ROZHOVOR | Premiér se vyfotí s vakcínou a kampaň pro něj skončí. Vláda chybuje, zneužívá zdravotníky, říká Kubek

ROZHOVOR – Úroveň vypracovaného materiálu k očkovací strategii přirovnává ke školnímu slohovému úkolu, který neřeší praktickou stránku věci. Prezident České lékařské komory Milan Kubek se proto obává, že země nebude schopna očkování proti covidu-19 provést včas. „Opravdu nestačí, aby se pan premiér s dovezenou vakcínou nechal vyfotit a prohlásil něco na téma velkého skoku pro lidstvo a tím to všechno skončilo, včetně kampaně. Státu vytýkám absenci kampaně, která tak dala velký prostor dezinformacím. Také nutně potřebujeme vybudovat síť očkovacích center, “ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Milan Kubek.

Jeho kritická rétorika se týká i logistiky očkování. Prezident České lékařské komory Milan Kubek upozorňuje, že u každého očkovacího centra musí existovat mobilní jednotky, které budou očkovat v domovech důchodců, v sociálních ústavech. „A zároveň budou navštěvovat nejzranitelnější seniory také v domácnostech. Uvědomme si, že v současnosti máme desetitisíce důchodců, kteří už měsíce nevyšli ven a my je najednou nemůžeme někam vyhnat, naložit do autobusů a svézt je někam, kde by se nakazili. To prostě nejde. Tak jako testování by mělo přijít za lidmi, tak to stejné platí o očkování,“ tvrdí v rozhovoru pro EuroZprávy.cz.

Bývalému předsedovi Lékařského odborového klubu-Svazu českých lékařů (LOK-SČL) vadí, že nejsou vypracované seznamy osob, které budou vyzývány k očkování. „Přece není možné říci, že oočkujeme všechny seniory, kterých máme tři miliony. Pro ně všechny hned očkovací látky nemáme. Musejí ji tedy dostat skupiny, které ji nejvíce potřebují.“

Internistu mrzí, že se naplnila prognóza České lékařské komory, pod níž měla být restrikční opatření na přelomu října a listopadu tvrdší. „Netěší mě, že jsme měli pravdu. Bohužel vláda místo zatažení za záchrannou brzdu zvolila taktiku postupného přibržďování. A také nerozumím tomu, proč přestala respektovat protiepidemický systém, ale hned jej přestala respektovat. Epidemie se rozjíždí a vláda přihlíží. Rozvolnění, k němuž došlo 3. prosince, bylo nezodpovědným hazardem.“

Expert na angiologii varuje před přehlcením nemocnic. „Stojíme totiž na začátku třetí koronavirové vlny, do níž jsme právě vstoupili. Problémem je, že zatím poslední vlna startuje v úplně jiných hodnotách než předchozí.“ Do další fáze epidemie podle něj jdeme s oslabeným zdravotnickým týmem, když pětina zdravotníků nemoc prodělala. „Někteří se stále potýkají s jejími následky. Ochota zdravotníků riskovat kvůli chybám nezodpovědné vlády se samozřejmě z jejich strany snižuje.“

Lékaře nazývá armádou, která ještě nezvítězila nad podzimní vlnou, a politici ji svou nezodpovědností ženou do další bitvy. „Mám nepříjemný pocit, že vláda cynicky zneužívá faktu, že zdravotníci i dobrovolníci za cenu obrovského úsilí podzimní vlnu zvládli, tak jim nečiní problém je hnát do další,“ míní Milan Kubek.

ABSENCE SEZNAMU OSOB NA OČKOVÁNÍ JE PROBLÉM

Pane doktore Kubku, neobáváte se, že by vyrobené a schválené vakcíny nemusely být účinné, když Velká Británie hlásí novou mutaci koronaviru?

Hned jsem zjištěnou informaci konzultoval s odborníky jako je profesor Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky anebo profesor z alabamské univerzity Zdeněk Hel (imunolog – pozn. red.), a dozvěděl jsem se, že zmíněná mutace naštěstí nemá závažnější průběh, což potvrdil i epidemiolog profesor Roman Prymula. Mutace totiž s sebou přináší větší nakažlivost, čímž zvyšuje reprodukční číslo viru, ale neměla by mít žádný vliv na účinnost objednaných vakcín.

Vy jste nedávno pro Český rozhlas přirovnal úroveň osvěty či informace ze strany vlády či ministerstva zdravotnictví ke školní slohové práci. Předpokládám tedy, že ohledně PR u vás převažuje rozladěnost.

Bohužel, žádnou masivní kampaň vedenou státem, která by lidem význam očkování vysvětlila, jsem nezaregistroval. Při tom vakcína je to jediné, co může naše životy v krátkém horizontu vrátit do normálu. A protože chybí informační propagace, pak stát vyklidil prostor nejrůznějším dezinformačním kampaním, které na internetu sílí, lidé je sdílejí a přeposílají známým. Nemusím říkat, že takový způsob je špatný. Co se týká očkovací strategie, tak tady se v polovině září vytvořila národní očkovací strategie proti nemoci covid-19. A musím podotknout, že vznikla bez jakékoli možnosti, aby Česká lékařská komora mohla uvedený materiál oponovat, připomínkovat či cokoli navrhovat. Byl přijatý ještě za ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. O skutečnosti, že takový text vzniká, jsme se navíc dozvěděli náhodou. Proto se nám podařilo prosadit tři základní změny, které jsou datované k 6. prosinci. A to, že očkování musí být pro všechny lidi bezplatné. Za druhé, že stát musí převzít zodpovědnost za případné nežádoucí účinky, jako je tomu u povinného očkování, byť vakcína proti covid-19 je nepovinná, a za třetí, že všichni zdravotníci musejí být zařazeni do prioritní skupiny očkovacích osob. Naše návrhy se nám podařilo prosadit, ale jinak vypracovaný materiál má opravdu charakter školního slohového úkolu. Vůbec neřeší praktickou stránku věci. A zde spatřuji obrovské nebezpečí, že nebudeme schopni včas očkování provést.

Co dalšího z vašeho pohledu předsedy České lékařské komory vytýkáte kabinetu?

Zůstal bych s výtkami u očkování. Kromě kampaně nemáme ani sestavené podrobnější priority jako seznamy osob, které budou vyzývat k očkování. Přece není možné říci, že oočkujeme všechny seniory, kterých máme tři miliony. Pro ně všechny hned očkovací látky nemáme. A vzhledem k tomu, že nyní bude látka mimořádně vzácným zdrojem, tak se s ní musí šetrně hospodařit. Musejí ji tedy dostat skupiny, které ji nejvíce potřebují. To znamená, že nemůžeme začít očkovat plošně všechny seniory, ale musíme vybrat nejstarší a nejnemocnější z nich. Proto je primární, aby se vytvořily přesné seznamy osob, ale nic takové se u nás neprovádí. A to 26. prosince očekáváme první očkovací látky. Až ji dovezou, tak pan premiér se s ostatními představiteli s ní přijde vyfotit, a Andrej Babiš prohlásí něco na téma velkého skoku pro lidstvo a tím to všechno skončí, včetně kampaně. A to je právě katastrofa, které se zoufale snažím zabránit a chci přispět k tomu, aby se veřejnost vyburcovala a sama vyvinula maximální tlak na politiky, že očkování je priorita, na níž se šetřit nesmí.

Zaráží mě i absence očkovacích center…

Ano, v současné době potřebujeme vytvořit síť očkovacích center. Neměli bychom nic složitého vymýšlet, stačí se podívat, jak se připravují v Německu. Musíme si uvědomit, jak obrovský logistický úkol nás čeká. Před zdravotnictvím taková úloha ještě nebyla. Je nutné oočkovat sedm milionů osob během devíti měsíců, a to tak, abychom dokonce v září byli dokonale připraveni na další vlnu a vyhnuli jsme se na podzim dalšímu lockdownu i dalším zemřelým pacientům či miliardovým ekonomickým ztrátám. Bohužel každý ze sedmi milionů lidí potřebuje dvě dávky, což je dohromady patnáct milionů dávek. Pokud bychom vytvořili padesát velkokapacitních očkovacích center, pak denně každé z nich musí zvládnout tisíc lidí. A počítejme dále. Kdybychom na očkování jednoho člověka měli k dispozici jen šest minut, tak bychom jich dokázali oočkovat deset za hodinu. Za deset hodin fungování centra bychom se dostali na číslo sto, ale my potřebujeme odbavit tisíc žadatelů. A je nutné zajistit, aby očkovacích míst v jednom centru bylo deset. Navíc centrum musí být vybaveno personálem, a to lékaři, zdravotníky, ale i administrativní pracovníky. A ke každému očkovacímu centru musí existovat mobilní jednotky, které budou očkovat v domovech důchodců, v sociálních ústavech a budou navštěvovat nejzranitelnější seniory také v domácnostech. Uvědomme si, že v současnosti máme desetitisíce důchodců, kteří už měsíce nevyšli ven, a my je najednou nemůžeme někam vyhnat, naložit do autobusů a svézt je někam, kde by se nakazili. To prostě nejde. Tak jako testování by mělo přijít za lidmi, tak to stejné platí o očkování.

Premiér Andrej Babiš sám sebe jmenoval zvláštním zmocněncem pro očkování. Šéf Poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek na informaci zareagoval tak, že odpůrci očkování mohou slavit a bývalý ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček k oznámení připojil: Tak to je konec. Za co převzal odpovědnost, skončilo katastrofou. Jaký je váš postoj k pozici ministerského předsedy v souvislosti s očkováním?

Samozřejmě nechci tlumit nadšení pana premiéra a jeho odhodlání rozhýbat ministerské úředníky, protože probudit je z letargie není asi jednoduché. Pokud svoji roli bude brát tak, že očkování je pro vládu prioritou, bude to jedině dobře. V první řadě by měl ke spolupráci přizvat hejtmany z jednotlivých krajů, protože právě v krajích se budou budovat očkovací centra. Dále je vhodné oslovit primátory či starosty z větších měst, aby pomohli na očkování vyčlenit prostory. Je třeba nabídnout lukrativní smlouvy zdravotníkům, kteří by zajistili očkovací centra. Jedná se o opravdu velkou akci, kterou když zaštítí přímo předseda vlády, tak na jeho rozhodnutí postavit se do čela očkování nemusí být nic špatného. Ale samozřejmě není možné předpokládat, že pan premiér se bude starat o to, aby například v Pardubicích byl dostatek injekčních stříkaček, na to musí mít lidi, kteří budou vše koordinovat.

ROZVOLNĚNÍ POVAŽUJE ZA NEZODPOVĚDNÝ HAZARD

Jak Česká lékařská komora konkrétně přispívá k propagaci vakcíny? Experty totiž zaráží, že téměř polovina lidí ji odmítá a překvapuje je i množství dezinformací, které ji provázejí.

Nejdříve jsem se bránil, abychom nedělali nějaké partyzánské akce, protože jsem předpokládal, že stát skutečně připravuje cílenou strategii, byť třeba v utajeném režimu před Českou lékařskou komorou. Pana ministra zdravotnictví Jana Blatného jsem 17. listopadu požádal o informace, a když jsem zjistil, že stát nemá nachystáno vůbec nic a k tomu se mně do rukou dostal trapný inzerát v novinách propagující očkování, tak jsem si řekl ouha, situace je opravdu vážná. Proto jsme se do osvěty pustili sami, natočili jsme sami instruktážní videa, například o léčbě nemoci covid-19. Mezi svátky budeme schopni zveřejnit celou sadu instruktážních projektů o očkování. Snažím se do propagace vtáhnout známé tváře, a tak jsem už kontaktoval ministra kultury Lubomíra Zaorálka, aby zmobilizoval umělce. Je třeba si uvědomit, kdo má největší motivaci, abychom znovu začali žít normálně. Jsou populární, řada lidí je vnímá jako velké celebrity a tím, že pomohou svými spoty kampaň rozhýbat, mohou opravdu život vrátit tam, kde byl. Čeká na to cestovní ruch, letecké společnosti, restaurace i hotely a osobní motivaci mají právě i herci a zpěváci, aby zase mohli vystupovat. Bez očkování se ale nikam nepohneme. Panu ministru Zaorálkovi jsem nabídl, že by Česká lékařské komora mohla kampaň garantovat. A pak se snažíme v rámci iniciativy Sníh, která se odkazuje na takzvané memorandum bývalého lékaře, průkopníka epidemiologie a hygieny Johna Snowa, což je mezinárodní konsenzus odborníků pro boj s covid-19 publikovaný v odborném lékařském časopise Lancet. A v České republice se snažíme dávat dohromady tým odborníků, kteří mají k dané problematice co říci. Ve svých řadách tak soustředíme kapacity z mnoha oborů, ať už se jedná o epidemiology, demografy, matematiky či sociology a tím nabízíme vládě i ministerstvu zdravotnictví pomocnou ruku. A když vidíme nedostatek aktivity, tak se budeme snažit čím dál více vytvářet takzvanou občanskou společnost. Pokud vidíme, že stát situaci nezvládá, tak nemůžeme jen tak sedět a nečinně přihlížet. Musíme se začít starat sami.

Ještě bych se vrátil k vaší listopadové schůzce s ministrem Blatným. Co jste se tehdy od něj dozvěděl?

Sdělil mně tehdy, že už běží výběrové řízení na agenturu, (ministerstvo zdravotnictví se nakonec rozhodlo zrušit kampaň ke covid-19 z důvodu změny celkové strategie - pozn. red.) která bude vést informační kampaň. To mně přišlo naprosto absurdní, protože o nutnosti očkovat jsme věděli už v létě. Ministerstvo totálně podcenilo něco, čemu sportovci říkají letní příprava. O dovolených, kdy nám virus dopřál trochu klidu, si resort dopřával prázdniny.

Nezneklidňuje vás, jak čísla denní nákazy opět rostou? Jen za středu přibylo 14 054 nakažených covidem-19. Troufnete si říci, zda by tvrdý lockdown, po němž jste volal na přelomu října a listopadu, skutečně pomohl a pokud by nastal, nebyla by současná situace tak dramatická?

Netěší mě, že jsme měli pravdu, když jsme po nástupu nového ministra Jana Blatného za Českou lékařskou komoru říkali, že je nutné zpřísnit epidemiologická opatření. Byli jsme přesvědčeni, že pokud bychom dva až tři týdny vydrželi v přísné karanténě, jak učinil Izrael, tak by se epidemie dostala pod kontrolu. A mohly by začít fungovat sofistikovanější způsoby jako je trasování či eRouška. Bohužel vláda místo zatažení za záchrannou brzdu zvolila taktiku postupného přibržďování, které by mohlo vést k cíli, byť za cenu většího počtu lidských obětí a vyšších ekonomických ztrát, ale vyžadovalo by velkou míru trpělivosti. A tu jsme prostě neměli a asi nemá smysl občanům nedočkavost vyčítat, když největší dávku netrpělivosti prokázal samotný kabinet. Vláda vytvořila protiepidemický systém (PES), názor upozorňující na škálu rizik, ale hned jej přestala respektovat.

Mělo tedy podle vás dojít ve čtvrtek 3. prosince k rozsáhlému uvolnění?

Rozvolnění, k němuž došlo v uvedeném termínu, bylo nezodpovědným hazardem, protože jsme nesplňovali podmínky, aby nastalo. Rád bych ještě připomněl takzvaná Prymulova kritéria, která Roman Prymula ještě definoval v době, kdy byl ministrem zdravotnictví a tvrdil, že podle nich se dá epidemie zvládnout. Proto ve své funkci říkal, že aby nastalo rozvolnění, je nutné mít denní počet nakažených méně než tisíc, tedy méně než sto na milion obyvatel, reprodukční číslo R musí být spolehlivě pod hodnotou 0,8 a procento pozitivních testů PCR musí být nižší než pět procent. Ale my jsme rozvolňovali za úplně jiných podmínek. Navíc vláda na zhoršující čísla zase nereaguje, protože podle protiepidemického systému PES jsme měli být už dávno ve stupni číslo 5 a kabinet zase vše odkládal. Vždyť o přechodu do nejrizikovějšího stupně rozhodl až den před Štědrým dnem a platit bude od neděle. To znamená, že epidemie se rozjíždí, vláda přihlíží. Vím, že všichni děláme chyby, ale jenom hlupák je neustále opakuje. Bohužel vláda se jich opakovaně dopouští a za každý den, kdy jsme nyní takzvaně rozvolnění, zaplatíme tím, že o to déle budeme po novém roce zase v další karanténě.

NEMOCNICE NEMĚLY ČAS OBNOVIT PÉČI A JE ZDE TŘETÍ VLNA

Hrozí tedy České republice třetí vlna? Někteří lékaři jako poslanec Vlastimil Válek za TOP 09 v rozhovoru pro EuroZprávy.cz tvrdil, že ani v souvislosti s koronavirem nemůže hovořit o vlnách, protože covid-19 je sezonní infekce stejně jako chřipka.

Tady bych s panem profesorem Válkem nesouhlasil. Covid-19 není sezonním virem, protože se šíří jak za teplého, tak i studeného počasí, o čemž jsme se přesvědčili. Pokud připustíme, že ve druhé polovině listopadu docházelo ke zlepšování situace a nyní se zase zhoršuje, tak se jedná už o třetí vlnu. Problémem je, že zatím poslední vlna startuje v úplně jiných hodnotách. V létě, když se nám začal zdvojnásobovat denní počet nakažených z padesáti na sto, tak nešlo o markantní nárůst. Ale nyní jsme se v krátké době dostali z pěti tisíc nakažených téměř k hranici jedenácti tisíc, a to je veliký rozdíl. Exponenciální počet funguje pořád stejně, ale když vycházíte z vyššího základu, pak samozřejmě rychleji dojde k zahlcení zdravotnictví. Chtěl bych připomenout, že zdravotnictví stále funguje v nouzovém režimu. Zařízení neměla vůbec možnost obnovit v plném rozsahu elektivní péči, to znamená plánované operace, plánovaná vyšetření. Samozřejmě, že taková omezení se negativně projevují na zdravotním stavu populace, protože dochází k zanedbání řady chorob. Buď se lidé bojí chodit k lékaři anebo se neprovádí zákroky, které by se provádět měly. A zdravotníci jsou nejpostiženější zdravotní skupinou. Každý pátý totiž už prodělal onemocnění covid-19. Jsme tedy armádou, která ještě nezvítězila nad podzimní vlnou a už nás politici svou nezodpovědností ženou do další bitvy. A já mám nepříjemný pocit, že vláda cynicky zneužívá faktu, že zdravotníci i dobrovolníci za cenu obrovského úsilí i mimořádného nasazení podzimní vlnu zvládli, tak jim nečiní problém je hnát do další. Ano, my jsme ji skutečně zvládli, protože v počtu zemřelých jsme skutečně v uvozovkách až na devátém nejhorším místě světového žebříčku. A protože si stát uvědomuje, jak máme dobré a kvalitní zdravotníky, tak si netroufl lidem omezit přípravu na Vánoce a počet nakažených roste. Ovšem vláda nám svátky zkazila už na konci října, kdy odmítla přijmout zásadní protiepidemiologická opatření, a vrcholem bylo, že začátkem prosince otevřela všechny služby i restaurace, aniž by epidemie byla pod kontrolou.

Stojíme tedy na prahu třetí vlny?

Už jsme na jejím začátku, bohužel jsme do ní právě vstoupili.

Jaká nyní tedy panuje situace v nemocnicích?

Zase začínají narůstat počty hospitalizovaných. Musím však upozornit na takzvaný fázový posun, který je dán charakterem nemoci. Když se jeden den nakazíte, tak u vás choroba propukne přibližně za týden. Pokud máte smůlu, tak po několika dnech, třeba po týdnu, skončíte v nemocnici. Je tady časový posun. A tak co momentálně vidíme v nemocnicích nyní, je obraz epidemie tak dva tři týdny zpět. Takže je jasné, že se nám nemocnice budou mezi svátky a kolem nového roku zahlcovat. O tom už je rozhodnuto a s tím už nic neuděláme. Teď jde jen o to, aby nárůst nebyl takový, že by se zdravotnictví úplně zasytilo, zhroutilo. Odstrašujícím příkladem je z přelomu dubna a května New York, kde v tomto období došlo k dočasnému selhání zdravotnictví, protože bylo tolik pacientů, že je nemocnice nebyly schopné přijímat. A v New Yorku standardně umírá týdne kolem patnácti set lidí, a to ze všech příčin dohromady. Ve zmiňovaném termínu číslo mrtvých stouplo na šest až osm tisíc mrtvých týdně. Je úplně irelevantní hovořit o tom, zda lidé podlehli na covid či s covidem. Řada lidí koronavirus vůbec neměla, ale zemřela proto, že se nedočkali ošetření, které potřebovali. Podobnému katastrofickému scénáři musíme zabránit. Na podzim se nám to díky Prymulovým opatřením podařilo, ale pokud obstojíme i v lednu, to samozřejmě netušíme, protože do další fáze epidemie jdeme s oslabeným zdravotnickým týmem, když pětina zdravotníků nemoc prodělala a někteří se stále potýkají s jejími následky. Ochota zdravotníků riskovat kvůli chybám nezodpovědné vlády se samozřejmě z jejich strany snižuje.

Disponujete nějakou prognózou, jak zastavit či limitovat koronavirovou epidemii? Představa, že i v novém roce bude život zase omezený, může mnohým lidem způsobovat psychické problémy.

Řešením je samozřejmě očkování. Proto potřebujeme realizovat obrovský plán, jak proočkovat během tři čtvrtě roku sedm milionů lidí. Musíme systematicky začít se skupinou nejzranitelnějších a proočkovat do příštího podzimu postupně sedmdesát procent populace, a to tak, abychom mohli začít normálně žít. Nynější krátkodobou ambicí je, abychom epidemii dostali do čísel, jež budou kontrolovaná, což je držet se Prymulových kritérií. A plánovaného cíle nedosáhneme jinak než skutečně tvrdým lockdownem. Zároveň si musíme pomáhat dalšími nástroji, které máme k dispozici. A kromě izolace, nošení roušek, užívání dezinfekce, dodržování rozestupů bychom měli využívat testování a trasování. Je nutné lidi k testování motivovat, aby své onemocnění nezapírali a nebáli se říci, s kým skutečně přišli do rizikového kontaktu.

Spatřujete velký rozdíl v přístupu k nemoci covid-19 ve městě a na venkově?

Ano, a je markantní. Lidé ve městech mají úplně jinou dostupnou péči než v obcích, a tak můžeme hovořit o dvojím zdravotnictví. Je to dáno tím, že v Praze máte několik testovacích míst, zatímco na venkově musíte jet až třicet kilometrů daleko, abyste něco našli. A pokud nemají vlastní auto, tak jsou pro ně testovací místa nedostupná. Proto jsem panu ministru Blatnému navrhoval, aby vybudoval takzvané mobilní testovací týmy a na každém okrese byla jedna dodávka, která by s řidičem a zdravotníkem podle stanoveného jízdního řádu objížděla vesnice jako pojízdná prodejna. Na můj návrh, aby se lidé na venkově testovali přímo na místě, bohužel pan ministr nepřistoupil. Zamítavý postoj zdůvodnil tím, že je to příliš drahé, a tak se nic takového nerealizovalo. Kromě testování lidí na místě je rovněž zapotřebí zajistit, aby lidé, kteří musejí být v karanténě, na svém pobytu ekonomicky netratili. Proto by měli mít stoprocentní nemocenskou, neboť je to ve společenském zájmu. Dále si musíme uvědomit, že na venkově covid-19 stále představuje určitou sociální stigmatizaci. Pokud žijete v pražském paneláku, tak ve vedlejším vchodě nikoho nezajímáte, protože vás nezná. Ale když má Franta na vesnici covid-19, tak jeho diagnózu znají všichni. A také se ukázalo, že když máte najednou nemocné u malých zaměstnavatelů, tak to představuje velký problém. Protože podřízení dostávají od šéfa pokyn, aby eventuálně nakažený pracovník nikde nezmiňoval fakt, že přišel do kontaktu s deseti chlapy na dílně a maximálně přiznal, že se pohyboval v blízkosti manželky. Poslední týdny proto vypadají tak, že jsme národem lesních poustevníků, neboť nebyl ani jeden kontakt na jednoho nakaženého. Všechna hlášení tedy byla falešná.

Větší svědomitost ze strany lidí by asi pomohla... 

Určitě ano, musíme být ohleduplní a zároveň na sebe opatrní, i když to zní jako fráze. Opatrnost spočívá v tom, že přece nemusím dělat vše, co není zakázané. I když někam, kde hrozí riziko nákazy, smím, tak tam zbytečně nelezu, pokud to není nezbytně nutné. Zmíněná ohleduplnost je zase na místě z hlediska ostatních. Vláda ale hned na začátku nezajistila, aby uzavřené provozovny kvůli infekci okamžitě dostaly odpovídající kompenzační bonusy. A proto je odpor k restrikcím tak masivní. Mnohým, když mají existenční starosti, nedochází, že cílem protiepidemických opatření je, omezit kontakty mezi lidmi. Ideální by bylo, kdyby se každý z nás zavřel do své poustevny a za čtrnáct dní či do tří neděl by bylo po epidemii. Ovšem takové řešení není možné, a tak se musí hledat kompromis. Proto musíme omezovat vše, co je omezitelné a říci si: já anebo vy nemusíme chodit do hospody. Ovšem pozor, hostinský musí mít z čeho žít. Takže lidé, kteří jsou díky epidemii ekonomicky biti, musejí dostat náležité kompenzace. To stejné platí u fitness center a dalších odvětví, která musejí být kvůli restrikcím uzavřena. Cokoli stát oseká, tak musí zajistit, aby postižení podnikatelé nepřišli na mizinu. Nesmí živnostníky tlačit do zoufalých situací, protože nešťastní lidé dělají zoufalé věci. Koronavirus bohužel společnost dokonale rozdělil. A to na část, která může dělat z domova a tím pádem nepřišla o peníze, a na skupinu občanů, kteří nemohou být na home office a jsou tak nákaze více vystaveni. Pak jsou tu ještě lidé, kteří díky viru přišli úplně o práci a nemají z čeho žít. Také o ně by se měl stát postarat.

Související

Tomáš Řepa (použito se svolením respondenta) Rozhovor

Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska

Jaká je budoucnost Ruska se znovuzvoleným Putinem? A proč jsou Rusové zvyklí na tvrdou ruku autoritáře spíše než na demokracii? Nejen na to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. „Mnozí Rusové o skutečné demokracii nic neví, protože ji nikdy nezažili. Spíše bude dále stoupat poptávka po změnách, vůbec ale bohužel nemusí vést k přerodu Ruska v demokratický stát,“ říká. 
Martin Poliačik během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. (použito se svolením Martina Poliačika) Rozhovor

Prezidentské volby jako souboj o povahu Slovenska. Pellegrini by hrál vlastní politickou hru, říká Poliačik pro EZ

Prezidentské volby jsou soubojem o povahu slovenského státu, říká dlouholetý poslanec Národní rady SR Martin Poliačik v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. V parlamentu seděl deset let, téměř tři desetiletí se věnuje kritickému myšlení. Zkušený politik, který loni působil jako zástupce ředitelky ukrajinské pobočky mezinárodní organizace GLOBSEC v Kyjevě, míní, že Peter Pellegrini nemusí být v případě volebního triumfu výrazně proruskou postavou v roli prezidenta. 

Více souvisejících

rozhovor Milan Kubek česká lékařská komora Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) lékaři ministerstvo zdravotnictví Zdravotnictví očkování Andrej Babiš Jan Blatný

Aktuálně se děje

před 27 minutami

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 4 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 9 hodinami

I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě

Vědci z novozélandského Národního institutu pro výzkum vody a atmosféry (NIWA) varují, že novozélandské ledovce tají stále rychleji. Odkazují se na nedávný letecký průzkum nazvaný "sněžná čára", který se konal v novozélandských horách.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy