Nový spor kvůli e-neschopenkám: Lékaři chtějí úhradu, ministerstva jsou proti

Lékaři chtějí úhradu za vydání e-neschopenky. Na dnešním jednání je v tom podpořil poslanecký výbor pro zdravotnictví. Ministerstva práce i zdravotnictví ale úkon platit odmítají, podle obou ministrů je to povinnost toho druhého. Elektronické neschopenky se budou používat od ledna příštího roku.

Předsedkyně výboru pro zdravotnictví, poslankyně Věra Adámková (ANO) řekla, že peníze za podobný výkon mají například lékárny, kterým pojišťovny platí 15 korun za výdej léku na recept. Do roku 2015 lékárny vybíraly regulační poplatky 30 korun za recept od pacientů. Nyní lékárnická komora požaduje zvýšit poplatek od pojišťoven na 18 korun.

Elektronické neschopenky měly původně fungovat od letošního ledna. První Babišova vláda ale chtěla projekt zrušit a připravit nový od roku 2021. Po nástupu ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) se práce na e-neschopence obnovily, spuštění se ale odložilo na leden 2020.

Kromě chybějící úhrady lékaři také kritizují, že systém nesnižuje administrativu, což měl být jeden z jeho cílů. "Jsme schopni přijmout to, že budeme tisknout jeden díl neschopenky. Co považuji v 21. století za nesmyslné, že do něj budu ročně dopisovat termíny kontrol a že jsem vystavil lístek na peníze," uvedl na jednání předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Po skončení neschopenky má tiskopis zůstat založený v kartě pacienta, kterou ale dnes někteří lékaři vedou pouze elektronicky. Lékařům také vadí, že každých 14 dní a na konci každého měsíce musí potvrdit, že neschopenka pokračuje.

"Neschopenka by měla být lékaři hrazena odjakživa, což nebyla. Je to skutečně administrativní činnost, kterou po lékaři požaduje stát," dodal Šonka. Za uchazeče o zaměstnání registrovaného na úřadě práce podle něj také stát úkon vydání neschopenky ministerstvo práce lékaři hradí.

V lékařských programech se e-neschopenky zkoušejí od října. Upravený lékařský software by si všichni doktoři mohli instalovat od listopadu. Od ledna by v něm pak měli vystavovat e-neschopenky. Vyplnit je budou moci ale i na portálu ČSSZ po přihlášení přes datovou schránku, e-občanku či heslo s autorizační textovou zprávou. Pacient dostane od lékaře vytištěný jeden papír, který mu bude sloužit jako průkaz.

Související

zdraví

Lidé stonají víc než před covidem. Počet neschopenek v Česku zůstává i nadále vysoký

Během první poloviny roku 2023 bylo v důsledku dočasné pracovní neschopnosti na pracovišti každý den v průměru 234 tisíc nemocensky pojištěných osob, což představuje zhruba každého dvacátého zaměstnance. Ve srovnání s obdobím před vypuknutím pandemie covid-19 vzrostl denní počet osob v pracovní neschopnosti o 5 tisíc. Během první poloviny letošního roku strávili obyvatelé Česka na neschopence více než 42 milionů dnů.
Ilustrační foto

Elektronické neschopenky slaví první rok. Spouštění nebylo bez problémů

Před rokem, 1. ledna 2020, byl spuštěn systém elektronických neschopenek. Elektronické neschopenky se měly původně zavést již o rok dříve. První vláda Andreje Babiše po volbách ale chtěla projekt zrušit a nahradit ho od roku 2021 úplně novým. Po nástupu Jany Maláčové (ČSSD) do funkce ministryně práce v červenci 2018 se na systému opět začalo pracovat, spuštění se však odložilo o rok na loňský leden.

Více souvisejících

neschopenka/e-neschopenka lékaři Zdravotnictví ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo práce a soc. věcí pacienti

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 31 minutami

před 53 minutami

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Vláda ČR

Česko dá další peníze na munici pro Ukrajinu, rozhodla Fialova vláda

Prezenční studenti v doktorském studijním programu na vysoké škole by měli mít zákonem garantovaný příjem, který bude vyšší než minimální mzda. Počítá s tím návrh novely zákona o vysokých školách, který odsouhlasila vláda na středečním jednání. Projednala také návrh nového zákona o integračním sociálním podniku a schválila další příspěvek na dodávky munice Ukrajině v rámci tzv. české iniciativy.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Druhý zápas pod Haškem, druhá výhra 2:1. Ani proti Arménii ale čeští fotbalisté nepřesvědčili herně

Po pátečním duelu v Norsku a výhře 2:1 se svěřenci kouče Ivana Haška představili na domácí půdě na pražské Letné. Pro Ivana Haška šlo o první domácí zápas od jmenování do funkce a stejně jako ve zmiňovaném duelu s Nory, tak i tentokrát přátelský duel s Arménií vyhrál český tým výsledkem 2:1. A stejně jako s Norskem i tentokrát musel otáčet skóre, jelikož jako první inkasoval. Navzdory konečnému vítězství tak ani tentokrát Češi svým výkonem zrovna dvakrát nepřesvědčili.

včera

Eva Samková

Snowboardcrossař Houser na závěr sezóny SP zaznamenal životní třetí místo. Adamczyková ovládla dvě malé finále

V kanadském Mont-Sainte-Anne se o víkendu konaly poslední dva snowboardcrossařské závody v rámci Světového poháru. A i v rámci tohoto kanadského podniku vlála česká vlajka vysoko. V sobotu se o to mezi muži zasloužil nečekaně Radek Houser, který zajel životní výsledek, když skončil na senzačním třetím místě. Mezi ženami byla hlavní českou hvězdou opět Eva Adamczyková, která v sobotu i v neděli pokaždé absolvovala malé finále. V sobotu skončila pátá, stejně jako v neděli.

včera

včera

včera

Petr Fiala (ODS)

BIS odhalila proruskou vlivovou síť v Česku. Fialova vláda proti ní zasáhla

Vláda se ve středu rozhodla uvalit sankce na trojici subjektů z proruské sítě, která se pokoušela rozvíjet vlivovou operaci se závažným dopadem na bezpečnost Česka a Evropské unie. Skupina působila i v Evropském parlamentu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se ukazuje, že Rusko se dlouhodobě pokouší ovlivňovat demokratické procesy v Evropě.

včera

včera

včera

včera

včera

Pomoc Západu při vyšetřování útoku nechceme, podporoval by svou teorii, tvrdí Lavrov

Rusko nepotřebuje pomoc Západu při vyšetřování útoku v koncertním sále Crocus City Hall u Moskvy. Uvedl to šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov a odsoudil "dvojí metr."

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy