ROZHOVOR - Přehnaný optimismus ještě brzdí. Hlavní epidemiolog z Institutu Klinické a Experimentální Medicíny (IKEM) doktor Petr Smejkal si uvědomuje, že nejnovější typ koronaviru SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění covid-19, ještě není definitivně poražen. „Úplně vyhráno nemáme, vše záleží na odpovědnosti lidí. Čísla nakažených ale mohou opět začít narůstat, neboť se domnívám, že naprostá většina populace se s virem nesetkala. Může se také stát, že se objeví další vlna. Neřekl bych ale, že by udeřila větší silou, než jakou jsme zažili nyní,“ tvrdí v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odborník Petr Smejkal, který je zároveň infektologem.
Byl překvapený. Když slyšel, jak vláda uspíšila o 14 dní uvolňování restrikčních opatření v souvislosti s koronavirovou pandemií, dost zpozorněl. „Upřímně se přiznám, že je to v rychlejším režimu, než jsem očekával. Ale obecně s uvolňováním, tedy návratem do normálního života, absolutně souhlasím,“ tvrdí hlavní epidemiolog z Institutu Klinické a Experimentální Medicíny (IKEM) doktor Petr Smejkal. Obavy má jen s otevřením škol na prvním stupni. „To bude asi největší problém. Tady bych určité obavy opravdu měl. Učitelé u malých dětí asi těžko udrží předepsané rozestupy a také nepůjde ohlídat, aby si mladší žáci nestrhávali z legrace z obličeje roušky.“
Infektolog se v rozhovoru pro EuroZprávy.cz rovněž vyjádřil, jak se mohl nový typ koronaviru SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění covid-19, zrodit. „Historie ukázala, že většina velkých epidemií začínala v Asii na tamních trzích, kde je kontakt mezi člověkem a zvířaty opravdu nejtěsnější. Za pandemií tedy nestojí laboratoře z Wu-chanu, ale kulturní zvyky,“ konstatuje lékař, jenž částečně spolupracuje s Maine Coast Memorial Hospital Ellsworth v americkém Maine.
Odborný asistent 1. LF UK Praha nerozumí, proč občané, kteří se budou vracet ze zemí, v nichž panuje stejná nebo podobná epidemiologická situace jako v České republice, musejí do dvoutýdenní karantény, pokud si tedy v cizině nezaplatí test a neprokáží se negativním testem. „Nařízená karanténa pro lidi vracející se ze zemí, které mají stejnou či podobnou epidemiologickou situaci, jaká panuje u nás, nedává smysl. Je to stejné jako by někdo z Prahy navštívil Brno a musel by do karantény, protože v jihomoravské metropoli mají horší statistiku než v hlavním městě,“ vysvětluje Petr Smejkal. Epidemiolog popisuje, co se děje s člověkem, jehož napadne covid-19. „Pacient s těžkým průběhem infekce covid-19 je často hypoxický, má tedy nízkou hladinu kyslíku a někdy musí být i mechanicky ventilován. Imunitní odpověď organismu způsobí někdy takzvanou cytokinovou bouři, která organismus dále poškozuje,“ nabízí odborný pohled.
Podle Smejkala v boji s novým typem koronaviru pomůže vakcína, nikoli lék s názvem Remdesivir. „Vakcína bude nejúčinnější prevence, ale k dispozici bude možná až za rok. Remdesivir je lék, to je něco jiného. A není to medikament, který vyléčí pacienty s onemocněním covid-19, zmírní jen průběh nemoci, jak se to zatím jeví.“ Zkušený epidemiologi i infektolog se vyjádřil skepticky k pořádání nejslavnějšího cyklistického závodu světa Tour de France, jehož případné uskutečnění profesorka Devi Sridharová z univerzity v Edinburghu označila za recept na katastrofu. „Nevidím příliš nadějně, že by se Tour letos jela. Taková masová akce by byla velkým rizikem.“
Pane doktore Smejkale, čísla ohledně poklesu šíření se nákazy nového typu koronaviru SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění covid-19, vypadají příznivě a život se v zemi chystá postupně vracet do normálního života. Nehrozí ale, že se infekční onemocnění může na podzim vrátit a udeřit ještě větší silou než doposud?
Ano, rozhodně se tak může stát, že se objeví další vlna. Neřekl bych ale, že by udeřila větší silou, než jakou jsme zažili nyní. Záleží však na důležitém faktoru, a to, jakého stupně kolektivní imunity dosáhne populace do té doby.
Pokud zůstaneme u současnosti, máme už opravdu vyhráno, nebo můžeme ještě čekat nějaké komplikace?
Úplně vyhráno ještě nemáme, vše totiž záleží na odpovědnosti lidí, jako je dodržování hygienických opatření, hlídání si odstupů, nošení roušek i mytí rukou a na rychlosti uvolňování restriktivních opatření. Čísla nakažených mohou opět začít narůstat, neboť se domnívám, že naprostá většina populace se s virem nesetkala.
ZRYCHLENÉ UVOLŇOVÁNÍ RESTRIKCÍ JEJ PŘEKVAPILO
Zmínil jste rychlost uvolňování restriktivních opatření. Co říkáte, že vláda rozvolňování uspíšila, a to o 14 dní dříve než původně uvažovala?
Upřímně se přiznám, že je to v rychlejším režimu, než jsem očekával. Ale obecně s uvolňováním tedy návratem do normálního života absolutně souhlasím. Znovu ale opakuji, klíčové bude, jak se lidé budou chovat ohledně dodržování hygienických opatření.
Nemáte obavy, že by mohlo dojít ke zhoršení statistiky díky skutečnosti, že některé školy chystají otevřít? Zvláště napínavá může být situace na prvním stupni, kde učitelé asi těžko udrží požadovaný odstup od žáků či se jim podaří zamezit, aby si děti nesundavaly roušky?
U škol záleží na typu škol, učitelích i velikosti učeben. S některými školami by při jejich částečném otevření a kupříkladu výukou na směny neměl být až takový problém. Souhlasím ale s vámi, že první stupeň bude asi největší problém. Tady bych určité obavy opravdu měl.
Můžete popsat, co se detailně stane s organismem pacienta, kterého napadne koronavirus SARS-CoV-2?
Kdybych to měl popsat detailně, bylo by nejméně na pět stránek textu. Ale zkusím to dost zestručnit. Virus se váže na receptor angiotensin-konvertujícího enzymu, stejný receptor vstoupí do buňky a začne se replikovat. Děje se tak přes sliznice respiračního traktu, a tak se dostává do těla pacienta. Postižený respirační trakt, dolní cesty dýchací a plíce, jsou cestou vstupu kyslíku do krve. Pacient s těžkým průběhem infekce covid-19 je proto často hypoxický, má tedy nízkou hladinu kyslíku a někdy musí být i mechanicky ventilován. Imunitní odpověď organismu způsobí někdy takzvanou cytokinovou bouři, která organismus dále poškozuje. Nejohroženějšími jedinci pro toto infekční onemocnění jsou osoby obézní, pacienti s vysokým tlakem a diabetem, tedy civilizačními chorobami, které postihují celý svět.
VAKCÍNU POVAŽUJE ZA NEJÚČINNĚJŠÍ PREVENCI NA COVID-19
Lidé se upínají k vakcíně, na níž vědci pracují. Za jak dlouho se objeví na trhu a bude podle Vás účinnější než lék s názvem remdesivir?
Vakcína bude nejúčinnější prevence, ale k dispozici bude možná až za rok. Remdesivir je lék, to je něco jiného. A není to medikament, který vyléčí pacienty s onemocněním covid-19, zmírní jen průběh nemoci, jak se to zatím jeví.
Experti už dříve varovali, že planetu může brzy zasáhnout pandemická vlna, jež udeří nečekaně. Přijde mně, že toto varování přesto nikdo nebral vážně, proč?
Tak na to mám úplně jednoduchou a stručnou odpověď: protože lidé nikdy nevěří ničemu, než je to opravdu zasáhne na vlastní kůži
Nyní už asi všichni budou obezřetní. Přesto nehrozí, že se v budoucnosti vyskytne nějaký nový druh infekční choroby, o níž doposud nevíme, a může opět celý svět paralyzovat?
To víte, že hrozí a bude vždycky hrozit. Viry jsou v tom nejzáludnější. Ale pozor hlavně na rezistentní bakterie, které mohou zabíjet.
Jaký je Váš názor na výskyt či zrození nového typu koronaviru SARS-CoV-2. Unikl skutečně z laboratoří v čínském Wu-chanu či ho zrodila přírodní cesta, například zda nepochází z netopýrů?
Nevěřím konspiračním teoriím. Spíše bych se soustředil na asijské trhy, které jsou nejtěsnější a nejrizikovější. Právě na nich dochází ke kontaktu mezi člověkem a hostitelem, což může být například zmiňovaný netopýr nebo domácí zvířata jako je vepř. Moje slova potvrzuje i historie, stačí se jen do ní podívat. Prasečí chřipka, koronaviry, většina velkých epidemií začínala v Asii, kde je tento kontakt opravdu nejtěsnější. Za pandemií tedy nestojí laboratoře, ale kulturní zvyky.
Mohou zvířata být pro lidi zdrojem nákazy a opačně může člověk přenést nemoc na živočichy? Zaznamenali vědci už takové případy?
Zatím ne, pokud se bavíme o domácích zvířatech.
Čím si vysvětlujete, že proti nemoci jsou děti více imunní než dospělí a pokud je choroba zasáhne, nemá u nich tak dramatický průběh?
Děti jsou vystaveny velkému množství antigenů a alergenů v dětství, zejména pokud jim nebudeme bránit hrát si venku a být v kontaktu s přírodou. Tudíž jsou obecně odolnější. Není to ale jediné vysvětlení, ale pro laiky je nejsrozumitelnější.
S NĚMECKÝM EXPERTEM ZÁSADNĚ NESOUHLASÍ
Koronavirus má pověst, že útočí hlavně na starší pacienti, před 14 dny ale zemřel v Praze ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (VFN) čtyřiačtyřicetiletý muž. Nemohlo to být tím, že do jeho těla se dostala vysoká dávka viru?
Podrobnosti tohoto případu neznám, přesto ale mohu říci, že dávka viru za smrtí nestála.
Ředitel virologického institutu při Bonnské univerzitě Hendrik Streeck v rozhovoru pro televizi ZDF řekl, že neexistuje riziko, aby se někdo nakazil koronavirem SARS-CoV-2 při nakupování v supermarketu nebo u kadeřníka. Přenášení virů se podle něj většinou odehrává mezi lidmi, kteří jsou v těsném kontaktu po delší dobu. Souhlasíte s jeho názorem?
Hluboce nesouhlasím s názorem německého experta, že by k nakažení nemohlo dojít u kadeřníka nebo v supermarketu. Nedošlo by k němu třeba cestou kapénky, ale i kratším kontaktem.
Tvrzení ředitele Streecka ale zatím nikdo žádnou vědeckou práci nepodložil. Proto se chci zeptat, jak se jako epidemiolog i infektolog díváte na rozhodnutí vlády, která v rámci uvolňování restrikcí například nechala otevřít hobbymarkety, kde se shlukuje velký počet zákazníků, ale malé obchůdky či kostely nechala dále uzavřeny, byť od pondělí dojde ke změnám?
Zmíněné rozhodnutí se možná opíralo o velikost plochy obchodu a jednodušším rozmístěním lidí, ale proč neříci jednoduše kolik lidí povolit na standardní rozměrovou jednotku, třeba čtyři metry čtvereční a pak můžete otevřít oboje. A pak je samozřejmě nutné kontrolovat, aby si lidé mezi sebou udržovali rozestupy. Jde o ten poměr, ne jedno číslo. Ale hlavně jde o ukázněnost občanů. Co se týče kostelů, tak u nich jsem nepochopil, proč zůstávaly zavřené. Konzistentnost vládních opatření je přece klíčem k důvěře.
NYNĚJŠÍ KARANTÉNA PO NÁVRATU ZE ZAHRANIČÍ NEDÁVÁ SMYSL
Nedávno se otevřely hranice, i když po jejich překročení se občan při návratu do vlasti musí prokázat negativním testem nebo jít do čtrnáctidenní karantény. Lidé nyní řeší, zda cestovat v létě do zahraničí, třeba k moři do Chorvatska. Co si jako odborník o této problematice myslíte vy?
Vždy záleží na epidemiologické situaci v dané zemi i regionu, kam se cestuje a k tomu se musí přihlížet. Žádné plošné zavírání hranic nikdy nebudí důvěru a nyní už není důvod hranice uzavírat jako, když se virus začal v zemi šířit, a to od lidí, co se vraceli z lyžování v Itálii a podobně. Nařízené karanténě pro lidi vracející se zemí, které mají stejnou či podobnou epidemiologickou situaci, jaká panuje u nás, rovněž nerozumím. Je to stejné jako by někdo z Prahy navštívil Brno a musel by do karantény, protože v jihomoravské metropoli mají horší statistiku než v hlavním městě. To smysl nedává.
Zmínili jsme, že situace se začíná kolem koronaviru uklidňovat, ale infekční onemocnění doslova začalo řádit na Slovensku v tamních romských osadách, kde virus podle slov premiéra Igora Matoviče doslova bouchl. Jaký postup byste zde zvolil, aby nákazala neparalyzovala celou zemi?
Určitě bych v postižených oblastech nechal okamžitě zavést přísná karanténní opatření. Přibližně stejná, jako na Moravě v 21 městech i obcích na Olomoucku. Dnes už víme, že se vyplatilo uzavřít Uničov, Litovel a jiné oblasti, když epidemie v tomto postiženém regionu naplno vypukla.
Co mě v souvislosti s nákazou na území České republiky zarazilo, je, že dvanáctitisícový Nový Bor po polovině dubna nehlásil jediný případ nákazy koronavirem. Už v minulých staletích byla v novoborském kostele Nanebevzetí Panny Marie nejvíce uctívána svatá Rozálie, ochránkyně před nakažlivými nemocemi. Čím si vysvětlujete, že lidé zde tak infekci odolávají?
Nemám ponětí. Napadá mě snad jen souvislost s výrobou skla, a to že díky neustálému dýchání do píšťal jsou skláři třeba imunnější. Nic odborného, žádná jiná studie mě opravdu nenapadá. Na druhou stranu mnoho z těchto silných a jistě odolných i mohutných chlapíků patří do rizikových skupin pro onemocnění covid-19. Pro mě samotného je to záhada, co se týče této statistiky.
Mám pocit, že zcela zapadlo, že životnost ústenek je maximálně 20 minut a lidé nosí roušky několik hodin, například prodavači v supermarketech i celou směnu. Nehrozí tady větší riziko nákazy, než kdyby ji na ústech neměli vůbec?
Samozřejmě, to máte naprostou pravdu. Ústenky je nutné po uplynutí této doby měnit a látkové prát. Jinak, jak zmiňujete, vážně hrozí, že se stanou větším rizikem než přínosem pro ochranu před infekční nemocí.
Pořadatelé nejslavnějšího cyklistického závodu světa Tour de France odmítají klání i přes epidemii zrušit, odložili ho o dva měsíce na přelom srpna a září. Ale Profesorka Devi Sridharová z univerzity v Edinburghu, která patří mezi přední expertky v oblasti globálního veřejného zdraví a je rovněž poradkyní skotské vlády v boji s pandemií koronaviru, tvrdí, že Tour je receptem na katastrofu, neboť se na ní shromáždí tisíce lidí z celého světa....
Osobně až do konce léta považuji takové masové akce se spoustou diváků za vysoce rizikové. Navíc my opravdu nevíme, jaký směr vývoje nabere covid-19 po přelomu léta a začátku podzimu, tedy v termínu, kdy by se Tour měla opravdu jet. Podél trati se shromáždí velké množství lidí, kteří budou stát vedle sebe a o nějakém dodržování rozestupů nemůže být ani řeč. Nabízí se možnost, že by fanoušci byli ukáznění, ale buďme upřímní, při takto velkých akcích, jakou bezesporu cyklistická Tour de France je, není možné nastolit žádný řád mezi diváky a udržet je. Proto s paní profesorkou Sridharovou spíše souhlasím, pořádání Tour nevidím nadějně.
Související
Fico je slovenský Chuck Norris. Vyhraje i volby, v nichž nekandiduje, říká politolog David Broul pro EZ
Slovensko čekají krušné časy. Fico a nový prezident chtějí úplné ovládnutí státu a médií, říká Smatana
rozhovor , Petr Smejkal , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
včera
Tusk: Situace je kritická. Nadcházející týdny mohou rozhodnout o osudu Ukrajiny
včera
Česko našlo způsob, jak využít peníze ze slovenské sbírky na munici, řekl Fiala
včera
Rada Evropy obvinila Rusko ze smrti Alexeje Navalného. Putina označila za nelegitimního prezidenta
včera
Julia Navalná se dostala na seznam 100 nejvlivnějších lidí světa časopisu Time
včera
Írán čelí novým západním sankcím i hrozbě izraelské odvety
včera
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
včera
Hrozil atentát na Zelenského? Polsko odhalilo muže, který dával informace Rusům
včera
Škola Michael vychovává špičku současné mladé fotografie
včera
Írán vyhrožuje Izraeli útokem na jaderná zařízení
včera
Vilu Putinovy bývalé manželky Ljudmily Francie zabavila. Kreml je rozhodnutím pobouřen
včera
Zaměstnanci UNRWA tvrdí, že po zadržení je izraelská armáda mučila
včera
Kyjev: Pokud Ukrajina padne, nastane třetí světová válka
včera
Rusové od napadení Ukrajiny zabili nejméně 543 ukrajinských dětí. Zranění utrpělo 1 296
včera
Izraelem to neskončí? Napětí kvůli válce v Pásmu Gazy může vyústit v masivní konflikt
včera
Ukrajina poprvé vyrobí deset samohybných houfnic Bohdana na podvozku Tatra
včera
Ukrajina potvrdila zásah vojenského letiště na Krymu
včera
WHO je znepokojena šířením ptačí chřipky. Případy nákazy se potvrdily i u lidí
včera
Muž nepřežil napadení v pražském autoservisu, na místě je policie
včera
Sopka v Indonésii se probudila. Úřady varují před hrozbou tsunami
včera
V metru na Floře spadl člověk do kolejiště. Vlaky hodinu nejezdily
Pád osoby do kolejiště ve stanici Flora zastavil ve čtvrtek dopoledne provoz linky A pražského metra. Vlaky nejezdily zhruba hodinu, zatímco na místě zasahovaly složky integrovaného záchranného systému. Vážně zraněný muž byl převezen do nemocnice v umělém spánku.
Zdroj: Jan Hrabě