Pacienti se po nákaze covidem-19 obvykle zotaví do 12 týdnů. Některé s dlouhodobými následky by měli lékaři sledovat i tři roky. V dokumentu s informacemi o postcovidovém syndromu to uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ). V ČR už podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) měly pozitivní test na covid více než čtyři miliony z 10,7 milionu obyvatel.
"Doba pro zotavení po nemoci covid-19 je u každého jiná. Mnoho lidí se cítí lépe za několik dní, někteří jsou v plné kondici až za několik týdnů. Většinou dochází k plné rekonvalescenci během 12 týdnů," uvedl SZÚ.
Pokud jsou zdravotní potíže delší než čtyři týdny, hovoří lékaři o takzvaném long-covidu, do 12 týdnů jde o post-akutní covid a delší příznaky jsou označovány jako postcovidový syndrom nebo chronický covid. Nějaké následky má podle odhadů jeden z deseti nakažených.
"K diagnostice postcovidových obtíží neexistuje žádný speciální test. Lidé mohou mít širokou škálu příznaků, jejichž podkladem mohou být i jiné, dříve existující zdravotní problémy. Diagnóza postcovidového syndromu je stanovena lékařem na základě podrobného vyšetření pacienta," uvedl SZÚ.
Déle trvající a závažnější zdravotní potíže mají po nákaze častěji lidé, kteří měli závažnou formu covidu-19, chronicky nemocní nebo lidé, kteří se nenechali proti covidu očkovat. Naopak očkovaní mají nižší pravděpodobnost dlouhodobých následků.
Ohroženější jsou lidé, kteří mají několik jiných nemocí, takzvaně komorbidit, například jde o cukrovku a zároveň vysoký krevní tlak. "Pacienti s komorbiditami, obézní jedinci, kuřáci, starší lidé nad 50 let a zejména lidé starší 85 let, ženy a hospitalizovaní pacienti častěji uvádějí dlouhodobé příznaky," uvedl SZÚ. Potíže mohou mít ale i ti, u kterých byly příznaky infekce mírné nebo žádné.
Mezi post-covidovými příznaky lékaři evidují nejčastěji poškození dýchacích cest nebo horší zvládání fyzické zátěže, postižen ale může být jakýkoliv orgán v těle. Často se objevuje také chronická únava, která negativně ovlivňuje každodenní život, nebo takzvaná ponámahová nevolnost, čili různé zdravotní problémy po sebemenší námaze.
Vyskytují se také bolesti hlavy, zvýšené teploty, dušnost, kašel, bolesti v krku a změny chuťových a čichových vjemů včetně přetrvávající ztráty chuti a čichu, které patřily mezi typické příznaky prvních variant koronaviru.
Mezi další příznaky mohou patřit bolesti na hrudi, bušení srdce, neschopnost se soustředit, nespavost nebo výpadky paměti, které jsou někdy označované jako 'mozková mlha'. Objevit se mohou také bolesti břicha a průjem, bolesti kloubů, svalů, vyrážka a mravenčení. Někteří lidé pociťují deprese nebo úzkost. U žen může covid ovlivnit frekvenci a sílu menstruačního cyklu.
Pacienti s přetrvávajícími dýchacími potížemi by podle SZÚ měli být v péči pneumologa do doby vymizení příznaků nebo normalizace nálezů na plicích. "Lze předpokládat nutnost sledování po dobu jednoho až tří let. Bude-li nález přetrvávat, tak i déle," uvádí ústav. Komplikované případy by měly být řešeny v mezioborových centrech post-covid péče. Podle informací ministerstva zdravotnictví by jich mělo být v ČR deset až 14. První vzniklo ve Fakultní nemocnici Hradec Králové, další ve FN Brno či Ostrava, nemocnicích AGEL nebo na některých poliklinikách v Praze.
Související
Muž se nechal naočkovat proti covidu. Celkem 217krát
Bílý dům jako jeden z posledních na světě zrušil pandemická opatření
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 11 minutami
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
před 20 minutami
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
před 43 minutami
I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě
před 1 hodinou
Aktuální počasí: Silný vítr doprovodí studenou frontu, platí výstraha
před 1 hodinou
Naše vojáky na Ukrajině nechceme, řekli rozhodně Poláci. Jednotky NATO taky ne
před 1 hodinou
Rusko vyslalo na Ukrajinu další rakety a drony. 26 jich armáda sestřelila
před 2 hodinami
Otevírací doba obchodů o Velikonocích. Zatím není třeba s nákupem spěchat
před 2 hodinami
Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří
před 2 hodinami
Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění
před 2 hodinami
OSN zjistila, kolik jídla lidé vyhodí do koše. Mluví o "globální tragédii"
před 3 hodinami
Už žádný Xbox a PlayStation. Putin nařídil vládě, aby vymyslela, jak vyrobit vlastní herní konzole
před 3 hodinami
Orbán má nového nepřítele. Jeho někdejší člověk odstartoval korupční kauzu ve vládních kruzích
před 4 hodinami
Princezna Kate způsobila šok i lidem ze svého okolí, zní z Británie
před 4 hodinami
Putin promluvil o napadení Česka a Polska
před 5 hodinami
Teplé počasí dlouho nevydrží. Po Velikonocích se ochladí
včera
Netanjahu vysvětlil, proč po rozhodnutí RB OSN zrušil návštěvu USA
včera
Vyhořelá katedrála Notre-Dame se otevře návštěvníkům ještě letos, tvrdí Paříž
včera
Ministerstvo shání další vakcíny proti černému kašli. Zájem je extrémní
včera
Kia EV9 slaví dvojnásobné vítězství v soutěži World Car Awards 2024
včera
Česko dá další peníze na munici pro Ukrajinu, rozhodla Fialova vláda
Prezenční studenti v doktorském studijním programu na vysoké škole by měli mít zákonem garantovaný příjem, který bude vyšší než minimální mzda. Počítá s tím návrh novely zákona o vysokých školách, který odsouhlasila vláda na středečním jednání. Projednala také návrh nového zákona o integračním sociálním podniku a schválila další příspěvek na dodávky munice Ukrajině v rámci tzv. české iniciativy.
Zdroj: Jan Hrabě