Covid-19 poškozuje plíce, mozek i srdce, shodují se odborníci z ČR i ze světa

Onemocnění COVID-19 je považováno především za respirační onemocnění. SARS-CoV-2 ale ovlivňuje více orgánových systémů včetně kardiovaskulárního či centrálního nervového systému (CNS), nová studie z Univerzity Yale potvrdila, že se infekce může dostat také do mozku. Podle českého infektologa Ladislava Machala, který se obává dlouhodobých následků viru, to není žádné překvapení.

Příznaky poškození centrálního nervového systému bývají prakticky u všech virových onemocnění, uvedl Machala v rozhovoru pro Český rozhlas. „To, že máme zvýšenou teplotu a bolí nás hlava, to je příznak vlastně vlivu té infekce na jeho funkci a viry mohou poškodit mozek různými způsoby,“ vysvětluje infektolog. Příkladem invence nervových buněk je virus klíšťového zánětu mozkových blan, který je v České republice poměrně častým onemocněním, nebo plané neštovice, které mohou obranyschopnost zamířit na tkáně a imunitní reakce je poškodí.

Podle slov Machaly jsou u covidu-19 největším problémem plíce. „Když budete mít málo kyslíku, okamžitě se to projeví na funkci mozku,“ ujasňuje. V akutním stádiu infekce se může vir dostat až do mozku, podle slov Machaly je to především kvůli schopnosti viru navodit trombózu malých žilních cév, ale jaký dopad má na mozek se podle slov Machaly teprve uvidí. „Každá porucha prokrvení, třeba toho v mozku, se okamžitě projeví a já bych se obával těch pozdních následků, protože ty uvidíme až s odstupem několika měsíců, popřípadě let,“ uvedl.

Kolik lidí bude mít dlouhodobé následky po prodělání covid-19, není podle infektologa zatím jasné. Uvedl, že stále nevíme, jaký podíl populace prodělá nákazu bezpříznakově a jaký je průřez celou populací. „Pacienti s dlouhodobými následky se objevují a s tím, jak bude pandemie pokračovat se budou stále objevovat,“ míní Machala, který se domnívá, že mozek není nejrizikovější orgán, protože může dojít k poškození kterékoliv tkáně.

Jako dlouhodobý následek u pacientů s těžkým průběhem covid-19 se začala objevovat plicní fibróza, tzv. zjizvení plic. „Minulý týden jsem byl konfrontovat pacienta, který prodělal středně těžký covid-19 v USA. Byl připojený na kyslík a velmi rychle se z toho dostal a teď pracuje v ČR a najednou se u něj začala rozvíjet plicní fibróza. S největší pravděpodobností je to pozdní následek,“ uvedl Machala, který upozornil i na zvýšený výskyt poškození srdečního svalu.

Na poškození srdce vlivem koronaviru upozorňují i čeští kardiologové. „SARS-CoV2 představuje u nejtěžších nemocných závažný zánětlivý stav, navíc s výrazným poškozením plic. To klade velké nároky na oběh a může vést k nedostatečné dodávce kyslíku pro srdeční sval. Pokud má takový nemocný nějaké srdeční onemocnění, může být zátěž nad hranicí možností se s tím vyrovnat,“ uvedl přední český kardiolog Aleš Linhart. Podle jeho slov může koronavirus způsobit nejen zánět srdečního svalu, ale i změny na cévách, kvůli kterým vznikají krevní sraženiny v různých částech oběhového systému.

Přibližně polovina pacientů s těžkým průběhem onemocnění covid-19 vykazuje různé formy kardiovaskulárního onemocnění. Toto zjištění dokládají i zahraniční studie. Výzkum provedený v Německu zjistil, že až 78 % pacientů s covid-19 má změny na srdci viditelné na magnetické rezonanci. V Číně jsou výsledky mezi 20 % až 60 %, což Linhart vysvětluje tím, že závisí především na použité technice, protože některé jsou více citlivé než jiné.

Pomoci by mohl mezinárodní registr pacientů, který by byl vítaným nástrojem mnoha specialistů. „Srdeční poškození tu sice je, ale choroba zasahuje ve velké míře i plíce a další orgány. Registry tak budou multidisciplinární,“ míní předseda České kardiologické společnosti, která doporučuje lidem s onemocněním srdce dbát na ochranná opatření, nevysazovat léčbu a být v kontaktu se svým lékařem. „Říká se, že kardiaci umírají nikoli na koronavirus, ale s koronavirem. Současná data ukazující časté přímé poškození srdce to hodně zpochybňují,“ dodává Linhart.

Související

Ilustrační fotografie

7 signálů, že srdce selhává

Srdeční selhání je jednou z hlavních příčin hospitalizace u lidí, kteří jsou starší 65 let. V současnosti se s onemocněním, při kterém srdce nezvládá pumpovat dostatečné množství krve do organismu, léčí více než 280 tisíc lidí. U většiny z nich nemoc propukla po prodělaném infarktu.

Více souvisejících

srdeční tep srdce věda mozek cévy Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 43 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) ve středu obvinila dvojici příslušníků policie, kteří v únoru v opilosti napadli několik osob před barem na pražském Smíchově. Policie v dubnu zprostila muže zapojeného do incidentu výkonu služby, už dříve označila jeho jednání za neakceptovatelné a neomluvitelné.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Ministryně Langšádlová se rozhodla podat demisi

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) se rozhodla podat demisi, oznámila její strana ve čtvrtek ráno. Podrobnosti má končící členka Fialovy vlády poskytnout odpoledne. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy