam dvě patra a asi půl stovky plus-minus lidí. Spali jsme vlastně na sobě, na podlaze,“ vzpomíná. A dodává hned na začátku „Rusové se snažili přimět Ukrajince střílet do vlastních zajatců.“
Zdroj: Radek Novotný